Decká sú v pohode

Vcelku pohodový, příjemný film, ve které sice hraje prim spíše jeho dramatická linka, avšak sem tam se objeví i humor a odlehčení. Herci jsou velmi dobře vybráni, představitelé teenagerů nejsou otravní, Mark Ruffalo je naopak velký sympaťák, ale jinak snímek stojí hlavně na výborném herectví Julianne Moore a Annette Bening. Film nepostrádá silnější emoce a konec není úplně tak jasně čitelný, jak by se na první pohled mohlo zdát. Slabší 4*, chybí mi zde více originálnější příběh a větší dávka humoru. (28.08.2012)

Herecký koncert, obsažen v každé z oněch sto a šesti minut. Annette Bening, Mia Wasikowska, Julianne Moore a hlavně - Mark Ruffalo, který se pomalu, ale jistě probojovává v mé topce na nejvyšší příčky. Příjemně komický začátek se seznamovací částí je pohlazením po duši pro každého filmového milovníka. Zbytek už jen pokračuje v zavedeném tempu. Teď už chápu to Oskarové haló kolem jednoho malého konverzačního rodinného dramatu. Nechal jsem se dějem unášet, jen jsem si tentokrát přál trochu jiné zakončení, ale nevadí. Mírně mě překvapily erotické scény ve své přirozenosti a beze snahy něco skrývat, vztahy jsou vykresleny přesvědčivě a o hereckých výkonech jsem se zmínil už na začátku. Absolutní spokojenost. (06.01.2011)

zrovna toto je typ filmu, kedy ma proste pre mna neprijatelny zaver priserne rozculuje. Od zaciatku mal film perfektny spad, naboj, ziadne prilisne tazkouveritelne kecicky, bolo to fakt zo zivota. Ale to, ako sa reziserka a scenarista zachovali k postave Marka Ruffala ma teda riadne nasr*alo. Asi som prilis velky optimista, mozem si ten happyending domysliet, ale nejaka iskricka nadeje, ktoru som v Joninej odpovedi "Neviem "na "otcovu" otazku "Uvidim ta este niekedy", nenasla, mi tam proste ohromne chybala. Ale film aj napriek tomu ma svoje caro a urcite patri k tym, ku ktorym sa s odstupom casu, po nejakom tom roku rada vratim. (20.05.2011)

Nepřekvapuje mě to nadšené přijetí u amerických kritiků a převažující pozitivní odezva u nás, protože Lisa Cholodenková napsala a natočila svůj zatím nejdiváčtější film, ve kterém nemá potřebu diváka s čímkoliv konfrontovat (vytrhávat ho z jím dobře známého prostředí a seznamovat ho s uměleckou subkulturou, narušovat jeho představu o vlastní sexualitě tím, že poté, co se identifikuje s hlavní heterosexuální postavou, z ní udělá queer hrdinku). DĚCKA JSOU V POHODĚ jsou sice distribuovány (v Americe v létě proti velkým blockbusterům, u nás Aerofilms) a propagovány (prostřednictvím cen a pochvalných výroků recenzentů) jako indie film, ale přitom kromě ozvláštnění v podobě homo/bisexuality hlavních ženských postav se užívá strategie mainstreamového filmu. Divák nemá přemýšlet nad tématy, která jsou echt-aktuální (vychovávání dětí homosexuálním párem, umělé oplodnění), protože ta jsou buď nedostatečně rozvedena nebo odlehčena, a tak slouží pouze k zasmání. Homosexuální pár ztvárňují herečky, které jsou heterosexuální, a nepomůže ani sebereflexivnost v podobě dialogu mezi matkami a synem, kdy matky řeknou, že se dívají na gay porno, protože jim u toho lesbického vadí, že v něm hrají heteračky. Obsazení vůbec svádí k myšlence, že Lisa Cholodenková chtěla spolupracovat s Julianne Mooreovou, protože ta pochválila její debutový snímek VYSOKÉ UMĚNÍ, a Julianne Mooreové se podobná role hodila, protože si v poslední době vytváří mediální image jakožto herečka, která se angažuje v otázkách homosexuálních sňatků (a sama "provokuje" svou údajnou bisexualitou, a tak ve filmu vlastně hraje sama sebe). Nejspornější je ovšem rozpor mezi politickou nekorektností (film jako politikum, které hlásá, že homosexuálové mohou vychovat zdravé a "normální" děti a že sexualita není zas tak jednoduchá věc, protože touha může být v rozporu s tím, jak se identifikujeme) a politickou ultrakorektností (opravdu je nutné mít ve filmu někoho černé barvy pleti, aby se neřeklo?, opravdu je nutné podtrhovat stereotyp o butch lesbě v případě stylizace postavy Beningové?, opravdu je nutné nakonec zůstat u "neměnnosti sexuality", když je bisexualita vnímána jako nerozvážný úlet, způsobený nešťastností ve vztahu?). Jde tak o přesně ten typ "feel-good" filmu, u kterého mnozí vypínají kritické myšlení - ano, jednotlivé složky jsou v pohodě (režie, scénář, herecké výkony), ale celek je značně problematický a vnitřné rozporný. (23.12.2010)

[imdb: 7.3/10] | me: Film o (nie)bežných každodenných peripetiách v neštandardne zloženej rodine. Ničím neohúri, ale o to viac pôsobí ľudsky a jednoducho. Je obyčajný, ale presvedčivý - vďaka kvalitným hereckým výkonom. Je to pohodový celkom svieži film typu - aj o tom je život. [3 a pol] (28.02.2011)