Quo Vadis

Z knihy boli síce hlavné udalosti ponechané, ale osudy postáv boli viac či menej pozmenené - čo je v niektorých prípadoch škoda (nedostatočné vykreslenie charakterov a vzťahov medzi postavami), v iných to však zvýšilo účinok na diváka (smrť Nera). O výkonoch hercov sa tu zväčša nemáme o čom baviť - slabota (z chudáka Petra spravili senilného blázna a Nera ešte prihlúplejšieho ako ho zobrazil Sienkiewicz), ale o to tu ani tak nešlo, všakže. Oplatí sa pozrieť. (28.06.2009)

----- "Dokud budou peníze na zaplacení armády, Řím bude věčný." ----- Pravověrný velkofilm. Jeho přednostmi jsou jak velkolepá výprava, tak poctivé provedení i vynalézavá dramatická zkratka ... ve srovnání s knižní předlohou - aby se děj vměstnal do jednoho filmu a přitom dal vyniknout klíčovým momentům. Scény se zvířátky jsou pochopitelně přizpůsobeny tehdejším filmařským možnostem. Takže za 4,5* ... třebaže nejsem zastáncem křesťanského nastavování druhé tváře, které z dlouhodobé perspektivy nemůže být východiskem, neb lidé jsou od přírody vlci, nikoli beránci. (31.07.2023)

Barevná feska v kulisách Říma, která se hodně drží knižní předlohy. Toto ikonické provedení je velmi zřetelné, ale k tématu se hodí a v tomto případě není na škodu. I když někdy je to až úsměvné (Poslední večeře podle Leonarda ...) Díky hvězdnému obsazení a dobré režii je to pořád velmi dobrá podívaná, ať už člověk zná knižní předlohu nebo je to jeho první setkání s tématem. Filmová zkratka, která se povedla. (02.04.2018)

Sienkiewiczův román jsem si oblíbila, stejně jako jeho hlavní postavy a stejný vztah jsem si kupodivu utvořila i k tomuto filmu. Při prvním zhlédnutí jsem sice měla nějaké výhrady, ale postupně se vytratily. Ke kladům filmu - ženy byly velmi krásné a Nero působil díky vynikajícímu Peteru Ustinovovi jako skutečný šílenec, výprava byla perfektní, a tak mi ani statické vzpomínky Petra (pěkná stylizace do Da Vinciho obrazu Poslední večeře) ani úvodní nástin událostí, jež se staly před 30 léty, vůbec nevadily a i předchůdce dnešních Poláků, Ursus, u mě vzbuzoval svou silou ten správný respekt. Ze začátku mě sice iritovalo obsazení hlavních mužských rolí - Marca Vinitia a arbitra elegantiae Petronia - ale nakonec jsem si na ně více než zvykla, zvláště na Vinitia... A zápory? Nad historickými nesrovnalostmi (podrobnosti v mém milém Deníčku) mhouřím oči; a změny oproti předloze a vypuštění některých postav nebo alespoň snížení jejich důležitosti považuji vzhledem k možnostem a délce filmu za šťastné. Nebyli jsme svědky stětí Pavla z Tarsu a bohužel si nevyslechli ani Neronův charakteristický výrok „Qualis artifex pereo“ a také k opanování Říma Galbou došlo za poněkud zkreslených okolností. Celkově byl ale film přesně takovým, jak jsem si povedenou adaptaci románu představovala. (05.02.2012)

Pár rokov po Kristovej smrti hádže pomätený zločinec na cisárskom tróne prvých kresťanov levom. Krutý osud. Ale stačilo pár sto rokov a kresťania upaľujú čarodejnice, rúcajú "pohanské" svätyne, dobýjajú Svätú zem a hromadia majetky. Stačilo ďalších pár storočí a moslimovia podrezávajú nevercov. Spoločným menovateľom je intolerancia a túžba po moci. Preto tohto veľkofilmového dinosaura nemôžem ohodnotiť viac ako tromi hviezdičkami. Nadpriemerný bol vlastne iba výkon Petra Ustinova, zvyšok sa pravdepodobne držal Sienkiewiczovej predlohy, ktorú som nečítal a ani nehodlám. (03.11.2019)