Elitní jednotka 2: Vnitřní nepřítel

Scénář: Bráulio Mantovani, José Padilha .. Politika ve filmech mi nevadí, když se s ní umí pracovat = ve výsledku zajímavé a široké nahlédnutí na korupční politické systémy jednoho Brazilského města. Ovšem jistě by to šlo zpracovat lépe resp. mnohé dopilovat, ale naštěstí to celé nemá takovou pachuť jako minule. (27.03.2011)

Překvapivý upgrade v porovnání s notně přehypovanou jedničkou. Z úvodního konfliktu, který to celé nastartuje, se sice zdá, že má BOPE ještě tragičtější pí-ár než izraelská armáda, když si ani nedokáže uhájit zásah, který byl kompletně nahraný na bezpečnostní kamery, a duchaplnost politického podtextu začíná někde na úrovni Delta Force, ale vyplatí se nesahat hned otráveně po ovladači, protože Padilha během několika dalších minut začne zprvu černobílou črtu plnit barvami a pak už je těžké z toho odtrhnout oči. Pochvalu před nastoupenou jednotkou si zaslouží i řemeslná stránka celého filmu, která tentokrát nenutí k přivírání očí, ale spíše svou suverénností a pečlivostí způsobuje uvolňování spodní čelisti. Nadbytečný ublábolený voiceover sice do extáze nikoho nepřivede, ale vyrážku jsem z něj taky nedostal. ___________ P.S: Nařčení z fašismu, militarismu a mačismu jsou dost mimo. Předně je potřeba si uvědomit, že film je vyprávěn ze subjektivního pohledu kapitána Nascimenta a nemůžeme po něm tedy žádat žádnou objektivnost, vyváženost, či snad dokonce politickou korektnost. Někdo možná přes těch pár hlášek o "levičáckých šmejdech" a "lidských právech hájících zločince" přehlédl, že výsledný obraz, který film poskytuje, je kupodivu docela komplexní a za největší šmejdy jsou v něm nakonec právě představitelé té nejen brutální, ale i sobecké a bezohledné části brazilských policejních sil. A pamatujete si, kdy naposled jste viděli film, který by takto přirozeně ignoroval jakékoli rasové stereotypy? (05.03.2011)

Nehorázny nátresk. Síce nie taký nekompromisný ako jednotka (pre porazenie systému je treba zbratať sa aj so "slabošskými zhúlenými ľavicovými intelektuálmi"), ale v konečnom vyznení rovnako nezmieriteľný a neústupný. Navyše je to oproti jednotke omnoho epickejšie a filmovejšie, takže emocionálne intenzívnejšie. Fantastický scenár, bezchybná réžia, perfektní herci. Podobne vynikajúce pokračovanie ako vlani REC 2. (27.03.2011)

Člověk doma nadává, jak v našem státě existuje neuvěřitelné množství korupce. Jenže to je pořád sotva procento oproti tomu, co se děje v takové Brazílii. Brazilci si totiž o sobě natočili to, co se v jejich zemi skutečně děje. A kdyby to byla jen korupce, bylo by to ještě dobré. Tropa de Elite 2 je výborné pokračování, které z prvního dílu hází obyčejný lid za hlavu, a vypráví příběhy povolanějšího lidu, tedy policajtů, politiků a v obou případech také mafiánů. Akce špatná není, i když mi kamera chvílemi z mozku udělá jojo. Každopádně mě daleko víc zaujali scény, kde se korupce ukáže v plném proudu. Člověk se pak skutečně nestíhá divit a jenom civí a civí, protože to, co film představuje, to skutečně nemá obdoby. (04.04.2011)

Ve dvojce není tolik akce jako v prvním snímku, děj se totiž přesunul ze slumů do vyšší sféry – do politického zákulisí. A z mého pohledu je to ku prospěchu věci! Nadporučík Nascimento byl odejit od své jednotky BOPE a byl uklizen na pěkné místečko kancelářské krysy. Ze své pozice ovšem proniká do špinavých politických her v Rio de Janeiru… A rozhodně se je na co dívat! (07.10.2011)