Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1912 a mladá šarmantní reportérka Adèle Blanc-Sec je ochotna učinit vše, aby dosáhla svých cílů. Neohroženě se vrhá do boje s podvodníky, šílenými vědci, ale i zkorumpovanými politiky. Ve chvíli, kdy Paříž ohrožuje 136 milionů let starý ptakoještěr, je to právě ona, kdo přispěchá městu světel a jeho obyvatelům na pomoc. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (236)

Crawler-D 

všetky recenzie používateľa

S Luccem Besson to Y2K muselo udělat dost zlý věci, když po roce 2000 jeho filmy trpí značnou lobotomií. Tajemství mumie je tak strašlivý scenáristický spletenec bez jediné snahy o režijní pozvednutí utápějící se v jakési přehnané francouzské žoviálnosti, z čehož všeho si musí i letošní prvňáčci klepat na čelo. Účelový pterodaktyl, díky kterému se Besson může poměřovat s tvorbou studia Asylum (viz. jejich Sherlock s tyranosaurem), který jenom zdržuje děj stejně jako i linie s osvobozováním starého člověka - média. Krom neuvěřitelně realistických masek, které si slavná Adéla, hrdinka příběhu, zcela jistě vyrobila sama a dokázala je aplikovat stejně účinně jako maskéři Norbita, se neuvěřitelná nudnost osvobozování spočívající v natažení děje projeví tím, že při jednom neúspěšném pokusu nám ani neřeknou, proč se nepovedl, nebo když je všechno dobré, plán se zruší, protože pán odsouzený na smrt má hodně možností, a tak kvůli únavě protentokrát odmítne. Bessonova režie je tedy příšerná a "příběh" nezachraňuje ani hlavní postava reportérky Adel, která nemá žádnou zajímavou vlastnost, není výjimečná, ani vtipná, ani drsná - jenom se umí převlékat kvůli jedné scéně a létat na pterodaktylovi. Blbost, jejíž nelogičnost nemůže bavit děti, kterým se nezdá být určena, ani dospělé. ()

Skejpr 

všetky recenzie používateľa

Je to až k nevíře, ale ten syčák Bessonovská to tam pořád ještě má!! Karikatury mu fungují, zběsilý scénář je zábavný a ačkoliv triky občas dooost pozlobí, daří se mu čas od času i poměrně solidně budovat atmosféru (příkladem za všechny je naprosto FAMÓZNÍ prolog). Film je čas od času přesně tak specificky francouzsky švihlý, jak to umí jen Besson, Herce si dokáže ohlídat, hlavní hrdinka filmu je sympatické třeštiprdlo a parádně si tu vyhráli i s maskami, postava starého vědce v podání Jackyho Nercessiana je snad vůbec nejlépe namaskovaný starý člověk, kterého jsem kdy viděl... Z popela opatrnosti povstal film, který se sice ani nepřibližuje éře největších děl Luca Bessona, nabízí ale svěží a zábavný výlet po Paříži a přilehlých kontinentech. 7/10 a čtvrtá hvězda s přihlédnutím k narážkám a fórkům na vlastní účet ( jako že egyptský průvodce se jmenuje Aziz... :) ()

