Neděle ve všední den

Namet, ktery by v soucasnem filmu sotva stacil. Jedna se vsak o velmi povedeny vztahovy snimek s mladou Brejchovou v hlavni roli, ktera predvedla jeden ze svych lepsich hereckych vykonu. Za zminku stoji i Marvan v roli barytonisty, manzel Ivan Mistrik a madarsti herci. Prvni vycestovani Landove z Ceskoslovenska a jeji nadseni a radost v Budapesti je velmi dobre vystihnuta. Chapu, ze madarske dialogy v pritomnosti ceske klaviristky nejsou s titulky, aby divak, stejne jako hlavni hrdinka nevedel o cem je rec. Proc ale nejsou prelozeny zbyle dialogy, kdy Madari mluvi o samote, to mi zustava zahadou... Pres zdanlive jednoduchy scenar se jedna o velmi povedeny film. (22.05.2015)

Přirovnání k Prázdninám v Římě by bylo pochopitelně mimo, ale i tak jsem si na ně během filmu několikrát vzpomněl. Možná pro tu krásnou letní atmosféru, nebo možná pro mladičkou Janu Brejchovou. Félix Máriássy natočil lehce podprůměrné vztahové drama se zvláštním kouzlem a skvělou klavírní hudbou. V tom krátkém období, kdy se protnul začínající Gulášový socialismus a ještě neudušená liberalizace v Československu, vypadal život středoevropana skoro optimisticky. (15.12.2020)

Hééér Gott, to byl zase hluboký kulturní zážitek. Zvláště maďarské dialogy byly na vysoké úrovni, a asi proto k nim autoři tohoto paskvilu ani nedali titulky. Děj filmu je pitomější než on sám. Pokud někomu měl zkazit zájem o vážnou hudbu, bezpečně to dokázal. Prostě, maďarsky řečeno, az egész film szar volt, és nagyon unalmas volt. Klidně bych řek, že se nehodí ani jako kulisa ke kydání chlévské mrvy. A proto jej také tak nějak hodnotím. Mimochodem, těžce pracující klavírista má něco s nohou a kvůli tomu nemůže hrát na klavír?? Ech, těžká dřina no. (05.12.2017)

Jiná doba, jiná tvorba. V době vzniku mohlo jít v rámci maďarského i československého filmu o velmi svěží koprodukční záležitost, naopak dneska by už podobný námět o prvním zájezdu mladé klavíristky do zahraničí určitě nestačil ani na kratší televizní film. Podle mě tento romantický filmový výlet s Janou Brejchovou v Budapešti zestárl úplně stejně jako ten s Audrey Hepburn v Římě. Ale pokud zrovna máte náladu na obyčejný film pro pamětníky, sice bez jakéhokoliv napětí a taky minimem humoru, ale s příjemnou atmosférou starých časů, dívá se na to určitě i hezky. Jelikož se Neděle ve všední den hodně točila kolem hudby, nakonec mě dokázala celkem bavit... na jedno zhlédnutí určitě ano. Vidět Jaroslava Marvana v roli operního pěvce i mile překvapilo. 60% (19.12.2020)

Asi školení, že partnerské problémy se mají řešit odloučením. Praha ještě ujde. Maďarsko někde mezi nudou a křečí. Milostný román klavíristky a Maďara drhne. Nejen on. Brejchová kupříkladu začne hrát na recepci, posluchači otrávení (proč, to hraje tak blbě?), místní klavírista toho má po chvíli dost, naštvaně prchá a z naprostého zoufalství si na schodech zlomí nohu? Chabou náplastí je usměvavá překladatelka. Vysvobození z nastavované maďarské kaše dostane direkt ve chvíli, kdy přehnaně iniciativní tlumočnice nabídne ze slušnosti klavíristce prodloužení jejího extrémně zábavného pobytu. Ách jóóó: martýrium pokračuje. Umělkyně pak skrze zuby se strojeným úsměvem procedí, že si Budapešť zamilovala. Po návratu do Prahy následuje pantomima. (07.01.2023)