Elitní jednotka 2: Vnitřní nepřítel

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $100,119║Tržby Celosvetovo $63,616,000▐ Druhá diel je už prevažne o politických ťahoch, policajný machináciach, nie je už tak dravý a akčný ako predchodca ale aj tak má miestami príbeh dobré grády, občasná akcia opäť účelová. /75%/ (11.11.2012)

K filmu jsem pristupoval s despektem, z komentaru jsem mel dojem, ze tema zjedodusujici jednicka byla proti teto propagande jen slabym odvarem. No nakonec vazne... trosku ty kluky brazilsky znam, tenhle film je jako cela Brazilie. Emocionalni, precitliveli, nevyvazeny, ale zato take hodne uprimny. A zas takova propagace fasizmu se taky nekona. (21.11.2011)

Překvapivý upgrade v porovnání s notně přehypovanou jedničkou. Z úvodního konfliktu, který to celé nastartuje, se sice zdá, že má BOPE ještě tragičtější pí-ár než izraelská armáda, když si ani nedokáže uhájit zásah, který byl kompletně nahraný na bezpečnostní kamery, a duchaplnost politického podtextu začíná někde na úrovni Delta Force, ale vyplatí se nesahat hned otráveně po ovladači, protože Padilha během několika dalších minut začne zprvu černobílou črtu plnit barvami a pak už je těžké z toho odtrhnout oči. Pochvalu před nastoupenou jednotkou si zaslouží i řemeslná stránka celého filmu, která tentokrát nenutí k přivírání očí, ale spíše svou suverénností a pečlivostí způsobuje uvolňování spodní čelisti. Nadbytečný ublábolený voiceover sice do extáze nikoho nepřivede, ale vyrážku jsem z něj taky nedostal. ___________ P.S: Nařčení z fašismu, militarismu a mačismu jsou dost mimo. Předně je potřeba si uvědomit, že film je vyprávěn ze subjektivního pohledu kapitána Nascimenta a nemůžeme po něm tedy žádat žádnou objektivnost, vyváženost, či snad dokonce politickou korektnost. Někdo možná přes těch pár hlášek o "levičáckých šmejdech" a "lidských právech hájících zločince" přehlédl, že výsledný obraz, který film poskytuje, je kupodivu docela komplexní a za největší šmejdy jsou v něm nakonec právě představitelé té nejen brutální, ale i sobecké a bezohledné části brazilských policejních sil. A pamatujete si, kdy naposled jste viděli film, který by takto přirozeně ignoroval jakékoli rasové stereotypy? (05.03.2011)

Druhý díl, volně navazující na ten první, zachycuje osudy Nascimenteho, velitele elitní skupiny vojenské policie, který si během několika let (chytře a jednoduše naznačeno stářím jeho syna) projde kritikou za krvavé potlačení vzpoury ve věznici, na čež zaujme "úřednické" místo u spiček policie. Zde se setkává s prohnilou smetánkou společnosti prolezlou korupcí, napojením na obchod z drogami, nájemnými vraždami a podobnou denní rutinou v Riu. Hlavní hrdina se jako patriot a neúplatný profesionál s dvacetiletou praxí nenechá zastrašit a rozjíždí koloč plný šlápnutí na kuří oka, připomínající trampoty Corrada Cattaniho. Druhý díl hodnotím lépe než ten první, protože je (otevřenou) gradací příběhu, ale je nutné dodat dvě připomínky: a) Jeden bez druhého sice fungují, ale je mnohem lepší zhlédnout je postupně, b) Dvojka daleko méně naplňuje svůj název "Elitní jednotka". Spokojenost maximální - 90%. (10.12.2012)

Už to není taková testosteronová jízda, jako první díl. Film opouští přední linie pouličních bitev a zabředává do pozadí policejní práce, korupce a hlavně politikaření. Přímočaré přestřelky se tak mění na řešení složitějších rovnic a mnoha neznámých, elitní jednotku brazilských řezníků skoro nevidíme a na souvislejší střelbu jsem si počkal déle, než bych si přál. Cesta, kterou se film vydal, není uplně tragická. Tvrdá kritika a bezprostřední brazilské zpracování rozhodně nenudí, ale není to jedno z pokračování, které by zcela dokázalo držet krok. O životě ve slumu mluví i snímek Město bohů. Alternativa: Cidade de Deus. (04.03.2011)