Serge Gainsbourg

Nejzajímavější byla úvodní část z Gainsbourgova dětství. Vidět malého kluka rozmlouvat s modelkami po barech a tak podobně mělo jisté kouzlo. Film ale začíná nudit, když se pak přenášíme do Sergeovy dospělosti, kde je zobrazen jen jako nevyléčitelný sukničkář, co se vyspí s každou (vlastně ani nechápu, proč s ním všechny chtěly něco mít). Sice občas zazní pár taktů z nějaké Gainsbourgovy písně, ale pokud mělo v tom jeho "heroismu" jít ještě o něco víc než alkohol, ženy a zpěv, tak to divák nemá šanci z filmu vyčíst. Škoda. (03.10.2010)

50%. Jako životopis hodně špatné. Nesahá ani po kotníky filmům jako Edit Piaf, Pollock, Ray, Falco atd. První hodina je hodně utahaná a až zbytečně se rozebírá mládí, stačila by tak půl hoďka, zbylou půlhodinu použít na pozdní život. Prý Serge byl velký bouřlivák, kde to ve filmu je? Kde je skandál s písní. Nemá to náboj, nemá to emoce. Důležité scény jeho života jsou úplně vystřiženy, skáče to z místa na místo bez návaznosti, bez časového zaškatulkování. Těšil jsem se, ale bylo to velké zklamání. (11.09.2010)

Film ukazujúci životnú cestu a štýl človeka, ktorý bol výnimočný a odlišný od ostatných. Spôsob jeho života je zaujímavý a určite každý z nás by sa chcel aspon trošku nadýchnuť jeho vôňou! Vsadenie myšlienkového pochodu, alebo rozdvojenej osobnosti bol na správnom mieste a človek tak viac vniká do deju čo do samotného hlavného hrdinu! Film na 5* no pre mňa na 4* (17.12.2010)

----- "Co chcete ? Život je jen náhoda, která se vzpírá osudu." ----- Neuspořádaná mozaika, které chybějí některé dílky, takže z ní ani při nejlepší vůli nesložíte životopis excentrického bohéma a buřiče ... muzikanta, který chtěl být malířem - nebo snad malíře, který se stal hudebníkem ... a zároveň tak trochu i obětí vlastního nadání. Jenomže to dílko je neuvěřitelně atmosférické, provokující, živelné i sebedestruktivní - jakoby chtělo trumfnout svého hrdinu. Nemá pevně dané hranice - s neobyčejným potěšením spojuje fikci i realitu v jeden halucinogenní celek, zahalený hustým cigaretovým dýmem ... dýmem, který za normálních okolností nesnáším. Ovšem za okolností nenormálních se stává nezbytným doplňkem - rekvizitou, bez které se neobejdete ... na které se záhy stanete závislí. Tak s tím počítejte. (30.05.2014)

Jean-Paul Sartre hledal pomocí psychoanalýzy v životě G. Flauberta kořeny Madame Bovary (Kritika dialektického rozumu) a Sfar přebírá v komiksu jeho metodu, jen místo suchého filosofického rozboru se snaží zobrazit, co se dělo v Gainsbourgově hlavě. Nedíváme se tedy na jeho život jen jako diváci, ale vidíme jeho život skrze jeho oči, přesněji skrze Sfara, který si představuje jeho myšlenky. A na co může v psychoanalýze myslet chlap? Na ženský! Ovšem když má chlap takový Gueule a díky každodenímu pohledu do zrcadla si vypěstuje komplex... Sfar rozjede dvouhodinový stroj, ve kterém za Sergem chodí jeho židovský Gueule, inscenuje dopodrobna slavné scény, ale na konci se nefrancouzský divák ptá, proč to všechno - jeden chlap postupně spal s Gall,Greco, BB a Birkin, psal skvělé písničky, ale v duši zůstal malým zakomplexovaným chlapečkem. Mnoho povyku pro nic. (11.09.2010)