Pina

Smršť moderního tance v necelých dvou hodinách. Některé obrazy jsou neskutečné, jiné o něco méně. Použití 3D technologie dává filmu onen třetí rozměr, ale já soukromě si ověřila, že mi tato technologie nepřináší větší uspokojení, spíš naopak - především v rychlých sekvencích se záběry jevily rozmazaně, což celkový dojem docela rušilo. Dalším rušivým momentem byly monology jednotlivých tanečníků, díky kterým se jedná spíš o dokument než něco jiného. (11.01.2012)

Možná mě budete po přečtení komentáře považovat za kulturního barbara, ale tohle fakt ne. Jednak já NESNÁŠÍM artové filmy. Jsou pro běžného člověka nepochopitelné a nad nimi dokáže filosofovat a hádat, pár intelektuálů co tím autor chtěl říci. Film jsem si představoval úplně jinak. Jo, čekal jsem nějaké to trsání, ale rozhodně ne, že bude celý film. Chtěl jsem se hlavně z dokumentu dozvědět, co byla ,,Pina" zač, jak si žila, nějaké perličky ze života... Tohle já očekávám u dokumentu. A výsledek? Vím o ní absolutní prd. Celých sto minut jsem jen koukal na nemožné tance a to je pro mě velice náročná záležitost. Na balet bych nikdy nešel, když jsem se díval na Hříšný tanec, tak mi skřípaly zuby... Na taneční filmy asi opravdu nejsem. Takže moje kruté hodnocení bylo dosti ovlivněno tím. To ale nemění nic na tom, že tento film je o HOVNECH. V podstatě, kdyby jste se dívali hodinu a půl do zdi, tak jste ,,viděli zároveň Pinu". Prvních 20 minut jsem čekal, že už se začne konečně něco. Jo, ne všechny filmy jsou zajímavé hned o začátku, ale Pina nebyla zajímavá vůbec. Pak jsem se dalších 30 minut začal smát tomu, že to snad mysleli vážně. Uvažte, tance kdy po sobě lejou vodu z kýblů a dělají při tom důležitý pohyby. Nebo se ženská plazí po čtyřech a druhá po ní háže hlínu pomocí lopaty. Nebo ženská, co vypadá jako pravěká žena, dupe v tramvaji a dělá při tom hrozné zvuky. A tomu přihlíží nějaký chlap co má na sobě uši zajíčka. To jako vážně? Tohle je ten art? A proč to dávat do 3D? Nechápu. Zbytek filmu jsem se hrozně nudil a díval na hodinky. Každá minuta byla hodina. Divím se, že jsem to vydržel do konce. Ale nutno dodat, že na tohle nikdy nezapomenu. A už to nikdy nepotřebuji vidět. 10% za zbytečnou snahu tanečníků. NEVER MORE (až na nějaké pasáže) (08.12.2014)

Pozoruhodně úchvatný film v dokumentárním stylu jako oslava tanečního pohybu a zajímavé německé choreografky Piny Bausch, šéfky výjimečného mezinárodního tanečního souboru Tanztheater Wuppertal Pina Bausch. A začíná neuvěřitelné představení, ukázky, oslavy pohybu, který není obyčejným tancem, ale daleko více je myšlenkou, emocí, řečí, náladou, výkřikem a pohlazením. Energicky výbušné, emočně a pohybově náročné, hypnotizující ve svém pohybu a gestech. Jsou zde ukázky ze čtyř výjimečných náročných tanečních představeních: Café Müller, Svěcení jara, Vollmond a Kontakthof. Neméně podmanivé jsou i taneční pohybové variace až performance z běžného prostředí města Wuppertal. Tanečníků zde vystupuje nepřeberné množství, a všichni velmi zdatně přispívají k fascinaci tohoto druhu umění, kdy každé gesto, každý pohyb, každý nepatrný záchvěv dokáže elektrizovat atmosféru a gradovat enormním způsobem emoční prožitky z této nevšední podívané. Nádherná pocta zemřelému, půvabná oslava života, citů a naděje. Navíc je to velmi podnětné v životní pouti a směřování dál. (14.06.2012)

Krásně se na to dívalo a některé taneční scény byly uchvátné, vlastně většina, třeba ta s kýblema vody, užasný. Problém mám trošku s tím, že když lidi tančí nevidím v tom žádný děj, příběh. Může se tedy zdát, že film Pina doplácí v mém hodnocení na to, že jsem taneční debil, ale nedá se nic dělat, já v tom viděl krásné kreativní taneční scény, ale nic dál i když nepopírám že vidět tohle na plátně ve 3D může být fakt dobrý. (13.03.2018)

Rozhodně zajímavý film, který ale podle mě plně ocení jen naprostí znalci a fanatici do tance. Choreografie jsou tedy famózní a svým způsobem berou dech, jak fungují. Hudba je skvělá, hrozně příjemná, rytmická a melodická. Problém mám ale s tím, že je to opravdu hodně dlouhé a Wenders bohužel vůbec nezačleňuje taneční vystoupení do kontextu. Tudíž si pokládáme otázky: Je to pořád jedna inscenace? Nebo více vystoupení? Navíc nevíme, kdo mluví, což je taky trošku škoda. Na druhou stranu ale ty choreografie fungujou samy o sobě, což je super. 3D je výborné, Wenders umí pracovat s prostorem, čímž 3D jen umocňuje a divák si tak připadá na pódiu po boku tanečníků. Oceňuju i netradiční zasazení krásných tanečních čísel do naprosto obyčejné přírody, což je až neuvěřitelně působivé. Škoda, že se nedozvíme o Pině Bausch trošku víc. Dost náročný snímek. 60% (24.08.2011)