VOD (1)
Obsahy(2)
Rok 1977, městečko Sainte-Gudule na severu Francie. Suzanne Pujole je spořádaná hospodyňka a oddaná manželka továrníka Roberta Pujola, který svůj podnik na výrobu deštníků řídí železnou rukou. Zdá se být stejně nepřístupný a despotický jak ke svým dělníkům, tak k dětem a ženě. Po stávce a sesazení manžela se Suzanne nečekaně ocitá ve vedení továrny a k všeobecnému překvapení se ukazuje jako žena činu a zdravého rozumu. Když se ale Robert vrací odpočatý a ve formě zpět, situace se komplikuje... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (74)
Já jsem se bavila. Francois Ozon je liška podšitá, rozhodně co se týče žen a kopulujících králíčků. Svou satiru na téma ženy v domácnosti tentokrát zahalil do příjemného retro hávu, přidal herce s velkým H a jedno cameo Sergiho Lopeze. Možná by neuškodila o malinko kratší stopáž, ale mně o několik minut delší pohled na Catherine Deneuve v teplákovce vadit nikdy nebude. ()
Ani se mi nechce věřit, že tenhle film natočil stejný režisér jako skvělých 8 žen. Bylo to takové plytké, žádný náboj, sem tam problesklo něco víc hlavně díky Fabrici Luchinimu a jeho poněkud cholerickému panu Pujolovi. Jinak je to ale dost podprůměrný film, což mě mrzí, když tam hráli takoví moji velcí oblíbenci. ()
lehký,roztomilý humor,udržující tempo.K tomu okouzlující Deneuve.Dobrá režie a i scénář ,kamera se taky nenechala zahanbit.Pokud závěrečnou píseň zpívala sama Deneuve tak klobouk dolů.Depardieu svoji roli trochu uvláčel ale budiž.Deneuve je svým herectvím podstatně výš a ostatní museli cválat jako koně aby jí stačili.Fajnový zážitek ()
Díky představení ředitele pardubického filmového klubu jsem ve filmu našel, co mělo být nalezeno. K tomu i obhajova a vysvětlení toho přehrávání a množství pastelových barviček. Kousavá a vtipná kritika postavení žen v takto vysoké společnosti. Asi ne náhodou se bavilo kino plné papalášů a jejich manželek :) Fajnové zjištění je, že nejen muži jsou takový sebestředný hovada, ale i ženský jsou děsný mrchy, i když to nedávají tak najevo. Je to film prostě spíš pro ženský, ale pobaví snad i většinu mužů. Jen ten konec se moc nezdařil, když se to stále něčím nastavovalo, a mě už pěkně tlačila prdel v artovém kinu. Navíc ve filmu často zmíněný francouzský název Potiche - okrasná váza do bytu bez obsahu a nějaké další hodnoty. Skvěle vystižena úloha hlavní postavy v kritizované společnosti. ()
Nikdy by mě nenapadlo, že uvidím Francoise Ozona na vlastní oči více než jednou. O to větší mám radost, že zavítal pozdravit diváky i na představení, které nebylo sur l´invitation. V mém osobním žebříčku opět stoupnul, kreativní a aktivní je jako Woody Allen, v roce 2010 dokonce stihnul filmy dva a potvrdil svoji nepsanou zásadou, že se jedná pokaždé o absolutně jiné téma, jiné prostředí, jiné herce. Po komorním příběhu o těhotenství bývalé narkomanky přichází retro komedie ze sedmdesátých let s naprosto famozním obsazením - tradičně ozonovsky vynikající ženská postava - Catherine Deneuve, nicméně v tomto snímku jsou vynikající i mužští herci, kteří dostanou dostatečný prostor - nepřekonatelný F.Luchini se svojí nádhernou francouzštinou v nezvyklé roli padoucha, komunista Dépardieu a vzorný syn Rénier. Potěšila rovněž minirole S.Lopez a jeho úchvatná španělská francouzština. Pro doplnění - velká herečka malých rolí Karin Viard taktéž nezklamala. A také tradičně ozonovsky vytříbeně vybraná hudba. Už nyní se těším, s čím novým další velký Francois francouzského filmu přijde... ()
Galéria (26)
Zaujímavosti (3)
- Roli mladé Suzanne Pugol si zahrála vítězka francouzské Superstar Elodie Frégé (claudel)
- Karin Viard a Fabrice Luchini se v roce 2010 před kamerou setkávají již podruhé, předchozí spolupráce se váže ke snímku Les invités de mon pere. (claudel)
- Gérard Depardieu, který ztvárnil komunistického poslance, je sám blízkým přítelem kubánského vůdce Fidela Castra. (Georgex)
Reklama