Réžia:
Tom HooperScenár:
David SeidlerKamera:
Danny CohenHudba:
Alexandre DesplatHrajú:
Colin Firth, Helena Bonham Carter, Derek Jacobi, Geoffrey Rush, Richard Dixon, Jennifer Ehle, Ramona Marquez, David Bamber, Michael Gambon, Guy Pearce (viac)Obsahy(2)
Po smrti otce, anglického krále Jiřího V. (Michael Gambon) a skandální abdikaci krále Eduarda VIII. (Guy Pearce), je Bertie (Colin Firth), který celý život trpí vadou řeči, nečekaně korunovaný králem Jiřím VI. Země stojí na prahu 2. světové války a zoufale potřebuje silného vůdce. Proto králova žena Alžběta (Helena Bonham Carter), budoucí královna matka, domluví svému muži setkání s excentrickým terapeutem řeči Lionelem Loguem (Geoffrey Rush). Po tuhém začátku se tito dva ponoří do neobvyklého způsobu léčby a časem mezi nimi vznikne nenarušitelné pouto. S pomocí Loguea, rodiny, vlády a Winstona Churchilla (Timothy Spall) král překoná koktání a pronese zásadní řeč v rádiu, která inspiruje anglický lid a spojí jej ve válečné bitvě. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (6)
Recenzie (1 928)
Brilantní režie Toma Hoopera, který vše naservíroval na hladinu filmařiny v celé své kráse. Rush byl velmi příjemným doplňujícím tempem díla a Hoopera nechal svým výborným výkonem jak chladnou klapku, tak dotek na srdci při pomoci krále v nejtěžších chvílích života. Výprava mohla vyhrát cenu - tak jako kamera. Ve scénáři bych se přiklonil k Fincherovi (Sociální sít'). Celý film na mě působil velmi příjemně a ze dne na den mi ještě připomíná lehkost, která mě po celou dobu doprovázela. ()
Film, ktory vas odzbroji svojou lahkostou, neuveritelnou ludskostou a v neposlednom rade hereckymi vykonmi, ktore absolutne podtrhli uveritelnost celeho pribehu. Posledne minuty kralovej reci boli tak emotivne, ze som nechcela, aby vobec skoncili. Silu priatelstva, odhodlania a silnej vole by som citila skrz monitor aj keby som bola slepa a toto filmu "Kralova rec" uz nikdy nikto neodoprie.Nikto iny si tento rok v muzskej kategorii nezasluzi Oscara viac, ako Colin Firth a Geoffrey Rush a pevne verim a dufam, ze si to budu mysliet aj pani akademici a konecne raz urobia spravnu vec. ()
Králova řeč je opravdu skvělý film a herci si Oscary určitě zasloužili.... ovšem Nejlepší film a režie... za co? Co se režie týče, tak je sice zvládnuta na jedničku, ale nevidim zde žádný invenční přístup (narozdíl od Social Network). A nejlepší film? Hmmm.. ne. Ale tím nechci kvality tohoto kousku nijak zpochybňovat (jinak bych asi nenapařil full-house, že jo), jenom chci naznačit, že většina členů akademie by měla raději jít do důchodu :) ()
Někde jsem četl, že dobrý film se pozná podle toho, že se Vám druhý den po shlédnutí líbí ještě víc. V kontextu s touto úvahou můžu s jistotou říct, že film Králova řeč je dobrý film. Při závěrečně řeči pana krále se mě chtělo až brečet nadšením z toho, že herecké a filmařské umění několika málo lidí dokáže tak krásně pohladit na duši. To je něco tak nádhernýho, umět skloubit mluvené slovo, obraz a herecké výkony v jeden celek , vložit do něj srdce a poslat jí za námi, za diváky, že nemám, krom díků dalších slov. ()
