Smyčka

Pro mě docela velké zklamání. Kohoutovu předlohu jsem nečetl a tak nemohu procentuálně rozložit nezdar mezi autora, režiséra a herce. Tak či tak, herecké výkony byly opravdu otřesné. Jistě zato může v zásadě nulové vykreslení psychologie jednotlivých postav (pana Kohouta s panem režisérem by snad omlouval fakt, že nám chtěli tím nevykreslením psychologie postav tu dobu přiblížit :-))))))))) Je mi ale líto, ale Ondřej Kavan a Martina Válková nepředvedly prostě nic. To si můžou hrát v těch svých seriálech, ale sem takové neherectví nepatří. Dělalo se mi z toho chvílemi blbě. U Viktora Preisse také docela zklamání. Hrál takovou značně nedůvěryhodnou karikaturu politika, který sice ví, ale přitom neví, co má s tím dělat. Hraní estébáku už ale bylo opravdu za hranou. Trochu to už připomínalo politickou agitku - "tohle to jsou ti zlí, ukažme si na ně prstem, podívejme se na tu špínu národa." U celého filmu byla zjevná křečovitost a nevěrohodnost. Pro mě to byla docela laciná obžaloba počátku komunistického režimu v Československu. Takový typizovaný příběh se schematickými postavami, které ovšem ve výsledku mají vypovídající hodnotu leda tak o autorovi předlohy. Podobnost rudého Máchy s Pavlem Kohoutem byla tak okatá, že jsem si musel říkat: Opravdu má pan Kohout zapotřebí, takhle trapně se před světem obhajovat? Musím říct zcela otevřeně, že se ve mně začala vařit krev, když jsem slyšel Hanzlíka říkat, že je vlastně jedno, že rudý Mácha se při procesu nepostavil za spravedlnost, protože by tím vlastně nic nezměnil. To je ten nejpádnější důvod, proč by se něco takového nemělo pouštět do škol. Pan Kohout nám tím říká, že bylo vlastně úplně jedno, zda se někdo podřídil nebo nepodřídil režimu, protože sám stejně nemohl nic ovlivnit. Zřejmě svědomí a určitá osobní hrdost je něco, co pana Kohouta celý život jaksi míjelo. Pan Kohout totiž zapomíná na jednu základní věc: komunismus sám o sobě žádné zlo neprodukoval, to zlo z něj udělali až lidé. A zlo lze vytvořit v zásadě z čehokoli. Když vyrostou mladí lidé s podobným mravním kreditem jako pan Kohout, bude zcela nepodstatné, že budou antikomunisté. Budou totiž ke zlu stejně náchylní jako pan Kohout. Jen ke zlu v jiném obalu. (23.01.2010)

Kdo z pritomnych ma pochybnosti zda se toto doopravdy delo,tak muzu vsechny ujistit ,ze ano.Meli by jsme vsichni co zde nevericne kroutime hlavou s ocima vypoulenymi jako kralici podekovat a nalezite ocenit to ,ze se takovehle filmy mohou tocit.Tento film sam o sobe je vitezstvi a kdokoliv se snazi film hodnotit po filmarske strance, se dopousti zcestneho hodnoceni,jenz nam nikomu nenalezi a neprislusi. My muzeme jenom peti hvezdami ohodnotit to,ze takove filmy vznikaji a vznikat budou! (14.01.2010)

Predĺžená ruka systému vystrkovala svoje pazúry a svojským spôsobom začala manipulovať s osudmi neprajníkov strany - tej jedinej. Mladý básnik, politicky činný a tak vyzerajú aj jeho básne, plný ideálov o lepšej spoločnosti, s dostatočnou naivitou a bezhlavo podpísal spoluprácu s ŠTB a tým začal jeho postupný vnútorný boj so svedomím. Politický thriller je v televíznej tvorbe výnimočný zjav. Režisér Polesný si s tým poradil aj vďaka vynikajúcemu scenáru Pavla Kohouta. Vytvorili tak svižné dielo. Je dobré, ak sa spoločnosť začína vyrovnávať aj s touto stránkou vlastnej minulosti, preto je nanajvýš potrebné, aby vznikali podobné filmy. (11.01.2010)

Škoda příliš televizního pojetí a rezignace na náročnější budování atmosféry. Scénář (Pavel Kohout) je podle mne velmi slušný, bohužel poněkud přidušený režií (Viktor Polesný). Herecky navzdory malé ploše zaujme J. Hanzlík, ale i představitel hlavní role O. Kavan. Svůj solidní standard předvádějí V. Preiss, M. Válková nebo V. Dlouhý. (10.01.2010)

Inscenace vhodná do škol jako ilustrace historických událostí. 1) Nijak nepřekvapivá televizní inscenace působí spíše jako jakýsi hraný pseudodokument o počátcích socialismu v naší zemi, než jako umělecké dílo. 2) Zručně spíchnutému scénáři (inu, věci znalý "rudý Mácha" Pavel Kohout) bych vytkl jenom nevýrazné až plakátové hrdiny. 3) Druhá pointa (závěrečná porada v Rudém právu o způsobu zveřejnění smrti herečky Nostitzové) už působila nadbytečně. 4) Jaromíra Hanzlíka jsem zvyklý vídat v kladných rolích a jeho obsazení mě překvapilo. Svého protiúkolu se však Mistr zhostil tak, jak se na herce jeho formátu sluší a patří - výborně. 5) Ondřeje Kavana si pamatuji z první řady Rodinných pout proto, že to prostě byl (a stále je) moc hezký kluk. Tentokrát ke své přitažlivosti přidal i slušný, byť maličko toporný herecký výkon. 6) Nosné téma by si zasloužilo kvalitnější a méně televizně inscenační pojetí, škoda. (15.01.2010)