Zkouška

Do filmu jsem se pořádně dostal a ponořil a celých 80 minut jsem byl v napětí :) Bylo zajímavé sledovat, jak kandidáti uvažují a jakým způsobem se snaží odhalit otázku. Když kandidáti postupně odpadávali, tak film malinko ztrácel na náboji, ale i tak to byl solidní thriller s prvky psychologie. Určitě shlédnu ještě někdy. 75% // (22.6.2013) - Téměř po třech letech opáčko a i tentokrát velká spokojenost. Herci vybráni dobře, jejich uvažování bylo prostě zajímavé a na to, že se celý film odehrává v jedné místnosti, tak z toho tvůrci vykřesali opravdu hodně. Po dnešku dokonce přidávám...77% (09.09.2010)

Variace na KOSTKU posunutá od hororu k thrilleru. Další charakterově pestrá skupina s všehoschopnými alfa samci i mimoni vržená do uzavřeného prostoru, která si místo s rovnicemi hraje hlavně se světly (až je to trochu legrační) a celý film si pak hraje s psychologií skupiny i jednotlivce. Není to špatné, ale kdovíjak strhující taky ne. (19.03.2014)

Bohužiaľ s ubúdajúcimi členmi ubúda rozumná argumentácia postáv, film sa čoraz únavnejšie naťahuje a poslednú pol hodinku už divák len čučí na odpočet časomiery, čaká na konečnú odpoveď (otázku) a dúfa, že keď niekto konečne zodvihne brýle zo zeme (to bolo okaté), tak sa pointa zvrtne v niečo úplne iné, než akým smerom sa to uberá. K pointe len toľko, že potešila a vyplatilo sa počkať. (12.02.2013)

Stejně jako většina okolních - komentujících - lidí mohu říct, že tento typ filmů mám rád. A přesto, že i mně přišel závěr zbytečně debilní a některé herecké výkony trochu toporné, dávám hodnocení poměrně vysoké, protože i tak mě film dosti bavil. Často se tu zmiňuje podobnost s filmovou sérií Saw, což je hloupost největší - spíše připomíná Cube či masakrální Batoru rowaiaru. (21.09.2010)

Tak tu máme subžánr jednomístnostních/prostorových thrillerů, které mají modulovat modely změn psychiky malé skupinky lidí vystavené nějaké mezní situaci. Potud v pořádku. Celovečerní debut Stuarta Hazeldinea však spíše moduluje takové chování, které se odchyluje od toho, čemu můžeme říkat reálné. Takovýhle typ filmu má smysl pouze v případě, když si divák může říci - ano, takhle nějak by se to mohlo stát...a jak bych se na místě hrdinů asi choval já? Stuart Hazeldine je možná nadaný režisér, ale napříště by se měl zbavit nutkání adaptovat své scénáře. Po (při troše shovívavosti) slibném a originálním začátku se totiž jeho scénář zvrhne do naprostého konstruktu, přičemž věrohodný je snad jen fakt, že herci mluví anglicky. :-) Režisér a samozvaný scénárista se přitom ale zjevně inspiroval v legendárním Stanfordském vězeňském experimentu, na který však narouboval tolik svého, že se pak v jednom snímku potká postmoderní Albert Schweizer s postavami z Lost, navíc to celé vypadá spíše jako Hranice nemožného. Jestliže chcete fungující drama daného subžánru, pak bych doporučoval strhující Telefonní budku, anebo thriller Pohřbený. Možná je to tím, že tam je v uzavřeném prostoru hrdina zcela sám. Anebo tím, že jejich scénáře nenapsal Stuart Hazeldine... (26.02.2011)