The Canyon

Film založený pouze na hereckých výkonech, protože nic jiného nelze hodnotit. Příroda kolem kanonu taková je, tu už nikdo nezmění. Ještě štěstí, že Eion Bailey hlavní část filmu odležel v bolestech a moc nám toho neřekl, nebot poslouchat jeho je jako sedět u nedělní partie s Topolánkem. Zkrátka Yvonne to všechno uhrála sama, tak jak jí předhazuje její vlastní rozum. Ještě, že nezkoušela experimentovat. (07.03.2010)

Tuhle tématiku mám rád, a tak se trochu rozepíšu, jak skvěle(?) jsem se u filmu bavil (to podstatné je v posledních čtyřech rádcích:)). Ne úplně špatný survival film na jedno použití s místy dementním scénářem (a tunou blbých keců), nad kterým jsem se ale aspoň i dobře pobavil, a proto využiji tento prostor na jeho menší rozbor. No kdo by nepohřbil mrtvého průvodce i s jediným nožem v partě? Co s jediným nožem...s jedinou užitečnou věcí...no ok, měli ještě sirky, k těm se ještě dostanu. Proč si v plném vyčerpání po dnech bez jídla/pití a po těžkém úrazu na zdraví nevybrat místo kusu pečeného kojota (i když by člověk bez vody neměl jíst, ale to neřeším, protože to není všeobecně známý fakt) radši žvejku? WTF? No, ony postavy byly celou dobu na ty žvýkačky nějak vysazené, to je taky pravda... když přišla řeč na žvýkačku poprvé, tak se tomu chlapíkovi snad zastavil celý svět, jak se mu při slově "žvýkačka" rozzářil celý obličej. Jedno se musí ale těm galánům nechat a to, jak byli šikovní v rozdělávání ohně jen s deseti sirkama, a to hned několikrát - jako fanoušek Survivoru si tuhle poznámku nemohu odpustit, protože vím, jaká je s americkýma měšťákama a rozděláváním ohně realita, a tady to bylo hotové science-fiction. S deseti sirkama by byl obdivuhodný výkon rozdělat oheň jednou, když už by k tomu nepotřebovali celou krabičku. V "rozboru" scén, nad kterými jsem se opravdu docela pobavil, bych snad mohl i pokračovat, ale bude stačit, když zůstanu u těchto perliček. V ohledu zmršeného scénáře a blbých keců je tento snímek tedy i k pobavení, takže má i jakousi přidanou, byť nechtěnou, hodnotu, když už si člověk uvědomí, jak na něj koukat. Nějaké drama taky bylo, ale nic nervydrásajícího, i když se to snažilo seč mohlo, stejně jako se snažila průměrná herecká dvojka tvořící nijak zajímavé charaktery. Ze začátku to aspoň táhl Will Patton, ale ten moc dlouho nevydržel. Pokud tedy člověk zrovna neujíždí na survival tématice, nad krásami kaňonů a Yvonne Strahovski, tak si může z mého hodnocení odečíst hvězdičku a tohle s klidem vynechat, obzvlášť pokud viděl 127Hours, potom je to úplná zbytečnost - ve filmu přišla řeč i na samotného Arona Ralstona = malé bezvýznamné plus. (25.10.2014)

Nedávno jsem viděla úžasných 127 hodin a jsem tedy v rozpacích, jak ohodnotit The Canyon. Je to podobné, velmi podobné, jen s tím rozdílem, že hrdinové jsou tu dva (původně dokonce tři), takže minimálně si mají co povídat (to chudák Franco si musel vystačit téměř celou stopáž sám). Hudba je teda k sobě jako vejce vejci, to bylo až zarážející. Vtipné bylo, když si zdejší hrdinové na Arona Ralstona vzpomněli. Konec - no, na ten si počkejte. Nebylo to až tak nudné, jak tu mnozí píší, ale srovnání se zdařilejším bratříčkem prostě dělá své. (04.04.2011)

Šíleně průměrné, prázdné a lehce za zenitem. Tenhle druh filmů táhl na konci osmdesátých a začátkem devadesátých let. V roce 2010, předem odsouzeno k neúspěchu. První půlhodinka má jakžtakž náboj, pozornost na sebe strhává krásná Strahovski, která bohužel nevypadá stejně dokonale, jako v Chuckovi, proto se brzy okouká a divák se zaměří na děj. Ten je předem ztracený, nenabídne nic inovativního, snad jen útok hadů za něco stojí. Zbytek je plácání z bodu A, do bodu B, kde se odehraje zbytek děje a scénaristu bohužel nenapadlo nic jiného, než zapojení vlčí hrozby. Plusem filmu je fakt, že nabízí ukázku, jak pracovat v přírodě, když se něco posere. Konec je sterilní a okopírovaný, Mlha (2007) ukázala, jak si poradit s takovou scénou. 55% 13.07. 2010 (13.07.2010)

Hledali jsme s přítelkou něco podobného k 127 Hours a našli. Příjemné překvapení od tak průměrně hodnoceného a málo známého filmu. Nádherné přírodní scenérie, typově dobře zvolení herci k hlavním třem postavám (vedl drsňák Henry), nemilosrdný závěr... Co na tom, že se odlehlá divočina natáčela v místech, kde se nejspíš denně trousí stovky korejských a jiných turistů? A u tak záživného bijáku ochotně přihmouřím oči i nad drobnými nepozornostmi (třeba že hadrové pochodně při útoku vlků v jednu chvíli zhasly, aby v dalším záběru opět hořely), nad spoustou nesmyslů (třeba že stačí dát kousek hadru na klacek a máte pochodeň) a hlavně nad pitomým jednáním postav, protože například (SPOILER) co asi tak plánovala krasotinka Yvonne dělat se svým beznohým mužíkem? Táhnout ho na smyku desítky mil pouští, když by v reálu byli už oba dávno k smrti dehydrovaní? Nebylo by logičtější nechat mu po pádu ze skály něco na obranu a ihned vyrazit shánět pomoc? Ale to by už potom byl úplně jinej film, to je jasný... (24.02.2019)