Lonely Hearts Club
Obsahy(1)
Přehoupl se 1968 rok a svět se - alespoň pro nás - začal nesmírně měnit. Málokdo asi čekal, že ta změna bude tak velká a tak zlá. Černá tušení se naplňují pomalu a každý si to své musí odžít. I Lukáš Knapp, dvacetiletý zpěvák a vůdčí duch bigbítové kapely Klub osamělých srdcí. Mladý muž na vrcholu svého mladistvého sebevědomí, které nepochybuje o správnosti toho, jak myslí a cítí, které necítí potřebu kompromisu s dobou, který chce žít v pravdě a pohrdá lží, začíná klouzat po spirálě, která se nevyhýbá nikomu a ničemu. Dokonce ani hudbě, kterou hraje a kterou vzývá. Skutečně je to příběh z doby, která za moc nestála, a která naopak mnohé z tehdy mladých stála všechno. Byla to doba, která i buřiče a svobodné duchy, jakým je nepochybně bigbítový hudebník, dovedla až na hranu jejich skutečné vnitřní odvahy, ale i lidskosti. Příběh spisovatele a scenáristy Martina Bezoušky z ranných sedmdesátých let, kdy se čeští a slovenští lidé teprve učili, co to znamená normalizace, natočil v převážně mlhami pokrytých severních Čechách režišér Petr Nikolaev s herci, jako je Václav Postránecký, Simona Stašová, Oldřich Vlach, Roman Říčař a mnozí další. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (90)
Jedna scéna z Majora Zemana navodí bigbíťáckou atmosféru víc než K.O.S. Hudba Jiřího Chlumeckého s texty Pavla Šruta (v podání Romana Říčaře) je sice líbivá, ale do příběhu jaksi nezapadá. Škoda, že příběh tolikrát zbytečně odbočoval a ve scénáři bylo tolik vaty. Závěrečný dovětek působí vyloženě šablonovitě. ()
Zas tak příšerné to nebylo, jakkoli volba paruk a úvodní dikce postav vážně zavánějí Mimikrami verze 2009 (svoje odvede i cameo Oldy "Mně už je všechno jedno!!!" Vlacha). Pak se to pročistí do takového neurážejícího průměru, kterému ale absolutně chybí jakákoli vyhraněnost a působivost – kulisy se účelně pletou pod nohy a jednotlivé peripetie řeší tak televizně, že to připomíná spíše papundeklové slátaniny typu Vyprávěj. Nikolaev jakoby úplně zapomněl na svůj syrový flák ... a bude hůř. Klub osamělých srdcí zapadá do zinscenované televizní poetiky, která zlou dobu chtě nechtě přibarvuje jakousi nepřirozenou měkkostí a křečovitostí v jednání. Oproti skutečným příběhům bigbítu je tohle hodně ředěný rumíček pro mládež. ()
Příběh převyšuje zpracování a to o dost... Ale Klub osamělých srdcí je tak trochu jako jídlo ve školní jídelně,stravitelné, ale ty dobré kusy tam nenajdete ani lupou. Jako hraný dokument pro povinné shlídnutí ve školách výborné, jako televizní počin poměrně dost slabé s ohlédnutím na to, že většina diváků dobu pamatuje sama a její ne úplně věrohodné prostředí a mělká atmosféra můžou spíše pamětníky 70. let naštvat. 40% ()
Děj filmu jako vystřižený ze škatulky typu "Vyprávěj" nijak nezklamal ale ani nenadchnul. Naprosto mě však zklamala práce maskérů. Paradoxně u představitele hlavní role jeho paruka máničky ani v jednom záběru nevypadala přirozeně. Nemohl jsem se vůbec soustředit. Myslím, že čeští maskéři by dokázali víc kdyby chtěli, než vrazit herci chemlon na hlavu ... ()
TV/// Obsazení 6/10 Děj 5/10 Hudba 6/10 Prostředí 5/10/// +Roman Říčář a Zuzana Kajnarová, potěší i někteří další herci, texty písní, hudba -tísnivá atmosféra, později film začíná nudit/// Docela dobrá první třetina ve které je film zajímavý se v druhé a třetí zvrhává v celkem omšelou a nezáživnou historku. Najde se tu sice pár světlých bodů v podobě dramatičtějších situací, ale nic extra to taky není. Závěrečný doslov tomu mírně napravuje reputaci, divák má pak pocit, že se nedíval zbytečně./// Celkem 54%/// ()
Reklama