Janie Jones

Mohl to být pěkný film, muzikantské road movie ozvláštněné dcerou na krku, kdyby ovšem nebyly dialogy (a potažmo celý scénář) tak zoufale odbyté a prvoplánové. Nivola si své uhrál (a na rozdíl od Abigail na tu kytaru opravdu uměl), ale proboha třináctiletou Breslin, která ovládá jen tři výrazy tváře (naříkající štěně, smutné štěně, zubící se štěně - jo, pro osmiletou dětskou roli to stačí, ale ne pro hlavní ženskou roli dospívající dívky), nemůže režisér jen nechat odříkávat stále dokola jo, jo, jo! 35% (14.12.2013)

Skrachovaný rocker trtkal sfetované fanúšičky a jeho genetický fond sa preniesol, len o tom pekných pár rôčkov nevedel. A teraz si hľadá cestu k novému človeku z jeho krvi. Nič prekvapivé, téma predstavená mnohokrát. V tomto prípade nevýrazné spojenie s podpriemernými hercami a možno priemernými piesňami, pokazenými tým, že truľo gitarista sa musí v každom bare, v ktorom hrá, akosi pobiť. Alebo skôr nechať zmlátiť. Napriek tomu to celé zlepené akosi funguje a fakt človek dostane aspoň taký priemerný zážitok hoci sa celý čas pozerá na pár výrazových polôh Abigail Breslin, ktoré má naučené už od batoľaťa.  (25.12.2023)

Docela škoda tohoto dílka. Potenciál to mělo docela slušný.. aspoň teda dějovou linku. Bohužel ale důležité aspekty jako režie, kamera či samotná práce s hudbou jsou slabé jako čaj. Ústřední dvojice otec-dcera je docela sympatická (Abigail má ode mě další "bod"). Bohužel podle papírů neměli spolu moc co hrát. Nicméně atmosféru má film docela dobře stravitelnou a tak těch 100 minut uplyne vcelku rychle. 65% (24.04.2012)

Ne moc výrazný kousek, jak jde poznat podle počtu hodnocení (jen 78?) Ale za to jeden z těch kvalitních a slušných. Abigail Breslin mám ráda a díky ní, se film pozvedl o úroveň výše. S režisérem ani hlavním mužským hercem jsem se ještě nikde nesetkala, což je možná dobře. Aspoň pro mě byli oba velkým překvapením. Co se týče příběhu, v podstatě se tam nic zvláštního neděje, ale ta cesta, kterou je vyprávěn a jak, ho dělá zajímavým. Jediné co mě mrzí, že té té společné hudby otce a dcery není víc, nebo jen samotné hudby Janie...je to hodně centralizováno hlavně na Ethana, i přestože se film jmenuje podle dcery. (27.08.2012)

Alespoň nějaké kladné stránky má nachlazení-můžu každý den sjíždět filmový maraton. A tak jsem se konečně dostala i k Janie Jones, filmu, na který jsem se už nějakou dobu těšila. Není to klasické hudební drama, jak se může zdát, spíše vztahová záležitost dcera-otec. Muzika tam funguje jen jako jejich společný jmenovatel, díky kterému najdou řeč. Hudebních momentů je tam opravdu jako šafránu, což ani není na škodu, vzhledem k tomu, že hráli samé cajdáky. Nivola se dá snést a Abigail je tu ještě hezká sympatická holka, ne plastová figurína jako v nynější době. Škoda pomalejšího tempa, které občas přináší hluchá a nudná místa. Jinak se mi to líbilo. (30.08.2012)