Smrtonosná pasca: Opäť v akcii

Přes devadesát minut čistokrevného kinematografického pekla, které napsal retardovaný ufon a zrežíroval jeho hyperaktivní bratranec se CGI průjmem . Beru zpátky všechno pozitivní, co jsem kdy na obranu Moora, popřípadě Woodse (asi ve slabší chvilce) prohlásil. Tihle dva jantaři by se mohli vzít konečně za ruce a svorně skočit z dvacetipatrového paneláku. Těžko říct, co je horší. Jestli totálně neinovativní "bum, bác" akce, gumák McClane, který už se ani nekryje, ale kosí Rusáky po tuctech, jeho synátor s Downovým syndromem (a přitom v Jacku Reacherovi je Courtney fajn), anebo imbecilní restart "něčeho jako zápletka" každých 20 minut, který se tváří strašně sofistikovaně, ale při ohlédnutí zpátky dává asi stejný smysl jako když dostanete tasemnici a to jste žrali jenom salát. Trpěl jsem celou dobu, zhruba osmkrát přemýšlel, že to pro zachování vlastního zdraví vypnu, ale nakonec jsem se i díky jednomu fuckáči a asi dvěma hláškám (které byly v traileru) překonal a dal to až do uberpatetického family-friendly dovětku. A nyní se jdu s dovolením vyzvracet do kýble a pustit si McClanea, který by v akčním filmu podle představy dnešního Hollywoodu chcípnul do pěti minut. Ale když už nic jiného, nechtěl by mu člověk dát facku. P.S.: Vývoj rodinného usmíření napříč třemi scénami o dvou stranách dialogů budiž zapsán do análu scenáristiky řádně perverzním střikem bez gumy. (15.05.2013)

Jednoznačně nejslabší a nejvíce absurdní díl celé série. Chvílemi to vypadalo jako parodie na jiné díly, hlavně proto, že tu Bruce Willis jako John McClane prakticky nefunguje nefunguje. Nejdříve se chová jak psychopatická matka a poté jako nepříliš vtipná podržtaška s jasným americkým názorem (hlavou proti zdi -> rozstřílíme je prostě). Od asi třetiny filmu se mi však povedlo vnímat film jako parodii. Díky bohu. Přestal jsem si tak všímat přehnanosti, zpomalených-digitálních okamžiků a dokonce jsem přežil i konec, kde se lidé v Černobylu svlíkají do půl těla a koupou v vodě (samozřejmě, je dešťová, ta je v pohodě, ne radioaktivní) . Prostě odpočinkový film, který je vtipný, kde být nemá a jeho název nemá obsahovat značku "Die Hard". PS: nebýt tam Bruce, nemenovat se to "... Die Hard", tak to není tak hrozné, jen moc hloupé:) (19.03.2013)

Ach jaj. Najvyšší čas skončiť - kým neprídu na rad diely, kde bude John McClane nakopávať zadky zloduchov v sprievode svojich vnukov, spoločne zdemolujú polovicu ostrova Honšú a vo voľných chvíľkach sa budú prekárať o tom, ako starý otec vynechal vianočnú besiedku v materskej škole a nechodí na rodinné večere na Deň vďakyvzdania, lebo je nezodpovedný a na celý svoj rod uvalil kliatbu akčných superhrdinov. Predchádzajúcemu dielu som dala 4* a nadšený komentár (hoci tiež trpel určitou dávkou stupidity za hranicou toho, čo je ešte smiešne), lenže odvtedy uplynulo 5 rokov... asi ma to už prestáva baviť, no tak sorry. (08.07.2013)

Tento pořad vám přinesl Mercedes... To jediné co neztratilo úroveň byla Beltramiho hudba. Jinak je to bolestivý pád na hubu. Tohle pro mě není další díl té vynikající série, na které jsem vyrůstal. Neberu to tak, abych mohl být alespoň trochu objektivní. Nemám rád Moorea, zprasil už MAXE PAYNEA a točit moc neumí. Tady se snaží aspoň rvát do popředí akci (musím uznat, že je jí tu opravdu hodně), protože jakékoliv přepnutí do "táta a syn si povídají" se rovná katastrofě. Scénář Skipa Woodse, jestli měl pět stránek tak je to moc, je mimo veškerá kvalitativní měřítka (ve špatném slova smyslu). Příběh to nějáký má, ale povedených hlášek je málo a kecy o dovolené se taky brzo omrzí. Bruce to má všechno v paži a příjde mi, že dost přehrává. Co mu taky jiného zbývá, vždyť je v parodii na SMRTONOSNOU PAST! Nebudu tu rýt do nelogičností jednotlivých scén, ale několikrát jsem měl ve tváři hodně překvapený výraz. Hlavně u výletu do Černobylu. Připomíná mi to doby, kdy jsem s tátou sledoval Seagalovky (PŘEPADENÍ 2) a on vždycky nadával na to jaká je to blbost, jak to nedává smysl. Kdo takovou kravinu vůbec vymýšlel. No tak asi jsem dorostl do tátových bot. Chceš potulit? (17.03.2013)

Nikoliv Len Wiseman, ale John Moore je nakonec vrahem devadesátkového idolu, který postavu Johna McClane pohřbil pod zeleným vizuálem a horou nezáživné akce, kdy i těch smířlivých devadesát minut se táhne jako žvýkačka na botě. Sledovat A Good Day to Die Hard je asi tak příjemné, jako si nechat trhat zanícenou osmičku, na kterou už nepůsobí anestézie! Slzám se člověk neubrání. Dokoukáno s velkým sebezapřením. (19.05.2013)