Reklama

MartinezZ 

všetky recenzie používateľa

21.11.2010 ~ Luc Besson si vzal na paškál francouzský komiks a jal se ho pohollywoodštit. Nijak zvlášť se to ovšem nepovedlo. Výsledkem je splácanina bezhlavého a bezpatního příběhu. ~ Film natočený na motivy komiksu o neobvyklých dobrodružstvích Adèle Blanc-Sec je tvořen snad vším možným z devíti dílů tohoto komiksu. Scénárista tak ale zapomněl, že kdo komiks nečetl, nebude tušit, kde se vzaly některé postavy a jakou mají v příběhu úlohu, přičemž záhy zjistí, že úlohu nemají žádnou a že by tudíž ve filmu ani nemusely být. Zabíjí se tak parodické znázornění postav a vtip. Film dostává místy příchuť dětského příběhu, místy si zase díky sexy představitelce Adèle užijí spíš pánové, ale přílišná přitaženost za vlasy nedává vyniknout napjaté tváři filmu, rovnou ho skalpuje. Až tak moc se jde na dřeň. ~ Adèle je mladá francouzská dobrodružka, kterou její nakladatel vysílá do různých končin světa, aby na slávě jejích příběhů a dovezených artefaktů vzkvétala Francie. Adèle má ale trochu vlastní plány, snaží se totiž uzdravit svoji sestru, která po jedné nehodě zůstala ležící na posteli a nereagující na svět. Jen znalci komiksu asi tuší důvod, proč se Adèle rozhodla záchranu své sestry vložit do rukou osobního lékaře Tutanchámona. Jme se tedy nalézt jeho hrobku a odnést si mumii lékaře. Z nějakého důvodu se jí v tom snaží zabránit nějaká zrůdička "profesor" či co, která se zde ale objeví jen na začátku a na konci filmu a ve výsledku nemá na děj žádný vliv. Mumie samotná ale nedokáže zachránit nic a nikoho, je to mrtvola a ty si už z principu moc z kopýtka vyhazovat nemohou. ~ Pomoci jí v tom má starý geniální bláznivý vědec fyzik, který přišel na způsob, jak oživovat mrtvé. Svoji schopnost testuje a vylepšuje pokusem o znovuoživení ptakoještěra, který se jedné noci vylíhne v muzeu a od té doby si lítá a dlabe vše živé po celé Paříži. Jedním z antropologů (?) v muzeu je i mladík, beznadějně zaláskovaný do Adèle, kvůli jejíž kráse a oraženosti jí všichni leží u nohou. Ta na to ale kašle, primární je záchrana sestry. Pak se tu ještě objevuje vážený inspektor se svojí družinou (zparodovaný blb), který je pověřen případem terorizujícího ptakoještěra. Na pomoc mu přichází nějaký známý lovec z Afriky, který je ještě větší blb než inspektor. ~ Až do této doby jde o přeplácaný příběh plný až moc rádoby vtipných částí, spolu navzájem nijak zvlášť nesouvisejících a až moc fantaskních, jako když Adèle zachraňuje před popravou páně fyzika na křídlech ptakoještěra. Situace se začíná zlepšovat ve chvíli, kdy dojde na oživení mumie. Starý geniální fyzik tím ovšem obětuje život, čímž se uvolní taková energie, že obživnou i mumie v nedalekém muzeu, včetně Tutanchamona a jeho družiny. Adèlina mumie, probudivší se po tisiciletích a plynně hovořící francouzsky a s anglickou vytříbeností, ovšem není faraonův lékař, nýbrž faraonův jaderný fyzik!!! Od téhle chvíle se mi začínal film líbit, protože mumie je poměrně dobře udělaná, dobře rozpohybovaná, má dobrý humor, dobré štěky, jednoduše od obživnutí mumie je film něčím jiným a něčím více zhlédnutíhodným. Bohužel se tak stane asi až ve třičtvrtině filmu, tudíž už nezbude moc času kochat se mumií kráčející Paříží a obdivující architekturu, ani celou skupinkou mumií v čele s faraonem obdivující Paříž na cestě domů. A bohužel takto to i končí. ~ Nedomyšlená splácanina, která sice zabaví, ale zase jde jen o výplň mezi jinými filmy. Čekal jsem víc, ale autoři mě zahltili něčím, z čeho mohlo být možná víc skvělých zábavných dílů v čele s Adèle. Adèle mohla klidně být "novou evropskou Larou" z počátku století, takhle z ní zůstane jen "ta kočka z té francouzské jaderné mumie". A to je dle mého hodně, HODNĚ velká škoda. Fňuk. () (menej) (viac)

bartias 

všetky recenzie používateľa

Návrat Luca Bessona k podobně fantasticky barevnému světu, jaký načrtl už v povedeném Pátém elementu, je svým způsobem kombinací půvabů Amélie z Montmartru s dobrodružstvím Indiany Jonese. Hrdinka adaptace populárního francouzského komiksu Adèle Blanc-Sec (dvě E a jako to víno, jistě...) je přitažlivá, ale už ne tak nezapomenutelná jako Leeloo. Příběh plný divokých zvratů je vyloženě pohádkový. Přestože Besson režíruje zkušeně, Tajemství mumie nakonec působí dětinsky. Není extra povedené ani nijak objevné. Prostě pro děti. ()

rikitiki 

všetky recenzie používateľa

Kdyby se Luc Besson nedržel tak doslovně vizuálu podle komiksu, mohlo to být o dost lepší. Švihlý příběh s parodickou hrdinkou-dobrodružkou, která s neochvějnou drzostí prochází pouští i vřavou města a neohlíží se na žádné konvence, jde si vždy za svým. Jenomže, komiksové obrázky ho svázaly až příliš. A já, jako divačka, jsem si pak nemohla užít tu bláznivou jízdu s pterodaktylem, mumiemi a jednou spící Růženkou. Neustále mě rušil nepříjemný vzhled mnohých protagonistů, kteří byli namaskovaní, jak kdyby vypadli z muzea hrůz, nebo přinejmenším z muzea voskových figurín. SOUHRN: V některých případech není dobré být věrný. Aspoň, když používáte jiné médium. ()

Galéria (62)

Zaujímavosti (4)

  • Natáčení probíhalo v Egyptě ve městě Káhira a ve Francii v Paříži. (Terva)
  • V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)
  • Pôvodný komiks, na základe ktorého vznikol aj film, bol v roku 1976 súčasťou obrázkovej prílohy novín SudQuest. O pár mesiacov sa z diela vykľul samostatný hodnotný komiks. (Greenpeacak)

Reklama

Reklama