Dívka s pomeranči

Docela milý norský snímek o různých podobách lásky, který v jedné části zobrazuje příběh dospívajícího chlapce Georga, který na svém horském putování za kometou potká půvabnou dívku a oba pak takovým velmi milým a neohrabaným způsobem k sobě hledají cestu. Velkou devízou této části jsou kouzelné, mrazivé exteriéry norských hor, přičemž tyto výjevy mě zahřály u srdce víc, než vzájemně potutelné pohledy obou protagonistů. Pomocí dopisů od jeho zesnulého otce se pak divák společně s Georgem přenese v čase přibližně dvacet let nazpátek, aby sledoval zcela odlišný a VELMI romantický příběh Dívky s pomeranči, a přestože je od samého počátku jasné, kdo ta dívka je, svou hloubkou dokáže tento příběh zaujmout i jinak k romantice zcela netečného křupana. Dívku s pomeranči ztvárnila Annie Dahr Nygaard, jejíž uhrančivý pohled mě nenechal dlouho usnout a vůbec se Janu Olavovi nedivím, že za ní jel až do Sevilly. :-) (27.06.2011)

Dalo by se říct, že se uživatelé čsfd dělí na dvě části - jedni jsou zvyklí a preferují americkou tvorbu, (přídaně evropskou, asiatkou ...) a podle ní hodnotí filmy a píší komentáře. Tak je tu spíše malá skupinka lidí, co je ochotná podívat se i na něco jiného než na.... film na vrcholu žebříčku (na americký trhák, svůj žánr) a tu jinakost nestrhat odsuzujícími komentáři. Já nechci srovnávat, pro mě je důležité, co film způsobí uvnitř. Pro mne má Dívka s pomeranči poselství. (18.05.2014)

Stejnojmenná knížka od Josteina Gaardera není v první řadě určena dospělému čtenáři, je hlavně pro čtenáře v pubertálním věku. Proč to tady píšu? Inu, protože film je dle mého natočen s příjemnou až opatrnou křehkostí, která tento věk zcela vystihuje. Ano kniha je mojí srdcovou záležitostí, film nikoliv, ale i při drobných dějových změnách má svůj jasný smysl a poselství. Cyničtí prskači si tu můžou plivat o sladkobolné romantice, ale já tvrdím, že pokud tohle má být žánr teen či young adult, tak je vše v naprostém severském pořádku! 60% (07.08.2014)

Pomerančový film o jedinečnosti okamžiku, o síle opravdové lásky a o tom, že minulost by nám neměla být na obtíž a tížit nás jako koule u nohy, ale spíš bychom se z ní měli poučit, přijmout ji za svou a žít přítomností. Celá ta linka kolem veverky se mi moc líbila. I to zdůvodnění. Příběh Georga už mě tak neoslovil. Ale i tak je to výjimečný film. Měla bych si přečíst předlohu. Miluju knížky Josteina Gaardera, které jsou sice primárně psané pro děti, ale je v nich tolik opravdovosti, že je můžou číst i dospělí. (04.03.2012)

Takhle nějak by se měly adaptovat knížky. Předlohu jsem četla nedávno a kupodivu nepřišlo po shlédnutí filmu rozčarování, jak tomu obvykle u adaptací bývá. Vystřihnutí některých scén z knihy, filmu prospělo, stejně jako přidání některých konfliktů a postaršení Georga. Vše mělo vést (a vedlo) k dosažení stejné atmosféry jako v knize. Jen ta norština je lehce šílená :) (06.03.2012)