Rumah Dara

Dost dobrý singapurský exploitation, který sice nedosahuje až takových kvalit, ale hodně mi připomněl například francouzské Frontiers. Ve zkratce - banda mladých nebožáků ztvrdne na samotě u džungle, která je konečnou stanicí a zároveň masokombinátem na zpracování lidského. Konec, i přestože byl slušně vygradovaný a filmu tak hodně pomohl, mohl být ještě pumpnutý démonem, satanášem nebo čarodějnicí, potom bych tomu napálil plnej bez váhání. 85% (25.02.2013)

Juhoázijská odpoveď na nedávnu vlnu drsných eurohorrorov. Režisérsko-scenáristická dvojica Stamboel & Tjahjanto síce v podobe Darahu hororovej obci nepriniesla nič nového či nevidaného, podarilo sa im však natočiť pekne krvavý exploitation, ktorý s prehľadom schová do vrecka 90% tohtoročnej žánrovej produkcie. Chlapci s Ázie sa s tým moc nepárajú a po počiatočnej oboznamovačke a predstavovačke postupne začnú čoraz viac tlačiť na pílu... Vyvrcholením je vyše 20 minútový masakroidný záver, po ktorom to v inak štýlovom dome pani Dary vyzerá ako po "večierku" v baráku Cosgroveových z Jacksonovho Braindead. Apropo pani Dara - to je slizko-odporný face, aký sa len tak nevidí. Trochu ma prekvapilo, keď som zistil, že jej predstaviteľka Shareefa Daanish, ktorú tu stvárňuje matku dvoch dospelých detí, je narodená v roku 1982... (29.09.2010)

Napriek tomu, že je to krvavé, naozaj veľmi krvavé a brutálne, tvorcovia poznajú isté hranice a chápu, že oveľa účinnejší, ako otrocká popisnosť a podrobné zobrazenie násilia, je náznak a vnuknutie. Hoci postavy v príbehu nemali osobitne prepracovanú mytológiu, obsahovali určite niečo tajomné. Evidentné to bolo až vtedy, keď sa objavili na fotografiách z konca 19. storočia. Najviac rušivo však vyzerala Darah - matka podivnej rodiny. Trochu pripomínala azijského ducha - divokú čiernovlásku s vypúlenými očami, ktorá lozí po stene. Ona však stála pevne na zemi a to bolo na nej najstrašnejšie. Mala v sebe čosi neživotné, nepozemské a nadprirodzené. Zaujímavý film. (23.03.2011)

Chce se mi zvracet.... Ne z nechutností, které v tomhle případě už stejně nikoho nešokují, ale z té neodpustitelné drzosti tvůrců takhle násilně zesměšňovat můj selský rozum. Ještě větší průšvih než bezpáteřní You are next - nesouvislé vyprávění, zmatený střih, nesympatické a místy takřka nezranitelné postavy a hlavně neexistující příběh, jehož schéma by vycucalo z prstu i průměrné muslimské dítě a jehož jednotlivosti, od toporných dialogů až po přepálené gore, vyznívá zcela nesmyslně, nepůvodně a nechutně samoúčelně. Sorry lidi, ale mě bylo v závěru už úplně šumák, jestli se někdo zachrání, nebo podstoupí důkladný klystýr motorovou pilou a jeho ledviny skončí na jídelním stole průměrné singapurské rodinky - tuhle pohádku fakt nežeru... (01.02.2016)

Asijské exploitationy bývají pěkné prasárny a ani Darah není výjimkou. Přesto to není žádný zázrak a hned vám řeknu proč. Za prvé: větší množství nesympatických postav. Nějak mi na těch lidičkách moc nezáleželo, což je u exploitationu něco, co mi vždycky vadí. Oproti Martyrs nebo Mum and Dad, kde mi osud postav nebyl lhostejný, je tohle úplně někde jinde (v negativním slova smyslu samozřejmě). Za druhé: gore je tam tolik, že jsem se na něj velmi záhy aklimatizovala a ke konci už mě takřka nic nedokázalo vytrhnout. Myslím, že kdyby ubrali postavy a brutalitu dávkovali trochu střídměji, rozhodně by udělali lépe. Takhle to vypadá jako takový běžný pracovní den na jatkách a uznejte sami - to zkrátka není úplně ono. Ale abych jen nehaněla, tak musím říct, že ta rodinka a její jednotliví členové se jim docela povedli. A ani mystický prvek, který mi v podobných filmech obyčejně dost vadí, to neshodil, naopak tomu všemu dodal na zajímavosti. (04.11.2011)