Réžia:
Lenka WimmerováScenár:
Alexandra BerkováKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Lumír HrmaHrajú:
Klára Melíšková, Hana Maciuchová, Bořivoj Navrátil, Petra Špalková, Jaroslav Plesl, Zdena Hadrbolcová, Kristýna Frejová, Lubor Šplíchal, Jitka Ježková, Pavel Řezníček, Jan Vondráček (viac)Obsahy(1)
Hořkou komedii o tom, jak těžké bývá odpustit rodičům jejich starostlivost, výčitky nebo nenaplněná očekávání, natočila v ostravské produkci ČT režisérka Lenka Wimmerová. To, co bývá v pozadí, můžeme odhadovat i tentokrát – je to prázdnota v jejich vlastním životě po odchodu dětí z domova, nebo rozčarování z vlastního nevydařeného manželství? Hlavní hrdinka Ivana (K. Melíšková) bydlí sama, bez muže a bez dcery, která je v zahraničí. Trpí nespavostí, jen stěží se jí daří odpoutat se od rodinných křivd i vlastních životních proher. Její dva sourozenci Maruška (P. Špalková) a Olin (J. Plesl) žijí ve velké vile s rodiči. Otec (B. Navrátil) je starý, nemocný, na svoji bývalou kariéru klavíristy dnes už jen vzpomíná. Matka (H. Maciuchová) balancuje často na hraně mezi láskou k manželovi a vztahem k dětem. Faleš, manipulace, teatrálnost aj., jsou její dominantní rysy, i když některé její projevy začneme možná v průběhu děje vnímat s větším porozuměním. Podstatné jsou tři stěžejní okamžiky – tři rodinná setkání (narozeniny otce, pohřeb otce, pohřeb matky), během nichž se vztahy vyhrotí, obnaží a posléze uvolní, osvobodí… Televizní film natočený podle scénáře Alexandry Berkové je také o tom, jak mnoho dobrého či zlého v naší vzájemnosti způsobí úporná snaha udržet alespoň zdání dobrých rodinných vztahů. Láskyplný teror, jehož se obě strany vzájemně dopouštějí, způsobuje, že staré křivdy vyplouvají na povrch i v okamžicích, kdy všichni touží po klidu a smíření. (Česká televize)
(viac)Recenzie (51)
Film na pomezí psychologického a psychopatického. Všechno bylo zdánlivě divné, protože to bylo nevyřčené. Vzduch se pak nečekaně pročistil, stejně tak všichni tři sourozenci. Z černé se stala paleta mnoha odstínů barev. Excelentně a přirozeně hrála Hana Maciuchová, její teatrální úlety mi naháněly husí kůži. V těsném závěsu byla hlavní hrdinka a její sestra. ()
V dramatické tvorbě ČT je tento film pro mě králem a jsem zvědav, jestli ho letos (2010) něco překoná. Je mi líto, že nešel v kinech a nebyl o dvacet minut delší; některé oslí můstky a násilné zkratky mohly být vyřešeny lépe. Ale herci byli výborní (Klára Melíšková ať se prosím objevuje na obrazovce častěji) a skvěle vedení, hudba fungovala stejně dobře jako obraz, scénář Saši Berkové (R.I.P.) byl místy nečekaně vtipný a dovedl stále překvapovat. Jak to celé dopadne, se nedalo odhadnout -- konečně taky v jednom českém filmu! Jsem opravdu rád, že jsem si tohlo mistrné dílko nenechal ujít, a těším se na další od Lenky Wimmerové. ()
Dramaturgicky i scenáristicky nevyrovnaná a tým pádom podchvíľou nefungujúca mozaika, ktorá sa zameriava na príliš mnoho postáv, čo vo výsledku príbehu neprospieva, ale naopak mu ubližuje. Výsledok pod vplyvom uvedeného posobí ako preplnené rodinné album bez jedinej príjemnej spomienky, bez náznaku pozitívnej emócie. Napriek tomu ide "aspoň" o stopercentnú hereckú záležitosť - asi chodíme s pani režisérkou do rovnakých divadel. Nech žije Dlouhé Zábradlí v Dejvicích. ()
Velké překvapení na poli českých televizních filmů. Herci super, vztahy mezi postavami taktéž. Na 100% to sice není ale volím maximum z podezření, vůči zaujatosti zdejších uživatelů k české tvorbě (ono se vlastně ani tomu moc divit nelze, ale občas se nějaká výjimka přece jen najde). Trochu mi to připomínalo (neukamenujte mě prosím) českou (ženštější ... - možná) verzi Americké krásy, Odpočívej v pokoji a podobných filmů. Na to, že jsem to přepl náhodou a už sem u toho zůstal, velmi dobré. ()
Mistrovsky podaná analýza porouchaných, ale také se současně napravujících a léčících duší. Alexandra Berková se domohla uměleckých výšin, které režisérka Wimmerová dále rozvinula a výborní herci a herečky dotvrdily. Nejvíce mne upoutaly Melíšková a Maciuchová. Podobné obrazy poučené vzdělávají v lásce, pochopení a pokoře. Všichni jsme jen lidé. Mikrosvět televizní inscenace k takovému (sebe)poznání vybízí. ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (2)
- Film byl oceněn cenou Elsa za nejlepší původní televizní dramatický pořad. (Olík)
- Natáčelo se v Hýskově v rodinné vile v ulice Školní 188 a v Hradci Králové, kde štáb navštívil Gymnázium J.K.Tyla, Galerii moderního umění, Tylovo nábřeží, Masarykovo náměstí a ulici V Lipkách, a v Pardubicích, konkrétně na místním hřbitově. (alonsanfan)
Súvisiace novinky
Brno na týden ožije festivalem Cinema Mundi
Přemýšlíte, co s načatým březnovým večerem? Chcete si rozšířit své obzory, potkat se se zajímavými lidmi a načerpat atmosféru různých koutů světa? Mezinárodní filmový festival Cinema Mundi představí… (viac)
Reklama