Expres na západ

Je Bible nejlepší knihou na světě? Ne? Vážně? Četli jste ji? .... To by se jeden učetl! Ty dva žvaněj a žvaněj a já lituju, že nejsem anglosas. Už jsem to psal několikrát – a napíšu to zase: ,,NEJUKECANĚJŠÍ FILM JAKEJ ZNÁM!!!“ Teď už ale doopravdy! Otázky víry, správná a nesprávná cesta. Chcete aby vás Bůh miloval? Nebo jen skleničku whisky? Vyřeší vaše problémy vlak Sunset Limited jedoucí rychlostí 130km/h? Líbí se mi to filozofování o věcech, kterým nevěřím. Nebo jsou snad v Bibli příběhy každého z nás? Zajímavé představení pro 2 herce, kteří dokáží přesvědčivě podat ,,své“ myšlenky. A o to tady jde! Možná bych doporučil vzít si k tomu litry kafe nebo ježčí kůži. Jen 100% pozornost totiž poskytne maximum odpovědí. Či snad nepotřebujete Boží lásku nebo rozmluvit sebevraždu? Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nemám čas číst knížky Cormaca McCarthyho. 2.) Nevím, jestli jsem ,,pochybovač“ nebo ,,pochybovatel“. 3.) Věřím, že nás chce Ježíš vytáhnout ze žumpy (jen pro jistotu - čističi septiků mohou zůstat v klidu. Tady jde o morálku...) 4.) Nevím, co musím udělat pro ,,život věčný“. 5.) Chci vidět film, kterej není film. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (06.03.2011)

Dialogy a dva výborní herci. Dialogy, dialogy a zase dialogy... Ať už udělátě sebevíc zajímavější konverzačku, měly by jste jí vyplnit něčím víc než jen uvařením kávy a ohřátím večeře, protože pak začne být i sebelepší text v podstatě nudným. Zpracovat tolik informací najednou bez přestávky a v kulometném tempu mi dalo docela práci, proto jsem si film tolik neužil. Chtělo by to trošku zvolnit, jelikož obsahově to je jasná pětihvězda, herecky snad i šesti hvězda, ale ta celková "hratelnost" je bohůžel hodně omezená. The Sunset Limited musí divadlu slušet mnohem víc.3,5* (02.04.2011)

CITÁT - Takže, vy můžete jít se mnou domů a já s vámi ne ?.......... Rozhovor dvou mužů v jedné místnosti. Jeden se chtěl zabít skokem pod vlak a možná se mu to i povedlo. Druhý ho zachránil, ale možná se mu to nepovedlo. Film silně zavání náboženstvím. Je ale docela klidný a dá se sledovat, pokud vás brzy neomrzí jen ten dialog a žádná akce. Duel Jackson vs. Jones je dlouhý a plný filozofických, materiálních a ... prostě keců. Vydržel jsem to až do konce, ale možná taky ne a cestou jsem někde usnul, nebo možná taky ne - nevím. CITÁT - Počkejte podívám se do jízdního řádu, kdy jede další Sunset Limited......... (08.05.2012)

Mám s tímhle počinem dvojí problém, první výtka je zásadní (kompozičního rázu, týkající se vztahu času a myšlení), druhá čistě hodnotová, z ranku normativní kritiky (tedy nutně arbitrární). Zaprvé: filmy, v nichž se neděje než to, že se v dialozích přetřásají hluboké, abstraktní myšlenky (víra a ateismus, život a nihilismus, vykoupení a sebevražda) si žádají delší stopáž. Hodina a půl je hrozně málo - ostatně i dvě hodiny mně přijdou málo -  to je čas akorát tak na „čus a nazdar“, hrozně kraťoučká doba, ve které se nedá pořádně nic projednat (kór když jde o otázku bytí a nebytí), slova do sebe náraží a rychle a nevratně mizí ve víru času. Věřím, že by ve mně McCartyho román (Vlak Sunset Limited) zanechal hlubokou stopu, potenciál tahle debata má, ne že ne, nicméně adaptace mně tím, že se nezvládá napojit na „myšlení pomalé“, že tomu svou dynamikou brání, přijde zkratkovitá, polovičatá, jednoduše řečeno neúplná (chybí pauzy, „trávení“, opětovně promyšlení stanovisek). Své poslední naděje vkládám do Malmkrogu. Zadruhé: nekonvenuje mi, s jakou lehkostí získává k závěru SPOILER vrchu profesorovo hledisko SPOILER, nabyl jsem dojmu (nutno podotknout, že možná jsem jen něco nepochopil, že jsem se v určitém momentu mohl ztratit) že film v jistou chvíli začne jedné z postav stranit, nadržovat, s tím jsem se, přiznávám, neztotožnil, tohle setkání mělo zůstat bez jasného vítěze, ideálně obapolným znejistěním, případným slevením ze svých pozic. 65 % (19.11.2022)

Černý a bílý sedí u stolu a mluví o Bohu. Déšť, noc a jedna kuchyně. Kafe a cigára bez cigaret, chtělo by se říct. A napsal to největší současný americký prozaik, Cormac McCarthy. Ten film byl jak natočený pro mě. Miluju konverzační filmy a Vnější tmu i Cestu považuju za osobně zásadní díla. A když do toho ještě prší, ke spokojenosti není už potřeba mnoho. Ale chybělo mi víc témat, a když už teda jedno, tak zohlednit víc než jen dva protipóly. Scénář jsem výjimečně i pročítal a literárně je to dokonalé, ale obsahově tam prostě chybí výraznější myšlenky a práce s tichem je pojem tomuto snímků naprosto cizí. Atmosféra je ale jedinečná a podněty k zamyšlení mi to rozhodně dalo. (13.09.2015)