Jija deu suay doo

Slušná martial arts bojovka,ale pár záležitostí mi zde vadilo. Potěší netradiční choreografie, mix boje a hip hopu jsem zatím nikde jinde neviděl, ale na mě to přišlo až moc takové cirkusácké, akrobatické a hlavně to nepůsobí příliš drsně, spíše se na to hezky kouká, je to zkratka udělané na efekt. JeeJa Yanin je bezpochyby nejlepší Thajská bojovnice, mohla by být sestra Tonyho. Nejvíce mě zaujalo Finále, kde se víceméně vyprdli na tanec a rozdávají si kapky minimálně v 5 bojových stylech. Dobré, ale mohlo to být lepší. 65% (14.09.2015)

Je to veľmi dobrý thajský akčný film so skvelou JeeJa Yanin. Má dosť dobrý príbeh o mladej žene, ktorú sa pokúsi uniesť zločinecká organizácia, ktorá sa zameriava na únosy určitého typu žien, ale podarí sa jej utiecť a pridá sa ku skupine výborných bojovníkov, ktorá chce túto organizáciu zničiť a u nich sa aj naučí bojové umenia. Akcie je tu samozrejme dosť a je na vysokej úrovni, ale v rámci thajských bojových filmov posledných rokov patrí k tomu slabšiemu. Choreografia súbojov je výborná, ale väčšinou sa odohrávajú v prostredí, ktoré nie je pre ne moc vhodné a taktiež je tu len veľmi málo nových bojových prvkov. Najviac sa mi páči celá finálna akcia, teda na moste, proti dvom špičkovým bojovníkom, ale hlavne posledný súboj. A výborné sú aj tréningové sekvencie. Po technickej stránke je film tiež dobre zvládnutý, s réžiou a aj kamerou som spokojný. Vo filme musím pochváliť aj hudbu, ktorá je v rámci žánru až moc dobrá, ale tým nemyslím ten hip hop, ale všetko ostatné. Predchádzajúci film JeeJa Yanin- Chocolate sa mi páčil podstatne viac, takmer po všetkých stránkach ma zaujal viac, ale ani tento film nesklamal a fanúšikovia bojových umení by sa mu nemali vyhnúť. Objektívna kvalita filmu- 68%, film sa páči mne na 77%. (20.12.2009)

Po bojovém basketu v otřesném, nicméně alespoň upřímně brakovém "Fireball" dosáhla námětová a stylová krize thajských produkcí přiživujících se na hluchých místech mezi novinkami Tonyho Jaa nové dno v "Raging Phoenix". Debilní skrumáž prvků z osmdesátkových akčních dobrodružek pro děti, druhého "Indiana Jonese“ a "Opilého mistra“ získává fantasmagorické rozměry zasazením do zbytněle povrchních budoárových kulis ve stylu MTV videoklipů pro mládež či playmate videí. Vrcholem nesoudně realizovaného nápadu oslovit mladé publikum je bojová choreografie podřízená pouličnímu lifestylu s jeho brakedancem a powerbockingem. Snímek je takřka dvouhodinový pokus o pohybový videoklip, kde choreografie bojových sekvencí není podřízena tempu boje, nýbrž beatům doprovodné muziky, takže souboje vykazují toporně mechanickou secvičenost. Nečekaným zjevením v tomto otravně juvenilním blábolu je fenomenální sedmiminutová sekvence finálního souboje hrdinky se záporačkou a jejími dvěma noshledy. Choreograficky grandiózní sekvence nejen že poprvé za celý film opravdu dá vyznít fyzickým schopnostem aktérů, ale dokonce se od zbytku filmu liší i střihem, svícením a tempem. Škoda že "Raging Phoenix" nemohl být jen krátký film. A škoda, že v zatvrzele maskulinním Thajsku nemůže ženská akční představitelka vystupovat v důstojném filmu, který by ji ukazoval jako ve všech ohledech silnou ženu a ne jen jako nevzhledného retarda zplozeného cizákem ("Chocolate") či afektovanou cosmo-girl kravičku ("Raging Phoenix"). (12.06.2010)

Po pěti minutách sem pochopil, že se tu s něčím, co bude připomínat scénář asi těžko setkám, po minutách deseti mi ale došlo, že tu mam co dočinění s největší martial arts řežbou od dob Tom Yum Goong, protože nejenže tu jsou tradičně velice zdatný thajci v čele s bojující roztomilou lolitkou JeeJa Yanin, ale film narazil i na hodně slušnýho choreografa, nádherný exteriéry a vizuál, na thajský filmy nevídaně perfekní hudebně akční podkres celýho filmu a hlavně je tu naprosto super hustej kameraman, kterej celou akci pozvedává ještě o celej level výš svými nadhledy, podhledy, náhledy a zpomalovačkama, všechno ale dávkuje naprosto vkusně a v perfektním střihu, tomu prostě nelze nic vytknout, tady lze jen smeknout. Jedinou výtku bych měl k častýmu používání lan, kdy Yanin evidentně nemá fyzický dispozice na to, co jí tam vymyslel bláznivej choreograf, takže většina jejích akrobatických kopů a skoků je podporovaný nějakým tim lanem, ale v konečným důsledku to ani moc nevadí a závěrečná bitka byla přesně to, na co jsem čekal, abych moh udělit tu pátou hvězdu (16.11.2009)

Film mě naladil thrillerovým úvodem s mysteriózním nádechem. Že by konečně u thajské bojovky poutavě zpracovaná dějová omáčka kolem bitek? Žel houby s octem. Film vedle oku lahodících soubojů a akrobacie (jakoby místy bojovníci přecházeli z muay thai do capoeiry) potěší hlavně pěknými filtry a záběry v exteriérových scénách (proč je pak většina interiérových scén až hnusně tmavá?!), jinak nic, co by nějak vybočovalo. Děj a jeho podání vesměs stojí za starou belu a mužské postavy občas zbytečně šaškují... To už je pro mě přijatelnější kašpar Petchtai (asi zvyk), prostinké zachraňování slonů a banda chlapů na kolečkových bruslích (oproti nesmyslnému nástupu maníků na železných hopsadlech). Pro mě je Raging Phoenix po zdejších pochvalných reakcích docela zklamání a horší film než podobnými neduhy trpící Chocolate. 5/10 (18.11.2009)