Megamozog

Po výborném TOY STORY 3, TANGLED a vikinzích vs. dracích je tohle o třídu slabší animák, někdy až nudný, se dvěma doslova iritujícíma postavama (Titan Hal a Minion - nehledě na ROBOT MONSTER). Ten nápad (villain without a hero) se mi ale líbil, pár hlášek mě fakt rozesmálo, celkově lepší průměr, takže to vůbec nemám důvod nějak odpravit. (16.03.2011)

Od natočení Shreka se neobjevil animák, který by tak systematicky parodoval popkulturu a ustálená výrobní schémata zábavního průmyslu. Zatímco ale Shrek parodoval tradiční disneyovky, tedy vycházel ze všeobecně známého světa pohádek, Megamysl ironizuje superhrdinské komiksy a jmenovitě Supermana, což je oblast, která poněkud zužuje jeho působení. Je ještě jeden zásadní rozdíl, Shrek byl plný účinných fórků a postav, mezi kterými si každý našel to své. Megamysl má základní kostru podstatně jednodušší a má i méně účinných gagů. Je to určitě chytrý film, ale to ještě neznamená nejzábavnější a komerčně nejprodejnější. Spíš naopak, jakkoli ho považuju za lepší než nedávno zhlédnutý kousek Já, padouch, a taky odvážnější, bude s největší pravděpodobností Padouch podstatně úspěšnější, protože je mnohem konvenčnější a méně náročný na přemýšlení. Megamysl, jakkoli má podobu klasického rodinného animáku, dokážou ocenit spíš ti starší, kteří můžou uplatnit nadhled a znalost žánru. Megamysl si střílí z žánrových konvencí, právě z těch, které Já, padouch striktně dodržuje. Zatímco starší Úžasňákovi komiksových hrdinů pouze využívali a vycházeli z nich, Megamysl s žánrem pracuje víc tvůrčím způsobem a obrací ho naruby. Celkový dojem: 75 %. (07.12.2010)

Po všech stránkách skvělá zábava. Výtečný scénář, nápaditě si pohrávající s comicsovými schématy, narvaný nejen nápady, ale také odkazy na žánrovou klasiku, k tomu pekelně rychlé tempo, nepřetržitá palba vtípků, skvělé slovní přestřelky, několik překvapivých zvratů, nápaditě vystavěné charaktery v jejichž čele trsá sympaticky hyperkativní modrý pohodář, který jede do akce po Higway to Hell. Spíše než s často zmiňovaným "padouchem" by se hodilo srovnání s Úžasňákovými, ale i tady myslím obstojí se ctí a může se bez obav postavit mezi nejlepší animáky poslední doby. (29.04.2012)

Přiznávám se, že to pro mě bylo trochu příjemné překvapení, nečekala jsem, že by se mi to až tak líbilo. Ať mi nikdo netvrdí, že s Padouchama není větší sranda než s klaďasema. Je sice fakt, že ten konec kdy obrátí a stane se z něj ochránce města (i když samozřejmě je to pořád padouch) bych tam mít nemusela. Jinak to ale bylo vtipné, výborný soundtrack. 4* "I´m Bad, I´m Bad.. You know I´m Bad" (31.05.2011)

Ústřední trojici můžeme vzhledem k soundtracku číst i jako hudební ikony – pány scénáristy zastihla během psaní smrt Krále popu do té míry, že Megamind připomíná Michaela Jacksona, ambiciózního outsidera s úžasným talentem, kluka z ghetta, o němž se prozpěvuje v singlu Bad, který film uzavírá. Metro Man s načesanou kakadu představuje reminiscenci na Elvise Presleyho, o jehož smrti se vedou dodnes pochybnosti – tzn., že není obživlý mrtvý (zombík), ale umrtvený živý (pohřešovaný), který se může kdykoliv vrátit a spasit svět, z čehož film celkem neporytě čerpá. No a výlupek vší záludnosti a krutosti, rival Titan, který si umínil rouhat, vraždit a znásilňovat, prostě dělat něco špatného, to jsou ty osmdesátky, ten ne úplně přizpůsobivý hardrock, který zaznívá při pustošení města v rytmu Welcome to the Jungle od kalifornského kvintetu Guns N' Roses, za jehož rachotu vrhají Titanovy perutě smrti svůj stín na Metro City a proměňují jej v nehostinnou džungli. (05.03.2011)