Megamozog

Já, padouch je možná zábavnější, ale tohle je mnohem velkolepější a díky dospělejším postavám a příběhu i lákavější a chutnější. U těch dětí by to možná mohlo být naopak, je ale otázkou jak a na čem jsou vychovány, protože jestli mají rádi superhrdiny, nebo jsou v nějakém zrovna přelomovém věku, budou na mé straně. Chytrá, zajimavá zápletka o dilematech a problémech jednoho nepoučitelného (?) padoucha, který věčně bojuje se svým úhlavním nepřítelem Metro Manem, ale příliš se mu nedaří je okořeněna správně dávkovanými gagy, zábavnými dialogy, dobrým dabingem (no.. šišlavý Ferrell není úplně moje šálka kávy, ale zase nebylo to tak špatné) a hlavně skvělými akčními scénami a i fajn love story.. Ale ty akční scény opravdu stojí za to, sice stavějí na ověřeném supermanském konceptu, ale stejně jsou díky odlišnosti postav velmi propracované, zábavné a vygradované. Závěr pak je opravdu epický. dále tu pak je i super rockový soundtrack a celé to má tak velmi dynamickou a moderní auru. Sice bych nebyl proti většímu zapojení Zimmera, či nějakým jeho klasickým orchestrálním motivům (je tu jen jeden), ale tak, někdy si od něho oddechnout taky není na škodu. Když se tak poslední dobou rozjel. DW tento rok očividně jede, tak doufám, že bude pokračovat v nastavené laťce kvalitní, zábavné a velkolepé zábavě. (scéna parodující supermanovu rychlost je geniální a má také zajimavou myšlenku, od které se vlastně celý nastolený problém odvíjí - co je dobro a co zlo?) (14.02.2011)

Pro piškoty jistě hodně zábavné, pro dospělé lehce úsměvné, ale nadprůměrné. Jako v jiných animácích najdeme i zde toho "druhého", který má za úkol pobavit drobnými vtípky. Konkurence je však silná, animáků roste jako hub po dešti, a když se tak svou megamyslí zamyslím, tak Megamysl nepřináší nic nového. Nenadchne, ale nenudí... 60% (16.02.2011)

Rok 2010 přinesl dva padoušské animáky - Já, padouch a Megamysl - a musím říct, že každý měl své, čím si mě získal na svou stranu. Megamysl je opět plný kýče a klišé, což je pravidelně používaná substance u většiny dnešních filmů, ale to mně vůbec nevadí. Já jsem se bavil, a jak! Skvělá animace a úderná hudba jen přidaly na mých sympatiích vůči tomuto snímku a jeho hlavnímu modrému hrdinovi. Zkrátka jde sice o starou známou pohádku, ale to hodím stranou, protože se mi to páčilo!!! (09.03.2011)

Od natočení Shreka se neobjevil animák, který by tak systematicky parodoval popkulturu a ustálená výrobní schémata zábavního průmyslu. Zatímco ale Shrek parodoval tradiční disneyovky, tedy vycházel ze všeobecně známého světa pohádek, Megamysl ironizuje superhrdinské komiksy a jmenovitě Supermana, což je oblast, která poněkud zužuje jeho působení. Je ještě jeden zásadní rozdíl, Shrek byl plný účinných fórků a postav, mezi kterými si každý našel to své. Megamysl má základní kostru podstatně jednodušší a má i méně účinných gagů. Je to určitě chytrý film, ale to ještě neznamená nejzábavnější a komerčně nejprodejnější. Spíš naopak, jakkoli ho považuju za lepší než nedávno zhlédnutý kousek Já, padouch, a taky odvážnější, bude s největší pravděpodobností Padouch podstatně úspěšnější, protože je mnohem konvenčnější a méně náročný na přemýšlení. Megamysl, jakkoli má podobu klasického rodinného animáku, dokážou ocenit spíš ti starší, kteří můžou uplatnit nadhled a znalost žánru. Megamysl si střílí z žánrových konvencí, právě z těch, které Já, padouch striktně dodržuje. Zatímco starší Úžasňákovi komiksových hrdinů pouze využívali a vycházeli z nich, Megamysl s žánrem pracuje víc tvůrčím způsobem a obrací ho naruby. Celkový dojem: 75 %. (07.12.2010)

Filmů o super hrdinech je už tolik, že se je dá stěží brát vážně. Megamysl si toho je vědom a v dobrém si z toho utahuje. Pro mě milé překvapení. Nečekala jsem nic a nakonec jsem se bavila doslova od první minuty a víc jak u ostatních animovaných hitů poslední doby. Sice jich nemám za poslední dobu nakoukáno tolik, ale rozhodně mě tenhle kouskek bavil o hodně víc než Úžasňákovi a utíkal mi stejně svižně jako třeba Bolt. (04.09.2011)