Zombieland: Rana istoty

Tak jsme se po 10-ti letech konečně dočkali pokračování této legendy. Sestava je stejná, jen nám herci trochu zestárli a přibylo pár nových. Nejvíc je to samozřejmě vidět na Abigail Breslin. Od minulého dílu uplynulo sedm let a naši hrdinové stále zabíjí zombie se stejným nasazením. Akorát, že i tyto mrtvoly prodělaly drobnou evoluci a je těžší je zabít. První půlka dost recykluje nápady z 1ky. Naši hrdinové se rozdělí a jdou si chvíli svou cestou. Nakonec jim ale nezbyde než spojit síly a společně čelit všem nebezpečím. Jedna část se dost zaměřuje na Harrelsonovu úchylku na Elvise. Závěr je ale vážně epický a neskutečně vtipný. Hlášky nepřestávají a přibývá i pravidel pro přežití ve světě Z. Závěr s Billem Murraym mě skutečně rozsekal. "Proč pořád říkáte ta čísla?" :D (28.10.2019)

Vlastně totéž co jednička. Zábavný námět a pár dobrých formálních nápadů rozvedených do handrkování čtyř (pěti) sympatických postav, které vlastně do ničeho originálního nevyústí. Skvěle obsazení herci to zkrátka opět táhnou na svých bedrech, Fleischer dodá pár funkčních nápadů nad rámec a pár cameo rolí pro zpestření a divák dostane oddechovku jak lusk. A přestože se postavy ani svět ve finále zase nikam neposunou, mně vlastně znovu nezbývá než uznat, že tohle nevinné zombie blbnutí překvapivě funguje - a stejně jako minule udělit silné 3*. (24.12.2019)

Talentovaný Ruben Fleischer servíruje Komedii roku, Jízdu roku a Zombie film roku! Musím se přiznat, že jsem po trailerech filmu příliš nevěřil, ale už od úvodních minut bylo zaděláno na srdeční záležitost a taky, že jo! Od prvního Zombielandu uběhlo 10 let a změnil se svět i postavy. Především Zombie, kteří se vyvinuli a nyní se dělí na různé druhy, což mi přišlo strašně fresh a nekoukané. Z herců samozřejmě nejvíce válí Woody Harrelson, který si krade většinu scén pro sebe, ale parádní je i nerdovský Jesse Eisenberg a Emma Stone. Jediná nevýrazná je Abigal Breslin, která jednak vypadá otřesně a je spíš do počtu, proto potěší dvě nové postavy. Sexy Rosaria Dawson a rozkošná Zoey Deutch, která hraje naivní hloupou barbínu dokonale a při každé scéně s ní se směje celé kino nahlas. ( Do you know why she survived Zombie Apocalypse? Because Zombies eat brains and she has none!) Krom perfektního humoru ( kadence hlášek připadá asi na každé 3 minuty), potěší i akce, která je hezky natočená, brutální, originální a zábavná včetně vygradovaného finále. Mezi highlighty určitě patří každoroční oceňování za Zombie kill roku. Jeden z těch filmů, kde si po skončení řeknete "Chci, to vidět znova!". Velké letošní překvapení, které bude bojovat o přední příčky. PS: Po titulková Cameo scéna je perfektní. 90% (20.10.2019)

Kde jsou ty časy, kdy Balagueró otřásl královským filmovým žánrem v základech a prostřednictvím dnes již kanonického REC donutil mnoho filmových teoretiků k redefinici vztahu mezi objektem a subjektem. Vzpomeňme na tu sugestivní tísnivou atmosféru plnou děsu a bravurně zvládnutou gradaci napětí vrcholící půdní scénou, ze které mi stále běhá mráz po zádech. Jak v této konfrontaci obstojí Zombieland: Double Tap? Balaguerův snímek byl z hlediska hororového žánru natolik důležitým, že kromě rozmachu metody found footage zapříčinil i boom zombie hororů, což se bohužel zásadně podepsalo na kvalitě daného subžánru a vyústilo v jeho současnou agonii. Producenti zavětřili možný komerční úspěch a studia začala chrlit jeden zoufale neoriginální zombie produkt za druhým, přičemž se v lepším případě jednalo o bezduchou brokovnicovou akci, v tom horším o bezduchou brokovnicovou akci s přídavkem infantilního humoru. Pokud máte alespoň elementární povědomí o historii žánru a chápete tedy širší kontext, tak zkrátka nemůžete snímku Zombieland: Double Tap udělit nic jiného než odpad. (21.10.2019)