Obsahy(1)
Absolvent filozofické fakulty Karel Stržický si v létě přivydělává u statkáře Drahana jako nádeník. Jarča, dcera Drahanových, tráví u rodičů prázdniny a otec s ní má spoustu starostí. Nezdárná studentka totiž propadá z němčiny. Nabízí se ovšem snadná pomoc - k reparátu ji bude připravovat Karel. Rozpustilá Jarča ho považuje za obyčejného kočího, a tak nad ním zpočátku ohrnuje nos. Kultivovanému mladému muži se však podaří získat si její důvěru i srdce. To se vůbec nezamlouvá jeho sokovi v boji o dívčinu přízeň, a ten hned vyrukuje s ošklivou pomluvou: Karel je prý bývalý trestanec! Roztržka na sebe nedá dlouho čekat... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (41)
Jedna z celé řady dalších studentských komedii. Viz. namátkou Jarka a Věra, Studujeme za školou, Kantor Ideál nebo další dvě vynikající "Žákovské" komedie Cesta do hlubin študákovy duše a Škola základ života. Avšak tato je přímo z krásného a malebného prázdninového prostředí, někde dokonce poblíž Slapů..Což je sám o sobě nádherný zážitek. Ty předtím, až na malé vyjímky (Jarka a Věra) byli převážně ze školních lavic. Co do podoby tak bych jí přirovnal právě k Jarkovi a Věře, kde hráli skoro tatáž herci, a vždy se mi to s tímto filmem nějak pletlo. Nejlepší pochopitelně komici Pešek (Bořek) a Plachta (Petr) jimž to ve dvojici neuvěřitelně slušelo, krásně se navzájem doplňovali a leckdy se jak už bývalo zvykem i pěkně zesměšňovali. Jejich scény na statku ať už s babami a nebo jen při jejich nešikovnosti, byli to nejlepší co nám tento film mohl nabídnout, a měli v sobě hodně espritu. Ale také velice pohodový otec statkář Drahan (Theodor Pištěk) byl skvělý, Václav Trégl-jeho figurka studenta Václava Raška, který se stále nemohl z důvodu nějakého rušivého elementu připravit na svoji zkoušku z dějepisu mě také rozesmála, nakonec však nesmím opomenout ani budiž k ničemu Felixe Žůvu alias Bedřicha Veverku, vyčůraného nápadníka a druhého uchazeče o ruku Jarky navíc se zbabělým chováním. Průměrný film, který má pár skvělých a humorných momentů, nejvíce právě v zastoupení dvojice Pešek a Plachta kteří se starají o srandu, zbytek jakoby hrál podle stanovených osnov nicméně dobře. Film končí pochopitelně jak jinak než vydařeným Happy endem ve škole v lavici a při reparátu z němčiny. Pravá, nefalšovaná lidová zábava- Čeněk Šlégl takovéto nenáročné filmy holt uměl, z devíti svých filmů hned ve třech vsadil na komickou dvojici Plachta-Pešek což musel být ve své době docela chytrý tah. ()
Na to, že jde o banální příběh lásky mezi učitelem a žákyní, je to celkem příjemný kus. Samozřejmě hodně tomu pomáhá osvědčená komická dvojice Plachta - Pešek, a to, že v prvé části, byť zdlouhavě pojednává film o něčem jiném. Nezval tu hraje zas jednoho dokonalého muže, který ovládá nejen to, co vystudoval, ale i veškeré polní a hospodářské práce, zastavování splašených koní, tanec, zpěv a když mu hudebník vrazí do ruky trubku, střihne si bez obtíží pěkné sólo. Bodejť by se do takového (s tichou podporou otce) nezamilovala zpočátku roztomile vzpurná slečinka gymnasistka, navíc když jedinou konkurenci tvoří degenerovaný inžinýr, jehož jako obvykle prosazuje pouze matinka. ()
Další roztomilá variace na klasický příběh studentka/profesor. Mnohokrát cizelované oblíbené téma bylo výzvou již pro dvojice Anny Ondráková/Karel Lamač v Kantoru Ideálovi nebo Hana Vítová/Rolf Wanka v Sextánce. Tentokrát se ale Hana Vítová utkala v milostné přetahované s Gustavem Nezvalem. Celé je to svěží podívaná, kterou výborně doplňuje klasické duo komiků Pešek/Plachta a klepavých drben Kysilková/Balek-Brodská. V širším kontextu zaujme téma ekonomicky náročného života při studiích a dobový humor s tzv. black facem. ()
Co se škádlívá... Příjemná prázdninová komedie plná roztomilých lumpáren a nedorozumění, v jejímž středu stojí milostný vztah nezdárné statkářovy dcery a pohledného profesora, či lépe řečeno kočího. Přehledné, nekomplikované dialogy, lehce sarkastický humor, drobné naschvály, opravdová přátelství, nezdolná energie a optimismus, slunce, voda, vzduch a venkov, ten zázračný prostor, kde lidé k sobě mají tak nějak blíž. Vítová, Nezval, Baldová, Pištěk, Veverka, Plachta a Pešek, defilé těch nejslavnějších hereckých hvězd, jejichž popularita nevyprchala ani po více jak sedmdesáti letech, se zdá být spolehlivou zárukou pro všechny, kteří snad pochybují o skrytém půvabu prvorepublikových filmů. ()
Je jasné, že ne všechno co se za první republiky natočilo je čisté zlato, ale od obsazení Theodor Pištěk, Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan a Ladislav Pešek jsem čekal o dost víc. Jarčin profesor je roztahaná, přespříliš uzpívaná veselohra, zajímavá jen scénkou s blackface kvartetem a venkovským prostředím. Není vyloženě špatná, jen zoufale průměrná. ()
Reklama