Ačkoliv spustilo letošní oscarové klání četné debaty o střetu rychlemluvícího Zuckerberga ze Social Network a koktajícího krále z King's Speech, film samotný proti sobě staví koktajícího krále a rozeného řečníka Hitlera. Zpráva, kterou k nám tímto údajně konzervativní snímek King's Speech vysílá, je tak ve skutečnosti ostře nekompromisní – Zuckerberg je novodobým Hitlerem pro jedenadvacáté století. Hitler coby odstrkovaný malíř pokojů, v němž vykvetl antisemitismus během mládí, kdy byl nucen po dobu pěti let sdílet společné prostory s největší vídeňskou chátrou, nemá daleko od losera Zuckerberga, který upekl Facebook coby odstrkovaný student na Harvardu. Sociální sítě jsou vlastně takovými novodobými koncentráky, kam jsme odklizení, byť, a to je podstatné, zcela dobrovolně. Dovedu si představit chybná vysvětlení budoucích historiků, kteří se budou snažit rozklíčovat, proč jsme tehdy na přelomu tisíciletí kolektivně propadli počítačům. Na tomto pozadí bychom měli chápat zoufalou potřebu historiků holocaustu vypíchnout určitou příčinu, resp. vepsat do holocaustu nějaký význam: pointa je, že neexistuje žádné tajemné mystérium holocaustu, které by se mělo vynést na světlo, žádné mystérium, jež by se mělo rozřešit. To, co je třeba zdůraznit, je pouze dobrovolnost samotného činu: svobodného rozhodnutí, ve vší jeho zrůdnosti. Z této perspektivy není skutečnou morální katastrofou bezprostřední výbuch brutálního násilí, nýbrž nenápadná ztráta morálních ukotvení v naší konzumeristické společnosti přebytku, kde vše probíhá zdánlivě hladce – hrůza zla je v tom, ze vůbec nevypadá děsivě, že nás dovede v našem nesmyslném životě rozkoší ukonejšit. Zkrátka Zuckerberg je v jistém ohledu horší než Hitler, protože Hitler představoval zlo zakoušené bezprostředně jako takové a vyvolávající morální pobouření, kdežto kvůli Zuckerbergově nekalosti upadáme do morální malátnosti, aniž si to uvědomujeme. V totalitě je třeba se slovem zacházet opatrně, protože vždycky někdo poslouchá, varovalo Kachyňovo Ucho, v naší demokracii na druhou stranu neposlouchá nikdo nikoho. Podobné úvahy vztahující filmy tak vehementně ke skutečným reáliím by nás neměly vyvádět z míry: v jedné z diplomatických depeší zveřejněných na stránkách WikiLeaks jsou Putin a Medveděv přirovnáváni k Batmanovi a Robinovi. Je to užitečná analogie: není internetový aktivista a spoluzakladatel WikiLeaks Julian Assange reálným protějškem Jokera z Nolanova filmu Temný rytíř? ()
Galéria (126)
Zaujímavosti (41)
- Derek Jacobi ztvárnil postavu Alana Turinga v televizním filmu Breaking the Code a také v divadlech na West Endu a na Broadwayi. Sám Alan Turing (1912-1954) je historickou postavou mající problémy s koktáním. Významně přispěl ke spojeneckému vítězství ve druhé světové válce, neboť se podílel na dešifrování nacistických kódů. Derek Jacobi rovněž ztvárnil titulní postavu v televizní minisérii stanice BBC Já, Claudius (od r. 1976). Také římský císař Claudius v řeči zadrhával. (EbiGuetta)
- Ve filmu figurují tito monarchové: král Jiří V. (1910-1936) - Michael Gambon, král Eduard VIII. (1936) - Guy Pearce, král Jiří VI. (1936-1952) - Colin Firth a královna Alžběta II. (1926), kterou zde uvidíme jako dítě - princeznu Alžbětu - Freya Wilson. (Othello)
- Anthony Andrews (Stanley Baldwin) účinkoval již dříve ve filmu Žena, kterou miloval (1988) v roli Eduarda VIII. (Othello)
Reklama