The Caller

Čo to kameraman používa za filtre, že aj červená vyzerá ako šedá? Hudba je tak zameniteľná, že ju v podstate ani nepostrehnete, a väčšina hercov charizmu nevidela. Je to vlastne umenie, natočiť film aby doslova všetko pôsobilo tuctovo a zaprášene, že vás to uspáva aj pri napínavých scénach. Párkrát som nad treťou hviezdou uvažoval, pretože nápad je to vskutku vynikajúci, ale zrealizovaný je taaaak strašne moc nezáživne. (03.11.2016)

Nedá se tomu upřít, že to chvilkama mrazí a je to děsivé. Stejně tak se tomu nedá upřít, že se zřejmě scénáristovi vytratila myšlenka, která tam asi původně být měla a pak nějak záhadně ji možná někdo zapomněl osvětlit. Ne, říkáte, že nezapomněl?!? V tom případě je jasné, že tohle se nezdařilo, poněvadž ačkoli chápu, kam paní v telefonu směřovala (což je asi jasné asi po druhém jejím telefonátu), není mi moc jasné, proč si vybrala Mary ani to, proč měla tuhle potřebu. Ježiš, tak už jste tam rovnou mohli naflákat, že byla zlej duch a byl by klid, stejnak to v důsledku je jedno. (23.02.2012)

Na prvý pohľad vcelku originálny hororový thriller... naozaj však iba na prvý pohľad, lebo to, čo sa spočiatku javilo ako ďalšia z nekonečnej plejády novodobých duchárin sa po chvíľi vyvinulo v jasnú vykrádačku výbornej Hoblitovej Frekvencie z roku 2000, v ktorej sa James Caviezel prostredníctvom starej vysielačky rozprával so svojím, 30 rokov mŕtvym otcom a tým, že spoločnými silami menili minulosť sa pozmeňoval aj vzhľad prítomnosti, pričom na päty im šliapal nebezpečný šialenec. The Caller je de facto presne to isté, len v trochu inom obale, pričom sa tu objavujú aj niektoré takmer navlas rovnaké (okopírované) momenty, ako je napríklad hlavná hrdinka, rozprávajúca sa cez aparát so sebou samou v detskom veku. Napriek nulovej osobitosti a invencii mi však The Caller v danej chvíľi padol celkom vhod a objektívne vzaté ide o jeden z najlepších hororov roku 2011. (09.10.2011)

MOŽNÉ SPOILERY 3/4 filmu je to nějaká pošahaná verze Frekvence (+ jiných filmů), kterou to připomíná fakt hodně, jenže je to podané chladně, nudně a bez atmosféry. Ta poslední čtvrtina sice pořád připomíná Frekvenci, ale o něco míň a spíš tam rozjíždí jiný a poměrně zajímavý nápad. Sice bych se vsadil, že i ten Parkhill odněkud sebral, ale aspoň to ten film konečně oživilo. Ale taky je nutné přiznat, že má Parkhill štěstí v tom, že si nemůžu vybavit odkud, jinak bych byl asi kritičtější. Ačkoli to má mrazivé momenty a ten závěr je jakž takž napínavý, stejně tomu nedám 3*. Ani slabé. Když se nad tím zpětně zamyslím, nechápal jsem (a nelíbil se mi) ten divný temný filtr a navíc se obávám, že i The Caller bude tím hororem, na který si za čas už ani nevzpomenu. Btw bůhvíjak psychologický ten film není a ten žánr by tu rozhodně neměl být na první místě - kvůli tomu jsem tak trochu naletěl. Lepší 2* (13.10.2020)

,,UŽ MI NIKDY NEVOLEJTE!!!“....... /// (možná by stačilo jen vytáhnout šňůru ze zástrčky) Byteček je jako klícka. Jen ten přístroj...., ale co, každej někdy potřebuje přítelkyni na telefonu. Obzvlášť, když kolem krouží psychopatickej ,,ex“. A že Mary díky ní začne životem provázet paranoia ? – to oceňuju asi víc já, než strachy pološílená nájemnice. A to ještě holka nevidí ten ,,vlezlej“ pohled kameramana. (Myslím, že ji bohatě stačí poslouchat výtvor zvukařův.) Z lekavejch kravin mám husí kůži a líbí se mi, že nevím, komu hrabe a co se stane. ,,NEZAVĚSÍTE MI, ŽE?“ Film o bytu, v němž díky telefonu mladá holka neprožívá nejkrásnější období svýho života, má sympatický obsazení, jednoduchej příběh a solidní napětí. Děsivý vzpomínky, zjevení či duchové na mě vždycky zabíraj! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, proč by každá správná hospodyňka měla mít zednickej kurz. 2.) Přítel(kyně) na telefonu mi v balíčku poslal(a) prst. 3.) Vobčas si nejsem jistej, jestli jsem náhodou nesouložil s mrtvolou. 4.) Thx za titule ,,pedroo“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *** (27.09.2011)