Mládeži neprístupné

Už dlho som nevidel film ktorý by trval hodinu a 8 minút. Až som sa zľakol keď zrazu nabehli záverečné titulky. Nie je to absolútna nuda, pár podarených momentov film má a napríklad reklama na vložky alebo pripomenutie faktu, že v obrích kopírkach a bankomatoch pracujú zatvorení chlapci a dievčatká, ktorí majú tiež srdce, sú veľmi fajn. Človek sa však nemôže zbaviť dojmu, že sa tu jednoducho niekto absolútne nesnažil a dúfal, že keď tam budú slávne ksichty a trocha politickej nekorektnosti, pôjde to samo. Bohužiaľ nie. Najväčším mínusom filmu je to, že tam nieje žiadny dej. Snímok je rozdelený na viac príbehov a tak si tam nikoho nemôžete ani obľúbiť. Najlepší "príbeh" bol určite s Halle Berry. Čakal som oveľa viac. (12.03.2013)

Hned z první - ehm - povídky mi spadla čelist kamsi na zem a nedá se říct, že by se mi ji po zbytek filmu dařilo zvednout zpět. Kombinace záměrně přepáleného humoru a slavných hereckých es (bez nich by filmu tento podstatný rozměr rozhodně chyběl) působí vskutku nečekaně a vlastně zajímavě. Myslím, že obrázek Hugha Jackmana s šourkem na krku zůstane vypálen v mém mozku asi navždy. Pokud přijmete tuto hru na absurdnost a pokud se povznesete nad stupiditu některých (rozhodně ne všech!) povídek, budete mile překvapeni. Troufám si říct, že Movie 43 není tak dementní, jak se zdá a rozhodně dokáže pobavit i nedementní diváky. Zamrzí, že balast spojující jednotlivé povídky je dost o ničem. Také často i těm nejoriginálnějším povídkám chybí nějaká pointa, završení či pořádný tah na branku. Kupodivu to ale moc nevadí, protože např. zmiňované koule na krku fungují i bez toho... 6/10 (12.09.2015)

"My jsme ten problém rozdělili do tří kroků. První krok: Dítě si koupí iBabe. Druhý krok: Dítě ojede iBabe. Třetí krok: Dítě má rozdrcený penis a žaluje nás." Cítím se psychicky poměrně zdráv na to, abych v souvislosti s tímto snímkem psal v superlativech, ale zároveň vlastním dostatečný počet úchylek na to, abych se při týhle povídkový hovadině nedokázal pobavit. Nicméně mne velmi potěšila hvězdná herecká sestava, která svou účastí dala jednoznačně najevo, že být normální je nuda a tudíž je potřeba vyzkoušet všechny možnosti, který život nabízí. Odcházím si tedy ulovit nějakou přirozeně šílenou slečnu, který poskytnu přísnou domácí výuku, pak ji plastickou operací zmenším na trpaslici a na závěr ji ... neposeru. Kdepak. Já ji jenom pokakám, protože si jí vážím. (23.12.2013)

Už se asi opakuju, ale nesnáším fekální humor (sraní, chcaní, blití a podobně). Nejlepší část celého filmu je ta ústřední, kdy kluci hledají Movie 43, té bych klidně dal 5 hvězd. Jednotlivé krátké povídky se však pohybují mezi odpadem a úplnou žumpou televizní zábavy, celkový dojem pak definitivně zabíjí závěrečná parodie na Méďu, kterého nemám rád ani v originále. Mé hodnocení = 20% a doporučuju se této kravině vyhnout. (19.01.2014)

Peter Farrelly pro mě vždy znamenal typický příklad umělce, jehož filmy jsou odrazem stydlivého, něžného a romantického naturelu svého autora. Ve zdánlivě cynických, postmoderních dílech obratně ukrývá řadu postupů a principů svých modernistických vzorů jako je Ingmar Bergman nebo Federico Fellini. Zároveň rozbor těchto děl ilustruje systém kulturních a společenských kódů, o jejichž existenci se tvůrce opírá nebo se jich dovolává a tím vytváří obecný referenční rámec pro percepci děl samotných. Věřím, že vnímavý divák bohatou symboliku neutěšené skutečnosti současného světa nalezne i ve Farrellyho posledním filmu, stávajícím z několika nesouvisejících příběhů propojených zdánlivě banální a povrchní historkou. Pravdou však je, že některé často až naturalistické scény (muž přikládá koule na obličej překvapeného ženského protějšku, mladý příslušník střední třídy se chystá vyjádřit svou lásku k dívce netradičně tím, že jí nasere na kozy tak, aby se jí to líbilo, milující matka nabádá syna k výchovnému vylízání kundy, domácí mazlíček si honí čuráka nad fotografií svého majitele) dle mého názoru svou intelektuální náročností vysoce přesahují možnosti běžné cílové skupiny konzumentů. (15.10.2013)