Fantom Morrisvillu

Při uvolnění poměrů ve zlatých šedesátých letech vznik z parodíí (z toho co znám) třeba výrazně stylizovaný Limonádový Joe nebo crazy Kdo chce zabít Jessi.Fantom Morrisvillu zase dobře kloubí prvorepublikový nádech, šedesátkovou uvolněnou atmosféru a suchý britský humor. To i v kombinaci s hereckým obsazením, kde se mísí tehdejší vycházející hvězdy (Waldemar Matuška, Květa Fialova) se stárnoucími prvorepublikovými herci (Oldřich Nový a v menší roličce i Nataša Gollová.) Hlavně Oldřich Nový v postarším věku a jeho nátuře méně přející době dostal zde příležitost ještě trochu zařázit a opět předvést své charisma i se skrytým komediálním talentem. Ve vedlejších rolích jsou rozhodně fajn i František Fillipovský a Jan Skopeček. Samotný příběh o vyšetřování záhadných událostí po svatbě Sira Haribala má ten pravý šarmarní, parodický ale i napínavý nádech. Je navíc moc pěkně sklouben s šedou realitou, kdy si celý příběh vlastně jen čte znuděný muzikant v orchestru. Celé se to sleduje dost dobře, jen se možná ještě trochu mohlo šlápnout na plyn. Z dnešního pohledu už se asi nejedná o nezapomenutelný filmový zážitek. Ale o moc pěknou dobovou jednohubku určitě a rád na ni budu s úsměvem zpětně vzpomínat. DNES JIŽ NEKRMIT! (23.08.2020)

Povedená filmová parodie na brakové čtivo...potažmo brakové filmy. Bořivoj Zeman rozvíjí to, co začal Martin Frič ve své Pytlákově schovance (propojení v podobě Oldřicha Nového i v osobě scenáristy Františka Vlčka) a co posléze mistrovsky dovedli k dokonalosti pánové Oldřich Lipský a Jiří Brdečka...což je v podstatě celá linie české filmové parodické školy... (30.12.2021)

„Poletíte mým osobním dvojplošníkem. Gut lak!“ Úděl bicích v divadelním orchestru občas tkví v nevytíženosti a když k tomu přidáte bujnou fantazii, vznikne český Fantomas kontra Scotland Yard, nepokrytě těžící z dobové popularity Waldy El Mariachiho. Nemohu si pomoci, ale z hrátek s různými detektivními klišé šel vytěžit mnohem větší ohňostroj humorných i absurdních situací, ovšem třeba doživotní majordomus českého filmu Jan Skopeček se svým na prach vysušeným humorem oddaného sluhy zaválel a připomněl mi můj oblíbený vtip ze soudku lakonického služebnictva: "Londýn sužují obrovské záplavy a voda se dostane až k zápraží domu Lorda Hamiltona, který zrovna sedí se sklenicí whisky u krbu a pročítá sobotní Timesy. Do pokoje k němu vkráčí sluha a stylem, jakým se ohlašují návštěvy, praví: „Lorde, Temže..“ (23.08.2010)

Fantoma som videl veľmi dávno a pamätal som si iba, že ma ten film vôbec, ale vôbec nebavil. Problémom bolo, že som už netušil prečo. A tak som bol nútený pozrieť si ho ešte raz v zrýchlenom režime. A nestalo sa nič neobvyklé. Tá údajná paródia na staré anglické detektívky ma bavila ešte menej, takže som bol veľmi vďačný vynálezcovi rýchloposunu, ktorý ma uchránil od väčších škôd na mojej psychike. Chcel by som v rámci politickej korektnosti nájsť aspoň niečo, s čím by som bol spokojný. A okrem tigrov nenachádzam nič. (27.11.2021)

Parodie, to je rodinné stříbro českého filmu, tedy toho předlistopadového. Míří přesně, trefuje vždy do černého, a kadence vtipů, gagů a hlášek bývá smrtící nejen pro bránici. Fantom je další dokonalou ukázkou. Zábavný, svižný, plný skvělých hlášek v provedení těch nejlepších. Ať už je to Nový, dvojka Olmer a Marvan nebo Fialová. Přestože při reprízách u sebe pozoruji určitou schovívavost projevující se přehlížením občasných technických i dějových nedostatků, stále se u nich bavím natolik dobře, že jsem k této své schovívavosti značně schovívavý. (10.06.2014)