Ztracen ve vesmíru

Eubank není špatný režisér, ale mám dojem, že si na debut ukrojil moc velké sousto. Ono mi nevadí to, že je to mix 2001, Fontány a Solaris, to by mi nevadilo vůbec, problém je v tom, že si to nedokáže udržet pozornost a nudí to. Ale teda dost. Bavilo mě to asi 25 minut a pak to šlo dolů. Někdy se mi ty části, kde nemluví a jen se tam tak pohybuje, zdály až nekonečné. Ale i přes to jsem pobral to, co mi chtěl film říct, jenže já si z toho připadám tak trochu ochuzený. S takovou myšlenkou přijde každý druhý film a že by zpracování bylo tak silné, aby mě uchvátilo, to fakt ne, to finále je sice v rámci rozpočtu působivé (s vysokým rozpočtem bych z něj byl asi hotový), ale to nezachrání veškerou tu nudu, to ji nezachrání ani náhodou. A tahle myšlenka mi do toho připadala dost jednoduchá, kdyby se v ní šlo víc do hloubky, víc se rozebrala dopodrobna, možná by to bylo i silnější, takhle to je docela slabé. Jako jo, s tou myšlenkou se dalo pracovat dobře, ale celé mi to připadá, jako kdyby někdo, kdo nemá s artovými filmy zkušenosti, se vrhl rovnou na art. Naštěstí pak Eubank natočil o dost lepší Signal. 2* (13.03.2019)

Po absurdnom (a značne nečakanom) úvode z Občianskej vojny sa to preklopí do sci-fi, bohužiaľ však nie do HOROROVÉHO sci-fi (ako som neviem prečo čakal). Ale to je môj problém. Čo už je problém tvorcov? Jednoznačne scenár. Dej z vesmírnej stanice sa totiž prelína s WTF scénami, kedy napríklad počujeme čudného rozprávača, tárajúceho dve na tri a vidíme pozemský život. Prípadne pred kamerou sedí starší chlapík v kraťasoch a rozpráva o tom, ako raz so synom išiel autom, zrazu ich predbehlo vlastné koleso (vy si z toho robíte srandu, ale u nás v meste koluje legenda o týpkovi, ktorý brzdil na svetelnej križovatke a predbehlo ho vlastné koleso a následne mu zostal v rukách volant) a len zázrakom auto zišlo z cesty a nikomu sa nič nestalo. Keď som tieto absurdné scény videl, bolo mi jasné, že sa na konci dočkám šokujúceho rozuzlenia. Ale skutočne sme sa ho dočkali? Neviem, priznám sa, že som ho nepochopil. Štyri palce dole. (09.01.2017)

Tohle je přesně ten případ, kdy vizuální forma filmu vítězí nad obsahem samotným. Ten sám o sobě by měl jistě co říci a po vzoru Kubrickovy nesmrtelné Odyssey diváka nechat přemýšlet a vtáhnout ho do děje pomalým plynutím. Klaustrofobicky a beznadějně citově rozervaný Moon je připomenut jen náznakem a psychedelické hrátky s myslí ve stylu Solaris jsou slabé a herecky fádní. Love je zkrátka slaboduše podpořen jen prázdným scénářem hrající si na něco, co není. Eubank si vyhrál s kamerou, režií, hudba je také dobrá, ale je to zkrátka nuda k uzoufání a ani konec filmu, který považuji za nejzajímavější, to nespraví. (25.11.2012)

Snaha se počítá, ale sama o sobě nestačí... 1) 29letý William Eubank si ve své režisérské celovečerní prvotině (napsal si i scénář, dělal kameramana i výpravu) určil vysoký cíl - vytvořit meditativní film s burcujícím posláním. Část diváků nesporně oslovil. Já patřím k té druhé skupině. 2) Spoiler. Instantní moudra jakoby vypadla z Fontány. Does it bother you we're not real? Sdělnější Moon si méně hraje na umění. Pointa kopírovaná z Vesmírné odyssey úrovně originálu nedosahuje. Ani srovnání s Kontaktem neobstojí. 3) Spoiler. Film připouští různé výklady toho, co divák vidí. Zpočátku je vše jasné. Nukleární válka na Zemi, přerušení spojení, izolace. Otázkou pak je účast mimozemské civilizace, která se, pravda, nabízí, ale není nezbytná. K tomu Eubank: What if some day we do wipe ourselves out without leaving anything behind? The ship can be a crazy time capsule containing all of these stories about being human. We´re leaving behind like a mark or grave site or something to say we existed. Stejně tak není jasné, jestli se sebevražda Millerovi podařila anebo ne, povaha Archy i NOAH - the National Organization of Archival History (anglicky Noah = Noe) atd. 4) Různé výklady, které závisí spíš na vlastní fantasii, než na vnímání filmu, pak vedou k tomu, že divák ztrácí touhu hledat a nacházet řešení. Je vlastně jedno, jak "děj" vnímám a vysvětluji, jde přece o pocity. Z tohoto hlediska je film úspěšný - skutečně jsem měl pocit nudy téměř po celou dobu. Vydržel jsem, protože jsem byl zvědavý, jestli to skončí, jak si myslím. Skončilo. 5) Nejvíc proti srsti mi šla typicky americká paralela s občanskou válkou. Zpočátku jsem nevěděl, o co jde, a když jsem pochopil, tak se mi to nelíbilo. Uvítal bych civilnější projev bez patosu - téma je sdostatek nosné, aby nepotřebovalo berličky plakátového amerického vlastenectví. 6) Eubankovi se podařilo dosáhnout vizuální podívané, která snese srovnání i s filmy s řádově vyšším rozpočtem (zde 500 000 USD). Nicméně však tento Justin Bieber wet dream (Procreate na IMDb) je spíš vhodný pro půlhodinovou povídku. 7) Líbí se mi postřehy komentátorů Cyrighta, honajze nebo DavidaS. (09.01.2013)

Vstrebani tohoto snimku mi jeste chvili potrva a minimalne druhou polovinu budu muset dat znova. I tak mohu jiz ted prohlasit, ze se jedna o hodne pozoruhodny snimek. Jak zde mnozi poznamenali, jako by tvurce namichal Vesmirnou odyseu, Moon, Fontanu a kdo vi co jeste. V tomto pripade ovsem tak zajimave servirovano/kombinovano, ze mi vysledna smesice vlastne prisla az prekvapive originalni. O audiovizualnim a hereckem vykonu a naslednem divackem prozitku zde asi mluvit netreba. V dusledku mam mnohem vice otazek nez jsem dostal v zaveru filmu odpovedi. Neni pochyb o tom, ze ve Williamu Eubankovi drima pozoruhodny talent. Gunner Wright podal vynikajici vykon, hudba je rovnez luxusni. Asi to vsak neni film pro kazdeho... (03.02.2013)