Tak se ptám
Réžia:
Jiří AdamecScenár:
Otto ZelenkaKamera:
Antonín KovácsHudba:
Jaromír VogelObsahy(1)
Ovdovělá čtyřicetiletá Marie (I. Janžurová) si našla novou lásku a chtěla by se vdát. Jenže její šestnáctiletá dcera Eva (M. Chytilová), jež až chorobně vyžaduje matčinu pozornost, na jejího nového muže Martina Kalába (A. Švehlík) od prvního okamžiku žárlí. Pak ale Eva i Kaláb dostanou žloutenku a matka na doléčení ubytuje muže u sebe doma. Oba jsou najednou uvázáni na lůžko ve společném bytě a mají tak dost času k sobě nalézt cestu. Jsou spolu každý den od sedmi do čtyř a Kaláb má šanci přesvědčit Evu, že její matku má opravdově rád. Podaří se mu to? (Česká televize)
(viac)Recenzie (26)
Příběh ze života. Před X lety jsme s bratrem byli postaveni do úplně stejné situace. Také jsme si mysleli, že nám našeho tátu nemůže nikdo nahradit a že naše teritorium je nedotknutelné. Mysleli jsme si, že nám chce někdo naši matku ukrást. Dělali jsme všechno proto, abychom se toho dotyčného zbavili. Takže přesně vím, jak se ta šestnáctiletá holka cítila a zároveň dokážu pochopit, jak se cítila její matka. Ten konec k příběhu přesně sedne. Takže ho ukončit jinak by byla chyba, vyzněl by totiž úplně jinak a to by nemělo ten kýžený efekt. ()
Taková ukecaná inscenace o nějakym bizranim vztahu mezi dcerou, její matkou a motherfuckerem, kdy 2/3 z tohoto osazenstva navíc onemocní žloutenkou. Skoro z toho má člověk pocit, jestli ten motherfucker nešoustal tu dceru a nenakazil se od ní pohlavnim stykem. Jinak nejvíc mě dostalo, když tam Miriam Chytilová zahlásí, že Švehlík je nějak moc vzdělanej s ohledem na to, že je obyčejnej dělňas. A Janžurová na to odpoví, že u nás už i dělňasové jsou vzdělaný. Ale tak těch 76 minut docela uteklo. A navíc se tam asi na 2 minuty mihla moje skoro sousedka Daniela Bartáková, která z nějakýho neznámýho důvodu v databázi čsfd figuruje pod jménem Daniela Pokorná. ()
Tři lidé, jedna místnost a dokonale sepsaný psychologický příběh o stárnoucí matce jedné dospívající dívky, která si až příliš pozdě uvědomí, že se chovala sobecky a chtěla matku jen pro sebe. Naprosto vycizelované dialogy, dokonce s občasným humorným nadhledem a odlehčením ("ještě vám tady budu nosit poštu"), kterým dominují ty mezi Švehlíkem a Chytilovou, v nichž se jeho postava snaží té dospívající holce nějak nevtíravě přiblížit. Žena tento víkend sledovala několik současných českých kinofilmů, a tahle malá televizní inscenace je svým napětím a dokonalou charakteristikou postav strčí zlehka do kapsy. ()
Švehlík výborný, příběh a dialogy slušně napsané. Tu holku bych fackoval od rána do večera, nebo od sedmi do čtyř? Akorád jsem předpokládal, že je tý holce tak 13, Chytilová tu na 16 nevypadá. :-D Pořád jsem si říkal, že kdyby sama už měla nějaký vztah, že by matku víc chápala. I tak mohl Švehlík ještě použít víc argument o tom, že matka má právo být šťastná a že i on ji chce dělat šťastnou. ()
Zajímavá tv inscenace odehrávající se jen v jednom bytě , kde stůně dospívající dcera a matky přítel. A tak mají dost času se nák zblížit. Jenže Eva je proti tomu ,aby si máma našla nového přítele a "nového" otce. On se sice snaží jak může ,ale spíš se jen hádají. Eva přesto chce ,aby tam mámin přítel zůstal nebot se jí ve dvou lépe stůně. Jenže to tak přežene a neunese kritiku mámina přítele a hodně se pohádají a donutího odejít.(Eva by zasloužila přehnout a ....) Což máma sice těžce nese, ale nechá to tak. Poněkud divný konec, čekal jsem lepší happyend. ()
Reklama