Nepolepšiteľný

Docela přijemný film, který kazí hlavně nepovedený konec. To, jak celý příběh skončí, je od začátku víceméně jasné, divák jen čeká, jak se toho ujmou filmaři. No, tentokrát se moc nevytáhli a to i přesto, že Svoboda je kvalitní režisér. Konec je násilný, neuvěřil jsem tomu ani vteřinu. Škoda, mělo to našlápnuto na víc. (29.11.2009)

Tak tenhleten nepolepšitelný, by se měl teda pořádně polepšit, protože když nemám peníze na to, abych ukázal Prahu, tak, jak mohla vypadat v sedmdesátých letech dvacáteho století a řeším to "opíráním" kamer, do fasád historických budov, měl bych si nejdřív zkontrolovat, jestli na nějaké nevisí vlajka Gruzie v takové podobě, v jaké tehdy viset nemohla, tak jak je to možné vidět ve 43. minutě a 15. vteřině. Jediné, co zde stojí za vidění, je výkon mladé Elišky Zbrankové. (19.08.2015)

Potvrdilo se, že herců jako je Jaromír Hanzlík máme málo. Snad i to, že se v současných filmech vyskytuje sporadicky, způsobilo, že ten film doslova rozsvítil. Jinak musím konstatovat, že ač film to byl rozhodně povedený, něco mi tam stejně nesedělo. Nedokážu to pojmenovat, ale bylo to ve vystavění toho příběhu. (30.11.2009)

TV/// Obsazení 9/10 Děj 9/10 Hudba 8/10 Prostředí 7/10/// +po dlouhé době opět skvělí Jaromír Hanzlík v hlavní roli, překvapí Eliška Zbranková, potěší Zdenka Procházková (proč zde není uvedená?), zaujme tísnivý příběh, doplněný melancholickou a přitom hezkou hudbou, dobově dobře udělané (rok 1969) -tenhle film je potřeba pořádně vydýchat, je opravdu hodně melancholický a tíživý/// Možná že jsem s hodnocením příliš vysoko, ale jak mám hodnotit když mě film úplně pohltil a na konci mě vyflusl úplně zničeného. Přál jsem hrdinovy šťastný konec, ale věděl jsem že to šťastně nedopadne. Pro diváka je to však překvapivá podívaná./// Celkem 85%/// (29.10.2010)

Námět, scénář i samotná realizace je pustopustou přehlídkou maření a marnosti velké umělecké příležitosti. Diletantské míšení událostí let 1968 a 1969 korunuje závěr, který je trapným dokladem mizerných historických znalostí Pražského jara, eliminací zajímavých postav z první poloviny tohoto televizního filmu a pádem do postmoderního rozvratu. Tím nejpodstatnějším jsou naštěstí herecké výkony; především to platí o Jaromíru Hanzlíkovi, ale pominuty by neměly být ani další klíčové postavy. Nebýt toho, nebylo by o čem mluvit a psát. (27.07.2021)