Blue Valentine: Milostný príbeh

Jediné pozitivum a zároveň trestuhodná chyba filmu je v tom, že kopíruje naprostou a sračkoidní skutečnost. Cudná dívka, která (omluvte ten výraz) "vymrdává" již od 13 (poznámka doktora "Nic neobvyklého" mi doslova vykloubila čelist), a tak se tedy naprostou náhodou stane, že se svým přibližně stočtyřicátýmsedmým partnerem otěhotní těsně před oslavou 18. narozenin. Pak tu cudnou a prakticky nepolíbenou dívku sebere z podlahy těžce naivní debil, který je obdařen jistým instinktem (a neskutečnou smůlou), že ona lehká dívka je rozhodně ta pravá, a pojme onu našťouchnutou za svou choť. Situace tristní. Chudák vychovává cizího fakana, žena mu pomalu nedá čuchnout ke klínu a on se malinko utápí v chlastu. Bludný kruh, který jsem měl chuť řešit již v polovině filmu hromadnou vraždou. Jedna hvězda za snahu a neskutečně hlubokou myšlenku, která se nejspíš schovala v některé scéně pod koberec, a kterou doposud hledám. Pokud se tedy chcete citově mrzačit a zároveň se unudit k smrti, vřele doporučuji tento výživný snímek, po jehož zhlédnutí nejeden člověk chytá sebevražedné sklony a krvácivý průjem. Veledílo! 15% (09.05.2012)

Občas trefné, až bych z toho uronil slzu, jindy až překvapivě nevyzrálé. Hlavně postava Michele Williams je chvílemi typická (mnou nenáviděná) dívka bez odpovědí, za to bych ji zatleskal, ale domů bych ji nechtěl. Co víc? Nádherné závěrečné titulky, občasný pocit, že takhle může dopadnout každý a snad poučení pro mnohé, kam až můžou malá "rozhodnutí" dojít? Snad jen kolik chlapů má odvahu na život, který zde prožije Ryan Gosling? Hrubost psychologie postav a občasné pochyby nad tím, zda se rozhodují z lásky či pouhé naivity/nemyšlení, mě výsledek sráží asi nejvíce. (31.12.2011)

Chci se na to podívat ještě jednou, protože mám takový dojem, že je zde zaděláno možná i na plný počet, ale nerad bych se unáhlil :) - - - Oproti jiným "indie snímkům" (tenhle vágní pojem nemám moc rád - důležité však je, že mluvím o vymezení na základě stylu filmu) se film Dereka Cianfranceho liší hlavně svou celkovou náladou a vyzněním (vizuálně třeba vůbec nevybočuje z trendu). Namísto odlehčené a příjemné atmosféry je svět Blue Valentine hodně pesimistický a depresivní. Nejde však o jednoznačnou negaci, ze které by vznikal převrácený princip kýče. Naopak, postavy jsou prokreslené a zároveň i do jisté míry nejednoznačné - přitom na příběhu samotném je strašně vidět, že Cianfrance opravdu pro řadu scén vycházel ze svých životních skušeností - jsou tak výstižné a přitom interpretačně bohaté (oproti doslové popisnosti většiny filmů). Jinak lineární příběh je navíc chytře rozsekán a na přeskáčku poskládán - ve filmu tedy neustále přecházíme z přítomnosti do minulosti. Tím se Dereku Cianfrancovi podařilo jednak vybudovat patřičnou fatalitu celého vztahu (radostné chvíle seznámení jsou vzápětí konfrontovány s vyčpělým vztahem v manželství), ale také obě pomyslné poloviny filmu vzájemně propojit drobnými detaily (z filmařského hlediska opravdové lahůdky), přičemž obě časové linie končí naprosto zásadním zvratem pro vztah hlavních hrdinů - což závěr snímku tedy ještě umocňuje. Ale samozřejmě nejde o pouhé laciné (omlouvám se za toto slovo-floskuli) dolování emocí! To je až vedlejší produkt filmu, který je až příliš reálný a ve svých postřezích velmi pravdivý... - - - Nakonec jsem si řekl (nemůžu si jinak pomoct), že musím napsat i jedno z největších komentářových klišé na CSFD: Ryan Gosling a Michelle Williams hrají naprosto perfektně :-) EDIT: Tak po třetím zhlédnutí jsem si jist, že jde téměř o dokonalý film! (21.01.2011)

Pokud máte nejradši filmy, kde toho musí co nejvíce vybuchnout, kde je stále nějaká akce, tak tomuto filmu se vyhněte obloukem, protože ty dvě hodiny se vám budou zdát jako hodin pět. Pokud však máte rádi malé filmy, které jsou především doopravdy REALISTICKÉ, tento film nesmíte vynechat. Blue Valentine je totiž vážně jako vystřižený ze života, až mrazivě pravdivý. Během filmu jsem se hned několikrát zarazila a cítila se, jakoby mi někdo vlezl do hlavy. Svůj podíl na tom mají herecké výkony, Michelle Williams i Ryan Gosling odvádí skvělou práci. Jejich výkony jsou naprosto přirozené, věřila jsem jim naprosto všechno. Přirozeně vůbec působí celý film, na nic netlačí, jde si svým pomalým tempem a zavede vás do života dvou běžných lidí, které denně potkáváte na ulici, jsem si jistá, že se tady řada z vás uvidí. Uvažovala jsem, že dám 5*, zatím však musím dát 4*, je ale dost pravděpodobné, že jakmile se mi film více uloží v hlavně, tu jednu * ještě přidám. (29.01.2011)

Velice jemná až filigríánská psychologická drobnokresba dožitého vztahu dvou lidí, probouzející zvědavost, kam autoři svůj příběh nakonec dovedou, jaké řešení pro ty dva zoufalce najdou. Pointa může spočívat v usmíření a hledání nových cest, stejně tak jako v rozchodu, nebo třeba i ve vraždě. Zřejmě je to však film mnohem srozumitelnější pro ty, kteří již mají něco odžito. (27.06.2012)