Okresný prebor - Posledný zápas Pepika Hnátka

Asi po roce jsem se ukázal v kině a po úvodním šoku ze zdražení lístků i občerstvení se značně vyvedený z míry sesunul do sedačky. Po smrtonosné dávce reklam mě v upoutávkách na další filmy pobavilo zjištění, že 3D stále letí. Pak ale nastoupil Slavoj Houslice i s legendárním trenérem a mně došlo, že ten očistec za to stál. Specifická atmosféra vesnice, blaznivé postavy i hlášky jsou stejně jako v seriálu samozřejmostí a bonusem je hořký příběh nerudného trenéra. I tady musím zdůraznit, že kdo se v tomto prostředí chvíli pohyboval, se bude bavit víc než ostatní. (11.04.2012)

Otřesný. Tohle bych natočil i já s oběma zlomenýma rukama a ze židle bych to řídil jak Lorenc stavění baráků. Prušinovský zná fotbalové zápasy zjevně z vyprávění a žije na planetě jménem stupidita, není možné, aby pro kina natočil film, který vypadá jako druhořadá televizní inscenace. Krobot byl dobrý a všichni zůstali v jeho stínu, respektive scénář neumožnil nikomu vtipně zazářit. Opět jsem se ani jednou nezasmál. Tohle byla kontumační prohra pro všechny tvůrce a sestup z přeboru na školní plácky. Doporučuji návštěvu tvůrčích učeben, kde se vyučuje nejen fotbal, ale hlavně režie, psaní kvalitních scénářů a v podstatě vznikají filmy o něčem s nosnou zápletkou a ne o ničem a rozdrolené do epizodních etud. Mnohem horší než celkem slabý seriál a to je co říct. 20% (09.04.2012)

Tak takové to tedy bylo... Poslední zápas Pepíka Hnátka, kdyby se jen obešel bez vorlíčkovsko-troškovských humorů typu obrácený semafor, byl by geniální prequel, jakkoli sám o sobě má stejně jako původní seriál ke genialitě daleko. Hvězdičky raději čtyři než tři, už za tu zásluhu, kterou celý tento projekt má, a aby to nevypadalo, že jsem "nepochopil". Nejlepší byl stejně trenérův zápisník. Komentáře spacylemon, radek99, marigold. (13.01.2017)

,,JAK CHCEŠ TY KLUKY TRÉNOVAT, KDYŽ JSOU PROTI TOBĚ?....“ /// (,,To snad byli vždycky…“) /// Ano, tam v baráku za sparťanským plotem, bydlí von, nerudnej dědek, co nutí kluky jezdit na zápasy pět hodin předem, střílí po vsi (po hráčích) vzduchovkou a vytváří v kabině negativní atmosféru. Film věnovanej profilu osobnosti a kusu života legendy okresního formátu je plnej chlapskejch (fotbalovejch? – vole ser na Bílka, vokres! Vokres!) slov, vobčas úsměv, vobčas né, pobaví ftipnej ,,kretén“ Jirka Luňák Ondry Vetchýho, ale úplně, úplně nejvíc obdivuju, že VŠICHNI dokázali udržet ,,náladu“ seriálu, páč si připadám, jako bych čučel na další (jen trochu delší) díl. Možná to nejspíš bude jen taková ,,fandovská“ záležitost, než filmová událost. A koho to sere? (leda tak nějakýho Dukláka, ne?) Všichni co zažili atmošku okresu se mnou musej souhlasit, páč vokres má v sobě něco, co ligouši nikdy nezažijou. Že, Pepíku. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Protože srdce slávisty do těla sparťana nepatří! (stejně jako jablonečákovo do toho libereckýho – a zase navopak. S tím nehneš!). 2.) Páč kozy píchám v sobotu. 3.) Chystám si udělat trenérskou licenci. V Houslicích se prej uvolnil flek. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (10.09.2012)

Prušinovský se poučil u jedné z nejlepších epizod seriálu Na váhu a přitáhl si skvělého herce a despotického blázna z Dejvického divadla. Krobot vnáší do Přeboru kus titánské tragiky, jako by se na houslickém trávníku na moment zaleskla sláva destruktivních fotbalových velikánů a bouřliváků. Scénář obsahuje dost přízemních, přitom ale vkusně sestavených gagů, dialogy jsou jako vždy svižné, herecké výkony lehce přehnané, ale nesmírně zábavné (Vetchý se v Jiřinovi skutečně našel a je zcela neodolatelný svou až kabaretní manýrou). Navíc Krobotův osobní příběh a značně problematický psychologický profil film utáhne bez větších obtíží, přičemž kolotoče, kočkovský podnikatel Norbert Lichý a světskej primitiv Jaroslav Plesl tomu dodávají ten správný agrární závan. Kdyby česká lidová komedie nevypadala tak, jak vypadá, byl by Přebor takový solidní televizní nadprůměr se spoustou potencionálně kultovních momentů (pořád mi v hlavě zní Jiřinův geniální rozbor trenérova zápisníku)... ale vzhledem k tomu, že tady vládne autokracie nevkusu a demence, je Prušinovského film něco jako malý zázrak. Už se mi dlouho nestalo, abych se přízemnosti smál zcela beze studu, protože není samoúčelná, ale je poetická. Přes všechny nezaoratelné výhrady jasná trefa zařízení. No tak určitě... [70%] (27.03.2012)