Kung Fu Panda 2

Další pokračování, které předchozímu filmu nesahá ani po kotníky. Jednička měla stejně prostinký děj, který byl ovšem nejen třeskutě vtipný, ale fungoval i jako láskyplná pocta "pokleslým" Kung-fu filmům. Tvůrci dvojky hodili přes palubu jakoukoli snahu o rozumné navázání na předchozí díl, zápletku postavili na osvědčených schématech - přidáme akci, přidáme zvířátka a hlavní zápletka se bude točit kolem hrdinova traumatu z dětství. Fuj. Humoru rapidně ubylo, nelogičností naopak přibylo. Nebo jsem opravdu jediný, komu vadí, že Po dostává na frak od kdejakého protivníka, přestože umí Bushiho kleště? Akčních sekvencí sice opticky přibylo, ale nečekejte, že se u některé budete bavit stejně, jako při souboji o knedlíček, invenci tvůrci vyčerpali v jedničce. Když k tomu přidáme totálně nevyužitý potenciál krokodýla (JCVD si určitě zasloužil více prostoru), vychází mi, že chladnější divácké přijetí je naprosto zasloužené. (06.06.2011)

Další z dvojek, které nedosáhly na jedničku, protože známé postavičky zkrátka nemohly nic nového nabídnout. Nechyběl jemný inteligentní humor, ani lehce negramotná ztumpachovělá panda. Její hledání odpovědí na duchovní otázku "Who Am I?" s náznakem freudovské psychoanalýzy, bylo podle mého gusta. Odkazy na scény ze slavných filmů se už začínají opakovat, ale nevadí mi. Rodinná zábava funguje a to je hlavní. I to, že panda nakonec přišla na to, jak se mohla vlézt do tak malé bedny a proč nechtěla nosit kalhoty! :-) A já začnu konečně, opravdu důsledně, hledat svůj VNITŘNÍ KLID. (06.07.2011)

První panda mě zrovna příliš nenadchla už kvůli prostředí Číny a celé té věci s kung-fu. Přestože se mi tento díl dostal trochu víc pod kůži, s čistým svědomím ty 4* dát nemůžu. Znám spoustu vtipnějších a lepších animáků. Na druhou stranu je tu jako příjemný bonus flashback do pandiny minulosti, to se mi líbilo ze všeho nejvíc. Ale jinak to bylo dost předvídatelné až šablonovité. (27.08.2012)

Žije v Číně, je černobílý, mluví slangově a v každé druhé větě neopomene dodat slovíčko "hustý" a je mistrem kung fu. Ano, je to mluvící medvídek Panda, co se kamarádí s tygřicí, opicí, jeřábem, hadem nebo s kudlankou (!). Bude pátrat po původu svých rodičů, protože přece jen adoptivní táta houser je dost mimo mísu, ale i tak mu docvaklo, že není jeho až v dospělosti, něco tedy ve stylu "cože, můj tata není můj tata". A pak si hlavně půjde vyřídit účty se zákeřným zlořádem pávem toužícím si podmanit celou Čínu, a který má také prsty nebo spíše drápky ve zmizení medvídkových rodičů. Pokud vám výše popsaný děj připadá tupý, nejste daleko od pravdy a je rovnou tupý jako vidle. Po tomto filmu už vím, proč nesnáším animáky. Je to zkrátka tím, že jsou koncentrací nebetyčné imbecility, ale nikoliv záměrné nebo tvůrčí, ale krystalicky neschopné a nezvládnuté. Nevím přesně, jaké jsou standardy v animovaném filmu, ale pokud jsou to otřesně a disproporčně animovaná zvířátka, jako tahle pohybující se v nepropracovaných exteriérech, pak bych animátorům v čele jejich šéfa pana Wagnera doporučil zlomit si ruce v zápěstí a hodit se po zbytek života práce neschopnými. Animace vyhlížející za pět babek, co je asi stokrát horší než na konzolích, je opravdu "lovely". A co ten mentor a učitel Sifl, nebo jak se jmenoval. To byla myš? To jsem totiž nepoznal, co to bylo. A vrcholem jsou "úžasně" nakreslené, rádoby temné flashbacky z dětství, které vyplouvají ze vzpomínek hlavního a zhusta nesympatického, nemotorného, vypaseného hrdiny, který své údajně nepřekonatelné bojové umění předvede asi jen ve třech kratičkých scénách předlouhého filmu. Tu animaci by mimochodem lépe zvládla i pětiletá holka. Pak bych rád poukázal na neskutečnou předvídatelnost děje, a dřív než se začne, jsem naprosto detailně věděl, jak to skončí. Nepřekvapí tedy, že zpočátku nabušený záporák, co má za sebou armádu drsně vyhlížejících vlků (jediné pozitivum filmu), trapně prohraje s málo inteligentním medvídkem a jeho nevyrovnanou bandou, i když je stokrát schopnější. A závěrečné usmíření s adoptivním tátou je tak debilní a nedojemné, až to bolí. A to si nikdo ani nevšiml, jak hudba byla zcela neadekvátní k právě probíhanému ději. Záhadou je, proč tohle myšlenkově složité veledílo dabovali Angelina Jolie, Jack Black a další. Sice jsem si je kvůli dabované verzi neužil, ale i tak se divím. Je to totiž totál ztráta času. Jedna hvězdička za dabing, který to utrpení z tohoto škváru jen nepatrně zmírnil. Tato stupid show by bavila jedině, když bych se naladil na její debilitu, ale to fakt nešlo. Hrozné. Do kina na to může jít jen zoufalec, co si nevybral z nabídky normálních hraných filmů. 10% (05.12.2011)

Pri takýchto filmoch si nejeden uvedomí čo všetko dokáže hudba. Zimmer a Powell vytvorili skvelý soundtrack, ktorý umocňuje epickosť celého príbehu. Kung Fu Panda dva, je znova postavená na jednej myšlienke, ktorá tvorí jeden zo základných kameňov východnej filozofie a učenia a predáva ju divákovi cez kvantum rôznorodých scén, s ktorých niektoré - ako naháňačka mestom, alebo v továrni na ohňostroje, sú naozaj prepracované a hlavne zábavné. To čo mi minule u jednotky vadilo a to neschopnosť väčšieho stotožnenia s postavami, sa mi v prípade pokračovanie trocha vykompenzovalo. Nie ešte do takej miery, že by ma film skutočne ohúril a aby som si mohol povedať, že som videl naozaj skvelý animák, ale rozhodne posúva príbeh na inú rovinu, ktorá je zaujímavá. Príbeh sa viacej sústreďuje na vnútro postáv - dokonca aj vnútro hlavného zloducha, ktoré je podané o triedu elegantnejšie ako v prípade jednotky a tým sa stáva trocha dospelejším filmom, ktorý v rovnakej miere môže pobaviť aj dospelých - hlavne niektorými vydarenými vtipmi. Prísľub trilógie je očividní a úprimne som zvedavý s čím tvorcovia prídu. Zatiaľ sa jedná ale o slušný animák, ktorý mi aj vďaka mojej slabosti pre kung fu filmy, určitým spôsobom lahodí. (08.06.2011)