Submarino
Submarino
Submarino
Obsahy(1)
Sociálna dráma o dvoch bratoch, ktorí sa na drsnom kodaňskom predmestí snažia prekonať traumu z detstva. Nick a jeho mladší brat sa pretĺkajú životom poznačení nešťastnou udalosťou z detstva. Nick sa po návrate z väzenia venuje najmä pitiu piva a občasným návštevám posilňovne, brat sa po ženinej smrti stará o malého syna. Životy oboch sa náhle pretnú, keď sa obaja stretnú na matkinom pohrebe. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (185)
Po Rodinné oslavě a Honu jsem měl od režiséra Vinterberga jen ta nejvyšší očekávání, což se trochu obrátilo proti mně, protože Submarino se s nimi nemůže porovnávat. To ale neznamená, že by šlo o špatný film, jen prostě není tak výborný. Pořád je to poctivé severské drama se vším, co byste od něho mohli čekat. Příběh 2 bratrů, na kterých se výrazně podepsalo smutné dětství (rámované navíc jedním velkým traumatem) mě bavil, i když se na první pohled může zdát trochu obyčejný. Jednoznačně staví hlavně na hereckých výkonech, proti kterým se nedá říct vůbec nic. Lehké ozvláštnění v podobě oddělení obou linií může někoho i trochu rušit, ale já s ním neměl problém. Zároveň Submarino patří k těm typům snímkům, u kterého má naprosto zásadní podíl na vytvoření atmosféry hudba, v tomto případě na to stačily 2 písničky (magický titulní motiv Fatherless Hill spolu s Hollow Talk, kterou má zas pod kůží každý fanoušek severského seriálového klenotu Most). Symbolický konec se mi také líbil, takže hodnotím solidními 4*. ()
Jak už jsem onehdá vzpomínal u Zamrzlé země, u spousty severských filmů stačí pár prvních okamžiků a je vám jasné, že mít se jen o trochu hůře, udeptáte se k smrti. Nebo nevím jak ostatní, ale já osobně tyhle filmy strašně špatně nesu - ta neutěšenost, lokální produkce vás a umění navodit autentickou atmésféru vás dovedou pouze k rozcestí, kterou že ze zbraní si provrtáte kulku hlavou. Submarino není vyjímkou, hned z počátku dostaneta takový šok, že než se z něj vzpamatujete, hrdinové filmu se motaj v solidních životních průserech, ze kterých nevede moc cest a i když víte, že to asi moc dobře nedopadne, stále nedokážete odhadnou, jak se děj bude vyvíjet dál a hltáte každou minutu. Sociální drama / emotivní příběh / depka až na půdu. Troufáš si? ()
Čtyři hvězdičky s přimhouřenýma očima. Mhouřím hlavně kvůli citově vyděračské hudbě (převážně v druhé půlce filmu), která nejenže nebyla dobrá, ale kdyby jen to, zbytečně tlačila na pilu emocí, byla tam prostě navíc a mě osobně strašně rušila. Mám co dělat, abych to teď, jak to píšu, nezměnila na tři. Tady je vidět, že míň je někdy víc. ()
Nádherně zobrazené zoufalství. Dánské sociální dno bez možnosti odrazu a každodenní souboj s vlastní existencí. Občasné hry na šťastnou budoucnost velmi rychle přerušuje potemnělý marasmus přítomnosti - není kam utéct. I přesto je zde možné spatřit záblesky něčeho pozitivního. Jsou to změny lidských hodnot a jejich naplnění v praxi. Ne vždy se to povede, ovšem základem všeho je samotná myšlenka - prvopočátek osobního zázraku. Dva vynikající prolínající se příběhy mají jedno společné, závěrečnou spadlou klec. Nastal čas na smíření, a to se vším, co přijde. Excelentní režie a perfektní hudební doprovod, který dokonale podporuje "těžkou" atmosféru. Toto jsou základy bezchybného způsobu vyprávění. Skandinávci tímto opět potvrzují své silné filmové kvality. (Challenge Tour 2015) ()
V krátké době po sobě další severská depka. Typický produkt tamní filmařiny který vás dostane svojí mrazivou atmosférou a tragickým příběhem hlavním protagonistů. Vinterberg dokázal že umí, ale Submarino je jedním z jeho slabších kousků. Vybroušenosti a tíživosti Honu se zde ani trošku nepřiblížíme. Ve svém žánru tedy průměr. ()
Reklama