Vražedná hra

Pokud by toto "dílo" mělo něco kolem třiceti minut, bylo by hodnocení vyšší, protože by divák nemusel tak dlouho trpět a během kratšího času, kdy se promítne více těch důležitých věcí, by dokázal i dílo ocenit. Takhle se s útrapami čeká na konec, protože člověk očekává něco překvapivého a stejně nic takového nepřijde. Film má celou dobu upoutávat pozornost diváka, aby nestihl uvažovat, jak to asi dopadne. Alespoň mírně inteligentní člověk si může konec domyslet, když si může nudou ukousat všechny nehty a nemá nic jiného na práci. Dávám hodnocení pouze za nápad a pár minut, kdy jsem se bavil. (05.01.2013)

Film snad s tím nejdebilnějším dějem co jde vymyslet, něco tak přiblblého se jen tak nevidí, ale i přesto je film zvláštní tím že dokáže filma chytit protože si divák naivně myslí že se něco stane, a já říkám stane se prd. Jednou za deset minut zazní hudba a člověk co prohraje zmizí, čekal jsem aspoň nějaké rozuzlení které se ale také nekonalo. Prostě spotřebitelské béčko. (22.08.2011)

Ech. No ať to dopadlo jak chtělo, ten film stál nula nula prd a milovníci vyvražďovaček velmi snadno skočí na lep. Dá se tedy předpokládat, že film něco vydělá při minimálním úsilí. Mno ovšem paskvil je to nehorázný. Těžko pohledat mizernější herce a vložit jim do úst pitomější slova. Vskutku bravo, to je hodina a půl pro náročné... (15.04.2010)

Ako vidím, dávam tu spomedzi ostatných najvyššie hodnotenie :) Hneď vysvetlím prečo. Hlášky a dialógy neboli až tak dementné ako sa od hororu očakáva, pointa bola celkom dobrá a zvrátená, no a herci tiež ušli. Od dobrého hororu si sľubujem minimum trápností, demencie a nelogických zvratov. A tu som dostal perfektnú nádielku. Veď načo všetko pokaziť superskvelou pointou, odhalením masky vraha a tajomstvom za dverami? Stačí tam hodiť záverečné titulky ;) Chválim. (22.04.2010)

Kdo chce hrát čerta v krabici? Jedna místnost, sedm lidí, vyhrát však může jenom jeden. V místnosti bez oken umístěné kdesi v opuštěné průmyslové zóně se shází šest mladých herců, kteří byli pozváni na konkurz. Jako poslední se k nim přidává zpustle vypadající podivín, držící se stranou od skupiny. Pravidla konkurzu však jsou poněkud jiná, než-li se domnívali. Židličkovaná aneb hra z nejútlejších dětských let, kdy počet židlí je vždy o jednu méně, než-li osob ve skupině. Kdo v momentu skončení melodie zůstane stát, musí z kola ven. V tomto případě přichází nejenom o roli, ale i o svůj život. ● Film Vražedná hra má mnoho společného s nepřekonatelnou Kostkou a možná, že se tvůrci v lecčems nechali inspirovat. Skupina osob s rozdílným charakterem, který se v průběhu hry umocňuje či mění. Neznají se navzájem a zda-li mezi nimi existuje nějaké pojítko, netuší. Uniká jim i smysluplnost hry. Již na začátku je zjevné, že jako poslední vyjde ze dveří Lynn, pitomá a hysterická ženská. Ani dalším aktérům se však duchaplnosti příliš nedostalo. Namísto aby hledali, jak se vzepřít vlastnímu osudu, promarní veškerý čas hádkami a nikam-nevedoucím filozofováním. A právě zde je největší slabina filmu. Zatímco ve zmiňované Kostce musí skupina dále, nechce-li ztratit naději na nalezení únikové cesty, tvůrci hry chybí jakýkoliv stimul, kterým by donutil herce ke spolupráci. Oni však přesto krouží kolem židlí jako hloupé ovce, namísto aby je ignorovali či rozmlátili a více času věnovali prozkoumání svého okolí. Snahou filmu je poukázat na měnící se lidskou povahu v extrémních situacích, na to však hra trvá příliš krátce. Sebevědomý a nezastrašitelný Adam se v mlčící trosku mění během deseti minut. Cassandra myslí především sama na sebe, o pět minut později však již slibuje nehynoucí oddanost. ║21.12.2010║ (21.12.2010)