Zdrojový kód

Duncan Jones se začíná vykreslovat jako vskutku zajímavý tvůrce s originálními nápady a hlavně "šestým" smyslem k jejich převedení na plátno. Jak Moon, tak Source Code skrývají ve svém nitru podnědnou a vzrušující myšlenku, která sice ani v jednom případě není rozvedena do komplexního sci-fi světa (viz Matrix, Inception, 12 Opic), ale naprosto postačuje k utáhnutí filmu lehce podprůměrné stopáže a udržení jeho kvalitní atmosféry. Zdrojový kód těží především z konceptu Na hromnice o den více - hlavní hrdina spolu s divákem získávají stále více zkušeností a dokáží se dokonaleji orientovat v prostředí, které stojí na místě. Koncept je na konci rozbit ve prospěch trošku lacinného emocionálního pohlazení, a to vybízí ke zpochybnění logických pravidel filmu (resp. jednoho pravidla)... Ačkoliv řada diváků bude doufat, že Duncan Jones bude postupně dělat své filmy robustnější a velkolepější, myslím, že jeho podání skromnějšího sci-fi má své kouzlo. 8/10 (08.07.2011)

Tři slova: Jake Fuckin´ Gyllenhaal. Konečně mi zas tenhle krasaveček nepřipomínal spařené kuře, ale jeho jemné charisma film táhlo v obou žánrových polohách. Jako "mentální" detektiv má potřebnou šťávu, jako milovník, co má 8 minut na lásku zase ty svoje zjihlé psí oči. Duncan Jones možná neměl v ruce nejsilnější scénář, ale chytl se témat, která ho fascinovala už v Moonu a skrze ně udělal z jinak celkem řadového sci-fi thrilleru hodně mrazivou podívanou. Hrdina izolovaný a klamaný i skoro až verhoevenovsko-cronenbergovský motiv jeho exploatovaného těla, to všechno mi v závěru nádherně vehnalo vítr do plachet a tu celkem strohou a rychle vyčerpatelnou historku o návratu do minulosti (či do zdání minulosti), obrátilo ve skutečně silný a svérázný film, který letos zatím nemá konkurenci. Nebýt občas pitomoučkých dialogů a místy levnějšího vizuálu, šel bych klidně do euforických výšin. (12.04.2011)

Filmy, kde důležitou součást hrají hrátky s časem mám hodně rád. Neřeším však dění po vědecké stránce (to bych se v hodnocení na nejvyšší příčky skoro nikdy nedostal). Vynikající scénář a zápletku, kterou by mimochodem stěží do několikaset stránkového románu rozepsal i (dosaď jméno jakéhokoliv autora) udržuje v chodu hlavně svižná režie, perfektní kamera a hlavně brilantní Jake Gyllenhaal, kterého jsem takhle zapáleného pro věc neviděl od roku 2005 (Mariňak a Zkrocená hora). Duncan Jones si opět vybral látku z žánru sci-fi, tentokrát však konečně dostal více peněz a mohl tak na sebe upozornit ještě o něco více, než se mu to podařilo s předchozím Moon. Na pět hvězd to není, přeci jen u vizuálních efektů je vidět, že nejde o žádný letní blockbuster a poslední cca tříminutovka tam vůbec být nemusela. Jinak ale nadstandardní thriller, který si klidně pustím ještě několikrát. (04.07.2011)

Interesatní theme a sqělá práce s časem - jak dějově, tak délkově. Do krátké stopáže se povedlo nacpat napětí, po němž mi z nehtů zbyly jen okousané trosky. Nechybí ani pár akčních prvků, kapitschka romantiky, špetka detektivní práce a celé to je zabaleno do Very Farmigy (Jakea Gyllenhaala coby hetero-man nehodnotím a Michelle M. není nějak můj typ), která mi v některých záběrech svým exteriérem asociovala (sám nevím proč) Gillian Anderson(-ovou) alias Danu Scully(-ovou). No prostě se mi líbila. No co, no. (24.10.2013)

Našláplý úvod s přelety nad městem a předzvěstí věcí obrovských (boží soundtrack!) téměř vrací mysl do devadesátek, už chybí jen ten John McClane. A i když ta nostalgie postupně ubývá na vrub současného look&feelu, nikdy doopravdy nezmizí. Samozřejmě nechybí nějaké to ale: Duncan Jones má k dispozici látku na jednu krátkou povídku. A ví to moc dobře. A snaží se ze všech sil, aby to nešlo prohlédnout. Past zvaná pointa nakonec předčasně sklapne a ke slovu se zákonitě dostává materiál, která musí naplnit kvóty hollywoodských "thrillerů s dojezdem" (a hlavně kvóty stopáže celovečerních filmů). Na moment zamrzí, že ten potenciál nešel mnohem výš, ale nakonec to vůbec není takový problém. Jones totiž netlačí na pilu a plynule přeřazuje na mód "upřímného thrilleru", kde působí něuvěřitelně sebejistě. A baví s velkou grácií. Výsledkem je příjemný "rychlý film", který zbytečně neopakuje, netáhne se, a říká jen to podstatné - a i když to podstatné už zaznělo v jiných filmech a nic zásadně nového se tu neodehrává, slovy hudebních znalců prostě "šlape jako máloco". Slabší, ale velmi radostné čtyři za tenhle mírně nedomrlý, ale po všech stránkách velesympatický zážitek. Gyllenhall by s přehledem utáhl roli Bournea (prosím prosím). (01.04.2011)