22 výstrelov

Hodně průměrný mafiánský snímek z Marseille. Už ten začátek, kdy je Reno roztřílen 22 kulkami a přesto přežije (a je zcela bez následků), mi napověděl, že to bude trochu přitažené za vlasy. Tři kamarádi kteří si přísahali věrnost. Jeden chce ukončit činnost v mafii a žít klidný život, druhý jde naopak tam, kam ten první nikdy nechtěl a to je obchod s drogami. Třetí se potácí mezi věrností k jednomu či druhému. Samozřejmě vše končí krvavou pomstou nejen hlavního hrdiny, ale i vyšetřující komisařky za smrt svého manžela. Že mezitím proběhl únos dětí a jejich záchrana je už jen perličkou. (06.02.2011)

Bohuzial sa jedna o dalsi klinec do rakvy Renovej byvalej skvelej hereckej povesti. V poslednych rokoch hra v jednom mizernom filme za druhym. A tento nie je vynimkou. Namet bol slubny, ale prevedenie je neskutocne rozvlacne a nenapadite. A Reno aj ked je na platne prakticky neustale, tak okrem nudnych filozofickych kecov nema vela prilezitosti predviest svoj herecky talent. (09.12.2010)

Další film, od kterého jsem čekal víc. A o to větší je zklamání, že se jedná o francouzský snímek z prostředí mafie. Už úplný začátek se mi zdál celkem špatný. Jean Reno vysadí svýho kluka na ulici, kde se to jen hemží sračkama? To by normální člověk neudělal. Ale to jsem ještě nevěděl, že za pár okamžiků budu svědkem daleko většího průseru. V garáži pak nesmrtelný Jean schytá 22 kousků olova. A myslíte, že po tomto se zaručeně odeberete do věčných lovišť? Ani hovno. Za několik dní se uzdraví a nasraně likviduje všechny, kdo mu to způsobili. Tato část filmu (tedy zbytek bez těch 5 úvodních minut) je poklidnější, místami koukatelná, místami nudná. Jean Reno nehraje vyloženě špatně, jeho odplata je krutá a pomalá, ale žádná brutální akce, která by tomuto filmu velmi pomohla. On vlastně celý film má stoupavou kvalitu, kde konec je asi nejlepší pasáží. Takže tentokráte mě Frantíci zklamali, proto dám nejslabší 3* (50%), právě za ten dobrý konec, jinak by to bylo ještě o stupeň slabší. (23.02.2011)

Když odhlédneme od střídání vzpomínek a současnosti, které má ozvláštnit styl vyprávění, ale spíše mate, dostaneme historku plnou klišé. Na jaké klišé si vzpomenete, to tu je. Napravený mafián, který napravil prostitutku, policajtka s traumatem a sklony k chlastu, nepřístupný velitel, drsňácký mafián, co střílí synovce za požitý gram jointu... Po zhruba dvaceti minutách už mě to zoufale nebavilo, jen jsem čekal, s jakým dalším klišé film nastoupí, a koukat na to dvě hodiny je za trest. SPOILER--- Tak chytrý gangster a když má schovat rodinu, posílá děti do školy, a dokonce pod pravým jménem? ----KONEC SPOILERU (19.08.2010)

Nečekal jsem to. Fakt jsem nečekal, že i ve Francii by režisér vybral státní kasu pro filmaře a natočil film s klepající se kamerou, která má navodit hustou atmosféru a autentičnost. Já třeba chápu, když režisér řekne, že točí film, který má být natočen amatérskou kamerou. Ale nedokážu to pochopit, když se člověk těší na akční film s Jeanem Renem a nakonec z něj vidí akorát tu zasranou jizvu na ksichtu. Richard Berry je tak pro mě už vcelku známou tváří, když jsem ho naposled viděl v poslední Veberovce. Jenže už tam mě rozčiloval a já čekal na chvíli, kdy se z něj poseru uplně. Nakonec se předvedl v tom nejlepším možném světle a natočil film s nejstylovější kamerou, která kdy byla vynalezena. Pokud si tak chcete užít akční film s celou kopou akčních scén, na které si, za prvé, po půl hodině nevzpomenete, a za druhé, se v nich vlastně nic nestane..tak se na 22 výstřelů podívejte. Mě to tak nasralo, že jsem snad ani neměl slov. A to přitom by ten film mohl být dobrý. Technika by na to byla a příběh koneckonců taky. Vždyť Francie kriminálky v sobě má. Jenže to by se toho musel chopit člověk, kterej chce natočit film a ne mišmaš něčeho, co chvíli bude mít úspěch a pak zapadne do takovýho průměru, že si po půl roce na něj člověk nevzpomene. (05.10.2010)