Ženské oddelenie

Členovia Radošinského naivného divadla (RND) sa nám tu predstavili vo filmovej podobe. Vo forme TV inscenácie. Režisérovi Jurajovi Nvotovi sa dobre podarilo preniesť atmosféru ich divadelných predstavení i na televízných divákov. Vanie z toho charakteristický jemno-satirický, ľudský humor. A sledovať to neštudované, naturálne herectvo pani Kolníkovej je proste radosť. **** (13.03.2008)

Jestli se mi po rozpadu federace po něčem opravdu stýská, tak jsou to slovenské televizní pondělky v české televizi. Umožňovaly stálý kontakt s trošku odlišnou kulturou a podstatně rozšiřovaly nabídku herců, režisérů a vůbec lidí od kumštu. Navíc umožňovaly právě slovenským tvůrcům uniknout z malého slovenského rybníčku. Měl jsem možnost po letech vidět opět tenhle zajímavý televizní film, na který jsem už pozapomněl. Není to nijak vyjímečná inscenace, dialogy občas poněkud šustí papírem a postavy jsou někde na půli cesty mezi typizovanými figurkami a skutečnými plnokrevnými postavami. Nicméně na řadě míst to zajiskří vtipným bonmotem a některé pasáže, jako je scéna namlouvání taxikářky Ireny s poněkud natvrdlým synem starší pacientky, jsou kouzelné. Navíc to osvědčené prostředí nemocnice jako místa, kde se rozhoduje o životě a smrti, hraje taky svou roli. Celkový dojem: 60 %. (01.11.2010)

RND je klasické divadlo, ktoré stojí a padá na kvalite S.Štepku. Jeho hra Ženské oddelenie je výborná hra o duši žien, ktoré sa stretnú v jednej izbe v nemocnici. Je to pohladenie na duši vidieť dnes už nebohých - K.Kolníkovú, J.Melkoviča a aj keď nie radošinca ,ale J.Satinský tam patrí tiež. 85%. (20.10.2005)

" Idem po závode a tlačím za sebou káru, teda záleží ako mám ruky obrátené." Štepkov nezameniteľný a ľudský humor ma vždy priťahoval a priťahuje + Kolníkovej prejav a vyžarovaná dobrota mi pohladia dušu. Kedykoľvek. Pred dvadsiatimi rokmi, teraz a určite i o dvadsať rokov. " Nájdem ťa aj na kraji sveta. Mám dosť času a dobrý bicykel." (02.09.2010)

Štepkove divadlo je divadlom jednoduchého človeka o jednoduchých ľuďoch a v tom je jeho krása a obľúbenosť. Také krásne a priamočiare sú aj všetky postavy v tejto divadelnej hre vo filme. Určite je to lepšie ako sledovať divadelný záznam, kde by chýbali mnohé filmové prostriedky, ktoré televíznemu divákovi uľahčujú sledovanie a nasávanie atmosféry. V krátkom čase hodinky a štvrť sa toho stihlo veľa, spoznali sme charaktery, prežili ich životy, a vypočuli si toľko životného múdra, ako v dlhom seriáli. –––– Bol som aj ja v nemocnici. Darovali sme krv, aby sme posilnili mier. –––– Svadobná cesta, to znie horšie ako posledná cesta. –––– Volákdo žije kopu rokov a niš porádne neužije. A Irenka milovala život, aspoň zachvílu. (30.05.2016)