Hostiteľ

Knížka byla skvělá, proto jsem se filmu trochu bála, protože jsem nevěděla jak dokáží udělat rozhovory mezi Wandou a Melanií tak, aby to nebylo zmatené a ono se jim to opravdu podařilo velmi dobře. Jen škoda, že tam nebyli tolik propracované charaktery, aby se i z filmu dalo odhadnout, co je vedlo k tomu, jak se chovali, ale tak je to s každým filmem natočeným podle knížky. Vlastně jedinou věc, kterou bych tomu filmu opravdu vytkla bylo, že se jim vůbec nepodařilo pokrýt to, jak mezi Melanií a Wandou pomalu vznikalo přátelství. Kromě toho jsem ale byla dost spokojená, bylo to podle mých představ, líbilo se mi to, nenudilo mě to. 5* (13.04.2013)

No ale rychle všichni Hostitele zadupejte do země, aby nebylo pochyb o tom, že nemáte rádi Twilight! Hele, všimli jste si vůbec, že tohle je už další film? Já netvrdím, že jsem v kině nikdy nic lepšího neviděl, vcelku obyčejný příběh šlo tak o polovičku zkrátit a při hledání lokací bych se nebránil trošku větší nápaditosti než zaparkovat uprostřed pouště. Čeho si ale cením, tak práce Niccola, který je jedinou klikou celého Hostitele, protože ho svým talentem oblékl do pohledných šatů, cením si detailů, kterým byla věnována možná větší pozornost než celku, a cením si taky toho, že na tenhle film přišel v půl jedenácté večer aspoň jeden zbloudilý člověk. A všem upířím chytrákům posílám čtvrtou hvězdičku, aby se jí třeba zardousili. (08.04.2013)

Nic jsem nečekal a dostal přesně to, co jsem čekal. Laciný, televizně papundeklově působící Twajlajt v bledě modrém, ve kterém je lidstvo na pokraji vyhynutí, ale místo invaze a přežití se řeší jestli políbit Karla nebo Frantu. Dvě hodiny čistokrevné nudy, ve které nejenže nefunguje ani napětí, ale kupodivu ani ta romantika (ručička na detektoru chemie se ani nezachvěla), ta romantika o které to jako mělo celé být. Navíc se tu nestane téměř nic opravdu zajímavého, takže nakonec jediné, čím to celé zaujme, je míra nesmyslnosti, se kterou mluví a konají nejen obě části hlavní postavy (těžko tomu můžu říkat hrdinka) v podání překvapivě nevýrazné Saoirse, ale také ostatní postavy, ať už lidské nebo mimozemské. (01.11.2013)

Zo začiatku mi to zas tak strašné neprišlo. Niccola mám rád, a ešte koncom prvej hodiny filmu ma často napadala myšlienka, že dokázal zachrániť a niečo vyťažiť aj z totálne brakovej predlohy, najdekadentnejšej (v tom zlom zmysle slova samozrejme) autorky súčasnosti. A prvú hodinu to tak miestami naozaj vyzeralo. Nenudiace postupné odhaľovanie faktov (zo strany Saoirse ostatným, nie zo strany režiséra) a očakávanie gradácie a udržania si tempa. Meyerová mala tentokrát aspoň nejaký nápad, a Niccol už neraz dokázal, že nech je v jeho podaní budúcnosť akákoľvek, vždy ide o ťažký luxus. V tomto prípade s tým ale skončil. Všadeprítomná sterilita a pár pekných áut, s nijakým ďalším vykresľovaním futuristického sveta nepokračoval (asi snaha o vernosť predlohe). Nič ďalšie nové nepridal a zvyšok deja sa sústredil prevažne na tých pár preživších v jaskyni. Mimozemšťania s Krugerkou na čele sú tu len preto, aby bola nejaká akcia, a okrem Hurta a Saoirse tu máme len dvojicu nehereckých manekýnov (žeby Meyerovej trademark?), jedno decko, a zvyšok ľudí kamera nesleduje. Asi dvaja dostanú zopár viet, ostatných som ani nezahliadol. A tu začína ozajstný problém tohoto filmu. Pár failov sa samozrejme našlo už zo začiatku a sem tam nejaký what the fuck, ale nič čo by som nedokázal prekusnúť; ozaj hrozný grc sa z toho stal až v okamžiku, keď došlo na psychológiu postáv a ich vývoj. Ako s týmto jedna spisovateľka mohla byť spokojná?? Hranica medzi láskou a nenávisťou je búraná bez nejakého detailnejšieho vysvetlovania; o postavách nevieme v podstate nič, okrem toho, že dokážu milovať a nenávidieť, a prechod od jedného k druhému nastáva s odstupom jednej scény. Časom začína nechcene vtipne pôsobiť aj tá ústredná myšlienka kindervajca (dve v jednom), a záverečná polhodina, to je niečo tak neskutočne stupídne a zle napísané, až zostáva rozum stáť. Vo výsledku je The Host zhruba rovnako zlý film ako Twilight, s tým rozdielom, že Host ma celkom bavil aspoň tú slabú polovicu stopáže, kým odhalil, čo je v skutočnosti zač. Dvanástky z toho zase budú vlhnúť a nejednému scientológovi poskočí srdce radosťou; normálnemu, uvažujúcemu divákovi z toho ale bude nazvracanie. 30% a nad tou druhou hviezdou ešte veľmi veľmi váham. (24.04.2013)

Chtěl bych ze zákonů tohoto světa vědět o hodně víc. Podívat se za hranice vytyčené oblasti místo přebytečných hloubavých chvil v jeskyni. Ale i přes většinou rozvážné tempo mi Niccol kápnul do noty. Tentokrát k tomu ani nepotřeboval svoje obvyklé vizuální i vyprávěcí triky, stačil mu skvělý Pintův soundtrack a fakt, že má před sebou neotřelý námět, který pod jeho rukama ožívá do opatrně hypnotické romantiky. Příběhy podle Stephenie Meyer přece vždycky vybočují mimo své žánrové ukotvení, takže už z přečtení premisy je jasné, že více než na sci-fi notu o invazi se bude hrát na mezilidské vztahy. A nemá cenu zastírat, že právě tam si mě Melanie a spol. získali. Nevšední několikaúhelníky, které jsou vedeny přes překvapení a občasná meyerovsky mile přepálená vyznání, mi do vkusu sedí pravidelně a při takhle sympatickém obsazení (s potenciální hvězdou budoucnosti Maxem Ironsem v čele) tomu ani nemohlo být jinak. Když jsem pak s čím dál větším potěšením sledoval sarkastické dialogy Mel s Wandou, došlo mi, že to u mě Hostitel zkrátka vyhrál. S výhradami, menšími přešlapy? Možná. Ale díky tomu, že má srdce na dlani, tak i vyhrát musel. (16.04.2013)