Okresný prebor - Posledný zápas Pepika Hnátka

Podprůměrná epizoda seriálu roztahaná do celovečerního filmu. Krobot a jeho pasivně-aktivní drsňáctví ala: "hlavně vraťte ty podšálky", je sice hezké a vtipné, ale pouze v roli autobusáka, který prokládá regulérní komedii s vlastní dějovou linií, kde podšálky jsou jen zpestření, ne hlavní pointou celého filmu. Pokud se na nich totiž postaví celý film a jeho zápletka, stojí to většinou za hovno, protože třicetivteřinový vtip opakovaný hodinu v kuse už moc vtipný není. Místo zábavného a pravdivého vyobrazení české pralesní ligy, zápasů a "organizace", kterou si bral seriál na paškál, sledujeme jen útrapy infarktového dědka a jeho patálie v nemocnicích, kde po hodině svým motherfuckerským přístupem sere nejenom personál, ale i samotného diváka. I když seriál beru, tento film rozhodně ne. Není totiž ničím jiným než trapným pokusem Novy, vytřískat ze seriálu prachy v kině. To by se dalo celkem pochopit, pokud by ale ten film nebyl horší než nejnudnější díl toho seriálu. 20% (04.10.2012)

Jedna věc je nahlížet na tenhle film jako na obyčejnou komedii plnou skvělého situačního humoru. Ovšem ještě více nežli seriál je Poslední zápas Pepika Hnátka skutečným okresním přeborem, tedy dokonale harmonickým a slastným pohledem na složité fungování a trpké starosti jednoho malého provinčního klubu, který dovedl Prušinovský se svým otevřeným přístupem až na post nejlepší vesnické komedie od Menzelovy Vesničky střediskové. Kromě jeho režie má hlavní zásluhu především Miroslav Krobot, který je coby kovaný sparťan a tvrdý zastánce osvědčených postupů(kopni to dopředu a trefuj zařízení!) naprosto dokonalý a hlavní roli zvládá tak suverénně, jak to jen jde. Stejně tak Ondřej Vetchý opět potvrzuje, že v současnosti patří mezi nejlepší české herce, a jeho výkon je prostě neskutečný. A vůbec celé herecké obsazení nemá chybu, a pokud jste člověk alespoň částečně se pohybující kolem vesnického fotbalu, minimálně jedna postava vám bude připadat více než povědomá. A v tom je právě ta největší síla, ale zároveň možná i trochu slabina Okresního přeboru, protože fotbalový odpůrce plně porozumí všem fórům, narážkám nebo samotnému Hnátkovu životnímu postoji asi jen těžko. Ale pokud milujete fotbal stejně jako já, musíte uznat, že Prušinovský to odtrénoval doslova bez ztráty bodu. 85% (17.09.2012)

Asi po roce jsem se ukázal v kině a po úvodním šoku ze zdražení lístků i občerstvení se značně vyvedený z míry sesunul do sedačky. Po smrtonosné dávce reklam mě v upoutávkách na další filmy pobavilo zjištění, že 3D stále letí. Pak ale nastoupil Slavoj Houslice i s legendárním trenérem a mně došlo, že ten očistec za to stál. Specifická atmosféra vesnice, blaznivé postavy i hlášky jsou stejně jako v seriálu samozřejmostí a bonusem je hořký příběh nerudného trenéra. I tady musím zdůraznit, že kdo se v tomto prostředí chvíli pohyboval, se bude bavit víc než ostatní. (11.04.2012)

Skicování venkovského naturelu nahradila charakterová drobnokresba, venkovskou frašku smutná komedie o srdečních záležitostech. Seriál nezmizel, jenom se děje na pozadí příběhu Pepika Hnátka. Díky Krobotovi jde o přesvědčivou, dílčími gesty komickou, avšak v celku tragickou postavu. Ani jako scenárista, ani jako režisér se Prušinovský trenérovu omezenému rozhledu nevysmívá, vlastně na něj pohlíží o poznání smířlivěji než na morálně vesměs ohebnější zbytek týmu. Film Hnátka ukazuje jako posledního muže, který věří svému poslání a zároveň stojí nohami na zemi dost pevně na to, aby sklouznul k fanatismu „Jiřiny“. Jeho hlavní charakterovou vadou a překážkou k překonání je neschopnost vidět, jak svou „zabejčeností“ a skrýváním přívětivé tváře pod nerudnou maskou ubližuje sobě i druhým. Od tvůrců šlo o mazaný tah. Hnátkem nejenže získali středobod vyprávění, ale zároveň se nemuseli vzdát nadsázky, s níž pohlíželi a nadále pohlížejí na jádro Slavoje Houslice. V jádru seriózní, k určitému cíli směřující hlavní dějová linie je prokládána bočními mikroepizodami, v nichž zas až o tolik nejde a kterým mnohdy, bohužel, třeba dodat, chybí uspokojivé vyústění nebo alespoň vtipná pointa. Náladotvorné záběry venkovské krajiny pak spíše suplují televizní reklamy, než aby vytvářely výraznější atmosféru, o niž se starají především postavy, v jejichž případě tvůrci poněkud odvážně sázejí na to, že k nim budeme přistupovat poučeni dřívějšími seriálovými znalostmi. Jejich neduživý slovník a mimoděčné odhalování vlastních slabin nás vtahuje do univerza, v němž přebývá siláckých gest a unáhlených rozhodnutí a v němž naopak zcela absentuje schopnost sebereflexe. Postavy samotné kritického pohledu schopné nejsou, pročež ten zůstává na nás. Smích nad malostí a trapností figurek obklopujících Hnátka nikdy nepřerůstá ve výsměch zásluhou elementární soudnosti, přítomné v české filmové tvorbě stále řidčeji. Z některých na povrchu komických momentů právě naopak až mrazí. Mrazivě či jinak vtipných scének zde v poměru ke stopáži sice není tolik jako v některých epizodách seriálů, přesto mnohonásobně více než v podstatné části toho, čemu nás bída naučila říkat „česká komedie“. 75% (27.03.2012)

Já vím, že o tom, jak je tenhle film výjimečný mezi současnými českými komediemi, psalo už sto padesát milionů lidí, ale když člověk před ním v kině zhlédne trailery na Svatou čtveřici a Líbáš jako ďabel, tak to prostě strašně chce napsat taky. Okresní přebor nevyniká ani tak nějakou extrémní vtipností, ale tím, že jeho humor je nastaven na chápání normálního, nikoli retardovaného člověka. Něco takového jsem zaregistrovala už u děvkaře Františka, ale tehdy si mě nějak nikdo nechtěl všímat a toho filmu taky ne. Přebor má naštěstí oporu v seriálu. Akorát si říkám, jestli se o něj neopírá až moc. Některé postavy a pojmy (Ludva, Jarda, Kostomlaty,...) asi nelze bez znalosti televizního předchůdce docenit. (13.04.2012)