Smyčka

Kdo z pritomnych ma pochybnosti zda se toto doopravdy delo,tak muzu vsechny ujistit ,ze ano.Meli by jsme vsichni co zde nevericne kroutime hlavou s ocima vypoulenymi jako kralici podekovat a nalezite ocenit to ,ze se takovehle filmy mohou tocit.Tento film sam o sobe je vitezstvi a kdokoliv se snazi film hodnotit po filmarske strance, se dopousti zcestneho hodnoceni,jenz nam nikomu nenalezi a neprislusi. My muzeme jenom peti hvezdami ohodnotit to,ze takove filmy vznikaji a vznikat budou! (14.01.2010)

Zaujímavý TV film z temného obdobia našich spoločných československých dejín, o ktorom by som privítal viac filmov. Podobný film asi dva týždne pred televíznou premiérou Smyčky ponúkla STV film Smrť ministra, ktorý rozprával o posledných dňoch pred smrťou bývalého komunistu a ministra zahraničných vecí Československa V. Clementisa s J.Kronerom v hlavnej úlohe. Pri všetkej úcte k profesionalite českých filmárov, tento slovenský TV film, obsadený aj českými herecami, ma zaujal viac. Smyčka 60%. (31.01.2010)

Inscenace vhodná do škol jako ilustrace historických událostí. 1) Nijak nepřekvapivá televizní inscenace působí spíše jako jakýsi hraný pseudodokument o počátcích socialismu v naší zemi, než jako umělecké dílo. 2) Zručně spíchnutému scénáři (inu, věci znalý "rudý Mácha" Pavel Kohout) bych vytkl jenom nevýrazné až plakátové hrdiny. 3) Druhá pointa (závěrečná porada v Rudém právu o způsobu zveřejnění smrti herečky Nostitzové) už působila nadbytečně. 4) Jaromíra Hanzlíka jsem zvyklý vídat v kladných rolích a jeho obsazení mě překvapilo. Svého protiúkolu se však Mistr zhostil tak, jak se na herce jeho formátu sluší a patří - výborně. 5) Ondřeje Kavana si pamatuji z první řady Rodinných pout proto, že to prostě byl (a stále je) moc hezký kluk. Tentokrát ke své přitažlivosti přidal i slušný, byť maličko toporný herecký výkon. 6) Nosné téma by si zasloužilo kvalitnější a méně televizně inscenační pojetí, škoda. (15.01.2010)

Vysoce nadprůměrné co se týče hereckých projevů, režijně a technicky obvyklý televizní průměr. Námět je také zajímavý a důležitý. Ale. Nemůžu si odpustit pár poznámek. Myslím, že vyspělost demokracie v zemi je možno hodnotit spíš podle schopnosti stavět se k aktuálním věcem. Ani v nejmenším nechci dělat tlusté čáry za minulostí. Ale tak jako generálové mnohdy bojují dávno vybojované války, tak současná česká politická diskuse se vždy až příliš soudí podle vztahu k režimu 1948 (1946) - 1989. Zdaleka se to netýká jen politiků, ale především médií, intelektuálů a dalších veřejně činných. jakoby každá kritika čehokoli dnes měla být zadupána do země okamžitým poukazem na minulost a byla jí tím odejmuta veškerá legitimita. "Drž hubu, nebo pudeme zpátky do socialismu." V čem se taková rétorika liší od té, co byla slyšet po oněch 40 smutných let ("nesmíte chtít svobodné volby a politická práva, protože s tím přijde i nezaměstnanost, zdražování, sudeťáci..."). Způsob myšlení se bohužel u řady veřejně činných mnoho nezměnil, dvourozměrné rozdělení rovněž ne, jen co bylo černé je bílé a naopak. Omlouvám se za tuto úvahu zrovna u relativně kvalitního filmu, ale nemohl jsem si to odpustit. (21.06.2010)

Příběh samotný je dobrý, ale je bohužel představen pouze ve formě sterilní televizní inscenace. Nevzrušivě působí i herecké výkony, omylem bylo především obsazení Jaromíra Hanzlíka, který se do své role nehodil. Ve zkratkovitě podaném příběhu vlastně nikdo z herců neměl velký prostor, aby se více uplatnil, což mne nejvíce mrzí u Viktora Preisse, jehož postava by si zasloužila více místa. Vlastně jsou tady všechny postavy pouze jako ilustrace pečlivě vymyšlené konspirační hry, na vlastní osobitý výraz jako by rezignovaly. Film tak ve výsledku působí šedivě. Přesto, mám-li se rozhodnout mezi třemi a čtyřmi hvězdami, dám čtyři. Ale s jedním okem zavřeným. (11.01.2010)