Réžia:
Ken KwapisScenár:
Todd GraffKamera:
Peter Lyons CollisterHudba:
Cliff EidelmanHrajú:
Fran Drescher, Timothy Dalton, Ian McNeice, Patrick Malahide, Michael Lerner, Lisa Jakub, Timothy Dowling, Tamara Mello, Billy Brown, Vincent Schiavelli (viac)Obsahy(1)
Joy Millerová (Fran Drescherová) je pôvabná, šikovná a vtipná mladá dáma, ktorá sníva o tom, že si svojimi schopnosťami podmaní jedného dňa celý New York. V skrášľovacích procedúrach a tajomstvách sa vyzná ako žiadna iná. Miesto slávy sa jej však lepí smola na päty a vrcholom všetkého je požiar vo večernej škole „krásy“, kde Joy vyučuje. Ale kým mohlo byť dielo skazy dokonané, Joy sa stihne ukázať svetu ako neohrozená záchrankyňa všetkého živého, obzvlášť laboratórnych zvierat z kabinetu. To natoľko zaujme vyslanca diktátora z istého východného totalitného štátu, že práve túto mladú dámu najme ako učiteľku k diktátorovým deťom. Joy vycíti, že je to možno životná šanca a vydá sa smerom na východ. Boris Pochenko (Timotky Dalton) pôsobí ako neotesanec s obrovskými fúzmi a ráznym krokom, bez zmyslu pre humor a moderný svet vôbec. Profesia Joy je teda zbytočná, ale bystrá žena sa skoro naučí „byť“ dobrou učiteľkou. Diktátorove tri deti rozkvitnú a neotesaný panovník dostáva prvú rafinovanú ženskú lekciu... (TV Markíza)
(viac)Recenzie (85)
Až na to, že je to vo svete presne naopak, ako to ukazuje tento film. Americká demokracia, ako vzor? Myslíte ten systém policajného štátu s cenzúrou väčšou, než u nás za "totáča"? Ďakujem, nemusím... A ešte k tomu to nie je skoro vôbec zábavné. ()
Hrozná romantika už jenom hereckým obsazením hlavní role,obsolutně nesympatickou herečkou a pak hrozným příběhem a režií. ()
Co si budeme povídat - příběh je předvídatelný a velmi málo uvěřitelný, herci toho moc nepředvádí, Timothy Dalton má příšerný účes, celkově je to vykrádačka Chůvy k pohledání ... ale dobře jsem se u toho bavila. Fran je charismatická a její kouzlo vytahuje film o třídu výše. Když k tomu přičtu vtipné hlášky a Husáka a s Gottwaldem na zdi, tak mi vychází přijatelný průměr. ()
Tohle je tak sladké, že by se s tím dal osladit čaj. Držkatá Fran versus stalinoidní Timothy. Jelikož je to jenom o tři roky mladší než já, byla to jedna z mých prvních dospěláckých pohádek. S matkou to svorně milujeme. Svět potřebuje filmy, jako je tenhle, poněvadž kdyby měl člověk u té bedny pořád jenom myslet, vytek by mu mozek ušima. A navíc, my, svobodné mladé ženy, se chceme nechat unášet fantaziemi. Tak nám to nekažte. ()
Vemte Chůvu k pohledání, strčte ji do igelitky od Billy a pořádně do ní bušte kladivem a voila - vyjde vám z toho tahle strašnost. Vůbec nechápu, jak se geniální Fran mohla upsat k něčemu podobnému. Opravdu smutné. ()
Reklama