Blue Valentine: Milostný príbeh

Pfuu, tak tento snímok ma pomerne odrovnal - v dobrom slova zmysle. Gosling a Williams na jednotku, príbeh uveriteľný, situácia nezávideniahodná a záver očakávaný, ale presne taký aký som si predstavoval. Srdce romantika vo svojom kútiku až do posledných minút pevne dúfa a verí, že bude všetko olrájt a problém sa vyrieši, ale všetci dobre vieme, že nie vždy to tak v skutnočnosti je. (02.11.2013)

Takový obyčejný příběh jednoho vztahu. Už se k němu asi víckrát nevrátím, ale na jedno podívání mě bavil a zajímal. Střídání dvou časových linií není nic inovátorského, ale tady funguje dobře, postupně dokresluje celou mozaiku manželství Deana a Cindy, což je mnohem sympatičtější než kdyby bylo divákovi všechno hned předloženo na stříbrném podnose. (13.02.2011)

Kontrastní souhra scén ze současnosti a flashbcků z minulosti umocňuje ambivalentní pocity z každého "nepohádkového" vztahu - stojí za to, se zamilovat, když chemie nakonec vyprchá? Stojí za to milovat, když vám to druhý neoplácí stejnou mincí? Z filmu si lze odnést jak depresivní pocit z bezvýchodnosti vztahů, tak pocit naděje, že to stojí za to zkoušet... Stopáž se mohla trochu uskromnit, snímek není natolik přemýšlivý, aby ospravedlnil své loudání. Vztah mezi protagonisty je však vykreslen skvěle, je z něj cítit pravdivost a život, nicméně osobně mi přijde dávka pesimismu kolující v žilách snímku trochu navíc (resp. působí prvoplánovitě). 7/10 (06.06.2013)

Tak se mi při sledování tohohle filmečku zdálo, že se to nějak povědomě táhne, že už mi to jeden Goslingův film připomíná... A jelikož se to táhlo tak, že nebyl problém skáknout do jakékoli místnosti uspokojit jakoukoli potřebu, aniž bych o něco pro děj významného přišla, mrkla jsem asi po hodině převalování na gauči sem a bingo, režisér tohohle filmu stojí i za mnou vzpomínaným Borovicovým hájem. Jenže ten měl alespoň tři propojené dějové linie, takže se dal vydržet a sem tam bylo na co koukat, jenže tady je linie jediná, linie, která nás nutí dvě hodiny sledovat, jak si jedna nesympatická dvojka leze na nervy, ač to kdysi taková láska byla. No furt lepší, než v podobných vzpomínaný Nouzový východ (u toho jsem měla sto chutí prodat televizi a skončit s filmy), ale žádný zázrak to taky není, kór když se tu ani jednomu z páru nedá fandit, ona je ve všech věkových fázích kravka a on k tomu kravkování po letech vedle ní dospěje taky. Jediným plusem tohohle filmu jsou dle mého herecké výkony ústřední dvojice, ale to nic nemění na tom, že když tu do novějších pasáží namaskujou Goslinga na Nicolase Cage, upadá i můj zbývající zájem o film. 50% (08.08.2013)

Nuda. Chápu, že se najdou tací, kterým tento inovativní, indie styl aneb bez varování skáču z přítomnosti do minulosti a všechny scény působí, jako by dokumentarista zapnul kameru, natočil běžný den průměrného páru z ulice a výsledek následně nijak nesestříhal, bude sedět. Chápu, že takoví lidé žijí, ale já mezi ně nepatřím a nebudu na ČSFD předstírat, jak jsem z Blue Valentine přišla domů okouzlená, když jsem ve skutečnosti první půl hodinu přemýšlela, proč děj nedává smysl (obsah jsem nečetla, tak jsem o více časových rovinách neměla ani ponětí), následně jsem počítala dlaždičky a světýlka na stropě kina a v závěru jsem se dokonce vykašlala na další film, na který už jsem měla lístek, protože mi došlo, že další filmové zklamání už bych za jeden den neunesla. To, že ten film má asi dvě zajímavé scény a že je hezké, když se člověk v druhé polovině filmu dozví, co ovlivňuje hrdinovo chování v úvodu, prostě nijak nevyváží to, že to je nuda. Možná je to umění, možná to hlavní herecká dvojice zahrála výborně, možná to posbírá všechny ceny kritiků... Možná jsem Blue Valentine prostě nepochopila. (19.01.2011)