Všemocný

Droga přináší euforii, závislost ztrátu důstojnosti - záleží jen na vás, bez čeho se snáze obejdete.. Slibně nakročený thriller s "googlovskou" prací kamery začal někde od půlky nedostatkem obsahové invence skomírat - v tom místě scénáře asi autorova dealera čirých lentilek sebrala policie.. Palec nahoru pro Bradleyho Coopera, který v první třetině filmu dokázal, že se umí herecky pohybovat i na opačném pólu sebevědomého seladonství a řekněme si otevřeně, tato "čistá" část jeho já byla ve své lidskosti plné chyb mnohem sympatičtější.. (24.02.2012)

"Byl jsem tak blízko, abych udělal díru do světa. A teď jediná věc, do které udělám díru, bude chodník." Zářivý úsměv, nebezpečně svítící modrá kukadla a originální nápad stačí na to, aby vznikl skvělý film, který ve mně vzbudil něco, co nesnáším - závist. I já totiž chci být krásný a mít v hlavě úhledně srovnány všechny životem dodané poznatky. A kdybych si mohl vybrat jen půlku svého přání, tak nechci být krásný. Ano, zasnil jsem se a toho si na tomto snímku cením. Ještě kdyby tak pan Všemocný myslel na zlepšení světa víc než na své zbytečně nabubřelé konto, to by se pak i ta pátá hvězda někde našla. (21.11.2011)

Velice poutavý thriller, který kombinuje něco z Pí a Requiem za sen Darrena Aronofskyho, Trávníkáře Bretta Leonarda a ještě mnoha dalších (drogových) dramat, přesto je celková skládačka navýsost originální a působí překvapivě původně, při vědomí toho, že dnes se už prakticky nedá přijít s ničím revolučně novým. Režisér Neil Burger se drží pravidel žánru a staví svůj příběh kámen po kameni. Zajímavě je tu potlačen imperativ morálky, všem hrdinům jde především o uspokojování potřeb. Velmi originální je ovšem vizuální ztvárnění, především zrychlené kamerové jízdy megapolí, taková hi-tech kamerová intermezza, která nalezneme třeba hned v úvodních titulcích. Zajímavý byl též nápad a vizuální zpodobnění výpadků paměti alias ,,blikanců", za které by se nemusel stydět ani Tomáš Řepka... :-) (18.06.2011)

Hrozně moc se celou cestu z kina rozmýšlím, zda tomu mám napálit plných 5* a nebo dát jen ty 4*. Jelikož měl film na začátku několik slabších momentů, dávám 4*. Chvilkama jsem si přišla jako papír, který už nemůže nasát více tekutiny, protože je moc plný. Místy to bylo opravdu šílené, uspěchané a já nestíhala. Dostávala mě "lízací" kamera a kupodivu se mi z ní ani nemotala hlava. Scéna, kdy Cooper pije krev ze země, byla fakt podařená! V naší řadě si ruce před oči dali všichni. Nápad s NZT byl plně využit a já jsem vlastně nadšená divačka. Dne 24. 5. 2011 měním na plných 5 hvězd - zaslouží si to! (24.04.2011)

Hi-tech vizuální zpracování. To bylo první, co mě napadlo, když kamera v první scéně letěla vzhůru po patrech proskleného mrakodrapu, a každá další minuta mě v tomto označení více utvrzovala. Tomuhle říkám nápaditý obraz a Cameronovi s Avatarem bych tenhle film omlátila o hlavu, aby viděl, že krásný a zajímavý vizuál lze dosáhnout i bez megalomanských kompozic. Překvapivě však kamerová stránka není jediné, co mě na Limitless upoutalo, ale je to i příběh. Už dlouho se mi u filmu nestalo, že bych si říkala, jak je ten děj odvíjející se mi před očima jiný od toho, co jsem kdy viděla. Možná tedy i toto bylo ovlivněno obrazem, který může klidně určovat nové standarty pro jednadvacáté století, ale je-li tomu tak, je mi to jedno, protože já Burgerovi během sledování věřila, že skutečně stvořil něco výjimečného. Hraběnka Bathory se tak pravděpodobně poprvé v dějinách filmu dočkala satisfakce potvrzením, že krev může mít skutečně zázračné zdravotní účinky, a použití bruslí nebo jehly jako zbraní mě velmi pobavilo. A stejně tak mě bavil celý film, až mi pak bylo líto, že scénář některé věci mírně nedomyslel. (Pokud má ona pilulka takové zázračné schopnosti, proč hlavní hrdina sám neobjeví kouzlo její výroby a neudělá si zásoby do konce života?) Závěr, který mi lehce připomněl Scorseseho Casino, také nebyl zrovna na místě a v očekávání něčeho výraznějšího, zapamatovatelnějšího, ale i více v souladu s příběhy jiných uživatelů oné drogy mě zklamal. I tak mi ale Limitless zůstane v hlavě jako sympatický, moderní film s velmi motivačními účinky, který mě teď, dvanáct hodin před uzávěrkou mé univerzitní eseje, snad donutí, abych ji konečně dopsala. | O osm hodin později: S mnohem menší dávkou entuziasmu esej dokončena. (24.03.2011)