Hostiteľ

No ale rychle všichni Hostitele zadupejte do země, aby nebylo pochyb o tom, že nemáte rádi Twilight! Hele, všimli jste si vůbec, že tohle je už další film? Já netvrdím, že jsem v kině nikdy nic lepšího neviděl, vcelku obyčejný příběh šlo tak o polovičku zkrátit a při hledání lokací bych se nebránil trošku větší nápaditosti než zaparkovat uprostřed pouště. Čeho si ale cením, tak práce Niccola, který je jedinou klikou celého Hostitele, protože ho svým talentem oblékl do pohledných šatů, cením si detailů, kterým byla věnována možná větší pozornost než celku, a cením si taky toho, že na tenhle film přišel v půl jedenácté večer aspoň jeden zbloudilý člověk. A všem upířím chytrákům posílám čtvrtou hvězdičku, aby se jí třeba zardousili. (08.04.2013)

Zpočátku jsem si myslela, že to bude nějaký únik mezi schizofrenické pacienty psychiatrické léčebny na nějakém ostrově a trochu jsem váhala, zda pokračovat ve sledování. Nakonec ani tak moc nelituji. Docela příjemné, romantické scifíčko s velepříjemnou hudbou, navozující stav vyslání mysli někam do éteru mezi hvězdy. Netypický příběh díky už zmíněnému hudebnímu doprovodu způsobil mé odevzdání se, relaxaci a soucítění s mimozemskou duší. (03.06.2018)

Mam rad Niccola, nemam rad Meyer, paradoxne se mi The Host libil o malicko vic, nez In Time. Sice obcas skripe uveritelnost nekterych momentu (sakra, vzdyt k tomu ukrytu v horach vede vyjezdena dalnice, proc je tedy nedokazali vypatrat podle techto stop? Spis by me zajimalo, jak presne mimozemstani udrzuji lidskou civilizaci v chodu a proc se o to vubec snazi... (19.05.2013)

S hostiteli je život krásnější, plnohodnotnější a zamilovanější. Lidstvo se ocitlo na pokraji vyhynutí. Melanie Stryder je jedna z mála posledních, která se odmítala podrobit, a tak jí byl do těla vpraven mimozemský cizopasný druh. Od neinfikovaného člověka se dá na první pohled ten s implantátem rozeznat jen podle nápadného zabarvení duhovky. Melanii však zůstaly ještě její vzpomínky a své duše i těla se odmítá vzdát, i přesto, že se v jejím těle usídlila Duše jménem Poutnice, z nichž se nečekaně stanou spojenkyně. Když se jí z laxně hlídaného komplexu podaří utéct, vydá se za svými příbuznými do pouště a také za svým milovaným Jaredem, kterého si pamatuje už jen z kratičkých útržků vzpomínek, ale všichni k ní nemají důvěru. Mají se totiž před nevítaným mimozemským parazitem na pozoru, svoji komunitu si pečlivě střeží a bojí se případného vyzrazení nemilosrdné Pátračce, která už slídí kolem, a má metody, jak si podmanit lidský druh. Naštěstí se další Twilligt nekonal, ale podle zmateného psaní autorky ságy Stephenie Meyer zase až tak vyhráno není, přestože tento film je snesitelnější. No, neradujte se předčasně, je to taky ultra banalita v podobě sladce tekoucí "limonádky", která scifi žánr nijak neobohatí. Předně myšlenka hostitele je málo propracovaná a poměrně nedomyšlená. Film se dal přežít jen, že si ho do parády vzal Andrew Niccol, který zřejmě podnikl určitá opatření, možná i úpravy, aby film nebyl úplně debilní. I tak se divím, že Niccol, jinak tvůrce sofistikovaných scifi, zrovna projevil zájem o zcela naivní látku, ačkoliv jistý potenciál tady je. A Niccol z toho neudělal film plný zoufalých a neposlouchatelných dialogů, ale scifi až s téměř s filosofickým rozměrem, co nevyzní právě pro ten nastrčený milostný motiv, který připomíná nejhorší díla Rosemundy Pilcher. Slušná technická stránka se ukáže v nemnoha akčních scénách, mimozemský druh však působí jako by už na něj nezbyl rozpočet, a ani žádná maskérská preciznost se nekonala, když se infikovaný jedinec odbyl jen barevnými kontaktními čočkami. Film se na dvouhodinovou minutáž dokonce i často vlekl, většinu času se totiž děj odehrával v jeskynních prostorech, kde se prakticky nic nedělo. Jen scény mimo jeskyně měly drajv. Jinak nutno dodat, že ten, kdo ve filmu pochopí úplně všechno, je génius. Pravda, Niccol to mohl víc rozjet a rozparádit, ale celkově jsem čekal větší pohromu. A ze Saoirse Ronan se vyloupla docela hezká holka, tedy vzhledem k tomu, jaká šeredka to dřív byla. 60% (14.05.2013)

Silně věřím, že knížka bude obdobnej paskvil jako ta druhá, slavnější břečka od Meyerové, ale můj milovaný Niccol prostě umí (Simone, In Time a Obchodník se smrtí jsou filmy, které jsem viděla nesčetněkrát) a ač jsem se obávala, natrhl mi obě zorničky i s The Host (až mi z toho málem zmodraly). Tahle báchorka o soužití a nesoužití mimozemšťánků s lidma mě setsakramentsky chytla (ačkoli ve mně se člověk nevyzná, líbilo se mi i Bojiště země s Travoltou), sem tam nějakej blábol se dal krásně přejít, jelikož zbytek prostě bavil, Diane Kruger nešlo nefandit, i když byla za svini a cameo Emily Browning se mnou cuklo jak neočekávanej orgasmus. Přiblble se usmívám ještě dvacet minut po dokoukání. 80% (20.08.2013)