Zdrojový kód

Uvidíme, jestli se mi to třeba ještě nerozleží k lepšímu dojmu, ale spíš o tom pochybuji. Zatím se mi Zdrojový kód zdá strašně naivní, a navzdory tomu, jak zajímavé atributy schovává v rukávu, hrozně rychle zapomenutelný film. Nevím, co přesně bych označila za nejzásadnější chybu, asi to ale přece jenom bude to, že za takto omezených časových a prostorových podmínek je velmi těžké vytvořit postavu, kteréž emocionální momenty by mě opravdu dojaly, a tady se to nepovedlo. Film má sice k dispozici nejvíce štěněcí oči ve vesmíru, totiž oči Jaka Gyllenhaala, chování jeho postavy je ale natolik generické a odcizené, že to nakonec vyjde vniveč. Srovnala bych to s Hranici žívota (Stay). Ta pracuje s podobným jevem, nový svět/život v hlavě umírajícího člověka, a během svého runtime (jenom o deset minut víc než Zdrojový kód) dokáže vytvořit zcela samostatný svět, ve kterém brečím u každé druhé scény, protože mi k tomu film podložeností a zpracováním svých událostí dává důvod. U Zdrojového kódu nastal takový moment jenom jednou, a to ještě částečně. Například souznění s osudovou ženou je zcela papírové a film to nikdy nepodloží jejich opravdovým "setkáním" před diváckými zraky. Pokud je tvoje pointa, že jsou to opravdoví lidé, nezacházej s nimi jako s loutkami, filme! (15.11.2017)

Proč jsem tolik odkládala den, kdy se na tenhle film kouknu? Opravdu zajímavý námět a musím říct, že Jake Gyllenhaal mě velice překvapil svým hereckým výkonem. Promakaný scénář a detaily, které člověka uchvátí. 5 hvězdiček dávám zejména proto, že mám zamotanou hlavu a netuším, jestli jsem ve filmu náhodou nehrála taky. Vyzvednout musím také geniální hudbu, která šla pěkne ruku v ruce s dějem. Do dokonalosti chybí už jen promakanější konec. (03.05.2011)

Jako kdyby mě někdo stopadesátkrát vrátil do vymrzlýho skřípajícího vlaku na trase Jihlava - České Budějovice, to bych se mu na nějaké pátrání po bombě mohl z vysoka vybodnout. Ostatně, kdo by taky umisťoval trhavinu do vlaku Českých drah, že... při útočníkově smůle by stopro vybouchla, když by byl vlak prázdný, jelikož v úseku Počátky/Žirovnice - Kardašova Řečice je opět výluka a všichni frčí rozmlácenou karosou... jj, uživatelé hromadných dopravních prostředků v ČR nemusí mít strach z atentátů... zpět k filmu... vůbec jsem neřešil otázku techniky, paralel, neptal jsem se, jak je to možné a podobně... prostě jsem seděl a užíval si, jak výborný Gyllenhaal opakovaně nakládá s životem osm minut před jeho koncem. Je to zajímavé, napínavé, když se zamyslím nad údělem kapitána Stevense, tak hodně psychicky náročné, herecky poutavé, závěrem americké, ale nevadilo mi to. Duncan Jones má talent, víc takových filmů! 32 miliónů dolarů(rozpočet)/147 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (17.12.2012)

Solidní thrillerové řemeslo, jistě. Skvělé po herecké i filmařské stránce. Ale nechytlo mě. Nevsáklo, nevcuclo, neposadilo na zadek. Navzdory jasnému psychologickému vývoji začne být neustálé opakování monotónní a jednotlivé obměny nejsou natolik strhující, aby dokázaly vytrhnout z letargie a zároveň natolik originální, aby se nedaly dopředu očekávat. Zdrojový kód, snad vyjma závěrečného zastaveného obrazu, nikdy nepřekročí stín prvních "osmi" minut. Na to je bohužel příliš hollywoodský, zatímco Jonesova prvotina Moon byla geniální právě v tom, jak naprosto nehollywoodská byla. (20.05.2011)

Mám ráda Duncana Jonese. Mám ráda jeho schopnost natáčet nenápadné, chytré a přístupné filmy. Obdivuju, že umí vytvořit dvě v podstatě úplně stejné věci a dokázat, aby zdánlivě neměly nic společného. A baví mě jeho morální zanícenost, s níž je schopen dojít k nekompromisnímu dogmatickému závěru, že kdyby blaho společnosti mělo vykoupit mírné, nedobrovolné utrpení jen jednoho konkrétního otroka, stává se z oné společnosti fašistická diktatura. Ale je mi líto, za to, co provedl Zdrojovému kódu v jeho posledních minutách, by Jones zasloužil umlátit lopatou. A nepleťte se: nezuřím proto, že mi trvalo hodinu, než jsem dokázala zavřít šokem vypáčenou hubu nebo než jsem pochopila, co jsem to vlastně viděla. Mám dva lepší důvody: 1) konec zcela neguje způsob, jakým Jones doposavad pracoval s potlačením divákovy nedůvěry. Zdrojový kód perfektně balancoval na hranici mezi přílišným zjednodušením a detailním logickým propracováním do důsledků, a působil tedy dojmem nekomplikovaného, ale stále ještě chytrého narativu, který umožňuje zběžné prozkoumávání nového světa, aniž by omračoval svojí nereálností. Naproti tomu závěr nechává (mimo jiné i kvůli jednomu dost nešťastnému střihu) tak široký prostor pro interpretaci, k níž poskytuje tak málo vodítek, že přehledně budovanou strukturu v podstatě boří. Navíc jde o zbytečný přílepek, protože 2) Zdrojový kód už jeden konec má. Je jím pro mě snad nejkrásnější vyobrazení smrti vůbec: žádná prázdnota, žádný nový život, jen okamžik, který si sami zařídíme. Obraz absolutního štěstí. To, co následuje, je učebnicovým příkladem, jak nejlépe vzít Monu Lisu a vytřít si s ní prdel. Zatímco kapitán Stevens ví, kdy přestat, Jones nemá nejmenší tušení. Bravo, Duncane, i po třech filmech zůstáváš stále jen slibným tvůrcem. Nechť ti to vydrží až do smrti. (13.08.2011)