VOD (4)
Obsahy(3)
26-ročný Aron Ralston (James Franco) miluje adrenalínové športy a pohyb vo voľnej prírode. V jednu piatkovú noc v apríli roka 2003 vycestoval do Utahu, aby tam strávil víkend lezením po odľahlých skalách národného parku Canyonlands. O šesť dní neskôr sa zjavil v civilizácii, bohatší o neuveriteľný príbeh a chudobnejší o pravú ruku. Ralston prežil 127 trýznivých hodín v divočine, keď ho uvoľnený balvan uväznil v odľahlom kaňone, s malým množstvom jedla a iba niekoľkými dúškami vody. Počas nasledujúcich piatich dní bojoval s rukou priškripnutou ohromným kameňom, s prírodou i vlastnými démonmi. Hlavnou oporou mu boli spomienky na rodinu a priateľov, odvaha a dôvtip. Len vďaka nim dokázal nepriazeň osudu premeniť na svoje víťazstvo a nabral silu, aby sa vymanil z nedobrovoľného väzenia v dvadsaťmetrovej priepasti a ťažko zranený prešiel viac než desať kilometrov, kým našiel záchranu. Neuveriteľná statočnosť a odhodlanie mu pomohli prekonať hroziacu smrť... (TV JOJ)
(viac)Videá (4)
Recenzie (1 847)
Pokiaľ ide o životopisné filmy, niet nad vďačnejšiu tému ako tú, v ktorej stredobodom pozornosti je osud človeka vystaveného fyzickej či duševnej bolesti. Aj Danny Boyle využil tento námet na sprostredkovanie neľahko sprostredkovateľného príbehu, aby ukázal čo všetko je schopný človek obetovať a dokázať, keď ide o svoje vlastné prežitie. Veľmi dynamicky natočené, najlepším atribútom je okrem hereckého sóla Jamesa Franca jednoznačne kamera, a tak aj jednoduchá príbehová línia nestráca na zaujímavosti. Bez zbytočných prieťahov drží film diváka stále pri vedomí, servíruje mu porcie adrenalínu, a pocity bolesti a zúfalstva prenáša na diváka tak, aby počas hodiny a pol prežil tých 127hodín spolu s Aronom. 85%. ()
Perfektne natočená vec o ničom. Takto : kto takto blbne v horách je možno dočasne cool ale skôr či neskôr sa mu stane presne niečo takéto. A ak je taký idiot že si nevezme normálny nôž a nenachytá si pri prietrži vodu, potom si to tak trochu zaslúži. Každopádne Danny thumbs up réžia skvelá, tie fetišistické zábery na ruky na štadiónoch to bol nápad ako sviňa. Len mi to pripadá akoby ste v Bambi meets Godzilla pred klimax napchali flashbacky do života jelenčekovho a pár haluzí, avšak aj tak je to celé o klimaxe. Takže, remeselne machrovina, ale nie film so srdcom. Zatiaľ najslabší Danny. A nechápem kde bola akadémia keď išiel Sunshine či Trainspotting (nomináciu za adapt. scenár nepočítajúc). 7/10 ()
Od prologu Boyle šlape jako nadopovaný a hádám, že by stejné tempo rád udržel až do konce, což je z podstaty námětu vyloučené. Poté, co Aron spadne do průrvy, minuty začnou ubíhat výrazně pomaleji. Přirozeně. Ne však dost pomalu, aby se z filmu stalo meditativní zamyšlení nad vztahem člověka a přírody či dokumentárně syrová reality show – (záměrně) utrpení pro protagonistu i diváka. Střihy jsou rychlé, záběry pomalé, nedokážou se zažrat po kůži. Vizuální načechranost a nepříjemná realističnost nejdou k sobě, což nejlépe vyjevuje „klíčová“ DIY scéna. Emotivněji na mne zapůsobila až následná dohra, videoklipařská óda na člověčí společnost. Pro režiséra šlo nejspíš o rychlou, jakkoli vyčerpávající rozcvičku, pro diváka je smysluplnější zhlédnout libovolnou epizodu Man vs. Wild, případně si zopakovat Útěk do divočiny, jehož konec je sice taky všeobecně znám, ale Penn se k němu alespoň ubírá nápaditější cestou. Mohl být Boyle nápaditější? Nevím. Určitě ale mohl být odvážnější. 65% Zajímavé komentáře: Marigold, DaViD´82, Marius, Gimp, Niktorius, teutates, Rosomak ()
Nevím, o co se tímhle filmem Danny Boyle snažil, ale tím, jak na mě zapůsobil, se mi jeví jako naprosto zbytečný počin. 127 hodin je v podstatě koncipován jako jakási hraná dokumentární rekonstrukce, ale na to, aby byl takto vnímám je pojat až příliš filmovým způsobem. Danny Boyle se snaží seč může, aby ze skutečného příběhu vymáčkl co nejvíce, nicméně výsledek je značně rozpačitý. Místo, aby budoval napětí a znepokojení z pomalu se blížícího tragického konce/snahy o záchranu, zabředá pouze v technických vychytávkách (zejména co se kamerové práce týče), sítí vzpomínek, které mají v divákovi vyvolat lítost nad osudem hlavního "hrdiny". Zobrazení Ralstonovy snahy o záchranu vlastní ruky je zjevné jen z úplného úvodu, kdy je dobrodruh "uvězněn", zato si divák dosyta užije Ralstonovu duševní změnu. Doslova trapně pak vyznívá humanismus, který z filmu doslova sálá. Přitom si za všechno mohl Ralston sám, když se zachoval jako naprostý sobec a egoista a nedal nikomu vědět, kam se na svůj trip chystá. Žádný velký příběh o lidské vůli, nezlomnosti ducha a odvaze, ale jen dostatečné varování pro všechny, kteří se cítí totálně free, když o jejich cestě nikdo neví a myslí si, že je příroda už nemůže ničím překvapit. ()
Jsem rád, že tento celosvětově známý příběh natočil Danny Boyle... jeho dynamická réžie a parádní cit pro hudbu jsou jednou z mála klíčových faktorů, proč jsem se po celou stopáž nezačal nudit. Boyle opět zvládá přenést psychické rozpoložení hlavního hrdiny na diváka a je radost sledovat výtečně hrajícího Jamesa Franca, který one-man show zvládá na jedničku. Tato podívaná mě bude dlouho ležet v hlavě… mé hodnocení 4,5 hvězdičky… Skutečná fotka Arona Ralstona: den třetí ()
Galéria (95)
Fotka © Fox Searchlight Pictures
Zaujímavosti (50)
- Název filmu se objeví až v 16. minutě. (Džany)
- Podle slov skutečného Arona Ralstona, jehož příběhem je film inspirován, bylo během amputace ruky největším utrpením přerušení nervů. Takovou bolest si prý nikdo nedokáže představit. (Janzic999)
- První volbou pro ztvárnění Arona Ralstona byl Cillian Murphy. Zvažován byl i Sebastian Stan. Dále o hlavní postavu bojovali Ryan Gosling a James Franco, který nakonec roli dostal. (Kuzmik)
Reklama