Pina

Smršť moderního tance v necelých dvou hodinách. Některé obrazy jsou neskutečné, jiné o něco méně. Použití 3D technologie dává filmu onen třetí rozměr, ale já soukromě si ověřila, že mi tato technologie nepřináší větší uspokojení, spíš naopak - především v rychlých sekvencích se záběry jevily rozmazaně, což celkový dojem docela rušilo. Dalším rušivým momentem byly monology jednotlivých tanečníků, díky kterým se jedná spíš o dokument než něco jiného. (11.01.2012)

Nemohu začít jinak než poznámkou na okraj: Na Pině lze jasně vidět mou změnu filmového nazíraní. Má cinefilie zapříčiňuje čím dál větší úctu k filmařské práci, ještě před pár měsíci bych totiž tento film hodil do hlubokého podprůměru a kritzoval, dnes hodnotím sice průměrně, ale zato s velkým respektem k pánu Wendersovi, komentář bude tím pádem pochvalný. ___ Hold tanci, hold Pině Bausch a její bizarní, ale krasné choreografii od poetické duše Wenderse. Režisér skvělé pochopil jak se dá pracovat s filmovým médiem a natočil pravou syntézu hudby a tance - omezené divadelní jeviště a to co se na něm děje promítl do téměř neomezeného filmové světa a tím paní Bausch a její umění ukázal širší veřejnosti respektive publiku, jenž se nebojí jít do trochu "jiného filmu". Pina je totiž obtížně sledovatelný snímek (pro mě určitě, v tanci se nevyznám - takže jsem některé taneční figury nepobral), ale diváka si najde, pevně tomu věřím. Ale já jim nebudu a právě proto i přes hluboký respekt, který mám k lidem (a umění), jenž jsem vyjmenoval, nemohu hodnotit nadprůměrně. Snímek totiž nudí (nemá pořádný nosník), pochybuji, že si ho ještě někdy pustím. 60% (24.10.2012)

Podle mě se Wendersovi podařilo udržet film na uzdě tak, aby nedošlo k pouhému adorování náhle zemřelé umělkyně s jediným cílem vydolovat nějakou tu diváckou slzu. Ani s námitkou, že se ve filmu mnoho mluví, nemůžu souhlasit. Celé to na mě působí tak, že jednotliví tanečníci dostali za úkol několika málo větami charakterizovat svůj vztah k Pině Bausch (nebo její vztah k nim) a vzhledem k očividnému vlivu této tanečnice se každý s tímto úkolem vyrovnal po svém, aniž by to jakkoliv rušilo poměrně vyrovnaný ráz tohoto snímku. Velmi se mi líbí zvolený způsob představení pro mě neznámé osoby skrze její choreografie a skrze její žáky, kteří kromě těch několika slov především dělají to, co je s Pinou nejvíce spojovalo - pohyb a tanec. Vhodně sestříhaný film s výraznou vizuální a hudební vložkou, který mě jako tance neznalého bavil takřka po celou dobu, sráží možná pouze stopáž, která mohla být o 20 minut kratší. Wendersovi v posledních letech očividně tyto dokumentárně laděné snímky o hudebnících/tanečnících apod. sedí víc než klasická narativní tvorba, což dokázal již při Buena Vista Social Club nebo Blues. (30.10.2011)

Výnimočná choreografka zachytena vynimocnym režisérom.Povedala by som,že tento film je povinnou jazdou pre všetkých tanečníkov,ktorí sa živia tancom a chcú na javisku predviesť iba nie svoje telo,ale odhaliť,alebo donaha vyzliect i svoju dušu.Výpovede tanečníkov,ktorí s Pinou pracovali ,výborne dotvárajú obraz o tej mimoriadnej žene menom Pina Bausch.Mala som to šťastie vidieť i naživo vystúpenie Pini Bausch a zachytiť tak krásne jej predstavenia mohol iba dobry režisér.Napríklad Svatenie jari na začiatku je úplne fantasticky nasnimane.Áno,áno.Tancite,tancite,inak sme strateni! (18.04.2014)

Vážne neviem, čo tomuto spracovaniu objektívne vytknúť. Ale nedá sa nič robiť, nie som fanúšikom tanca, ani aktívnym ani pasívnym a dokonca nie som ani veľkým fanúšikom divadla. Každopádne 100 minút tohto jemne experimentálneho filmu celkom rýchlo utečie má svoje silné momenty. Tie sú pre mňa takmer všetky exteriérové scény, pretože skrátka pôsobia filmovejšie ako tie v samotnom divadle. Pre fanúšikov tejto umelkyne a jej "bandy" môže ísť o jeden z top filmov, aké kedy videli. Pre mňa išlo najmä o to, že som spoznal niečo nové. (29.10.2020)