Veľmajster

Výrazně pomalé tempo vyprávění, kde se ani přes značnou délku filmu o životě Yip Mana zase až tolik nedozvíme a velkou část filmu ani není součástí dění. Navíc velkým zklamáním jsou pro mě bojové sekvence, kde hlavním problémem není ani tak choreografie jako způsob natočení, který je někde na pomezí mezi Asií a Hollywoodem s velkým množstvím střihů, častými záběry zblízka, přílišným zpomalováním a na můj vkus až moc dynamickou kamerou, takže choreografii si nelze příliš vychutnat. Výsledkem je velmi průměrná akce bez jediné scény, kterou bych si chtěl pustit znova, což v kombinaci s nepříliš zábavnou příběhovou částí filmu vytváří smrtící kombinaci. Zkrátka zklamání. 2,5* (17.03.2015)

Očekával bych, že režisér s pověstí Kar-wai Wonga pojme něco tak rutinního jako kung-fu souboje nějak objevně. To se nestalo a vůbec celá audiovizuální stránka je sice nádherná, ale svou standardností připomíná dvouhodinovou reklamu na adidas točenou někým velmi zručným, koho to ale velmi nezajímá. Takže na souboje se kouká velmi pěkně, na dialogy taktéž (ač jsou poměrně nezajímavé), ale nějaká hloubka nebo poetika? Ne nad rámec tradiční řemeslně zvládnuté bojovky. Nejsem nespokojený, jen jsem překvapený tím, jak obyčejný ten film je. Přirovnání sebe sama k Tenkrát v Americe je předem prohraný boj. 3 a 1/2 (14.12.2013)

Filmova basen zdaleka nielen o bojovych umeniach v nenapodobnitelnom Wongovom style zachytavania nezachytitelnych, prchavych okamihoch pritomnosti, ktore ako padajuce kvapky sa stavaju nasledne uz minulostou a tym aj objektom melancholickej nostalgie. Tuto odzbrojujuco krehku, omamnu a ocarujuco krasnu audiovizulanu poeziu si velmi rad niekedy precitam v jej nezostrihanej, 4hod. podobe. _____PS1: Bojova sekvencia na vlakovom nadrazi mi brala dych a vhanala slzy do tvare zaroven. ____PS2: Kapitola sama o sebe je hudba, ak sa Vam budu niektore hudobne motivy zdat povedome, bude to mozno aj preto, ze poznate hudbu z Leoneho Once Upon a Time in America (Deborah' s theme) a dokonca aj Hapkovu melodiu z Jakubiskovej Tisicrocnej vcely.____PS3: Na zaciatku zaverecnych titulkoch neodchadzajte, po par sekundach totiz nasleduje cca este minutova sekvencia (pozn. posledne PS plati iba pre international verziu, v cinskej verzii som tuto sekvenciu v zaverecnych titulkoch nevidel). (EFM 2013) (11.02.2013)

Neskutečný fail, jasně nejhorší Wongův film. Grandmaster je jenom sledem jakože náladových obrazů, které jsou navíc neuvěřitelně otravné, jelikož jsou pořád stejné a opakují se jak na kolovrátku (aneb kompozice hlava z nadhledu na pravé či levé straně obrazu tisíckrát jinak). Nemluvě o těch trhaných zpomalených záběrech, které sice ještě byly cool v 90. letech, ale dnes je to otřesný přežitek. O nějakém ději se nedá mluvit, někdo prostě neustále ve voice-overu šeptá buď do trhaně zpomalených záběrů, do záběrů hlav z nadhledu nebo do záběrů na rozprsknuvší se kapky či padajícího sněhu. A k tomu všemu hraje unylá srdceryvná hudba, na konci dokonce vykradená z Tenkrát na Západě. Nevím co k tomu více říct, není v tom prostě nic. Filmařská nemohoucnost par excellence. Lobotomický film. Už se nedivím, že to ani nedali do soutěže v Berlíně (ono zahajovací snímky jsou často hovadiny, viz. letošní Cannes). Wongu, prober se. (17.05.2013)

Dost bylo Yip Mana! Jeho život nebyl natolik filmově atraktivní, aby si filmaři točili 5 filmů o tomto uměle populárním učiteli bojového umění. A tento film je pokusem být vážný, důstojný, umělecký v divadýlku čínských dějin tvořených uctívanými Mistry a klany. Co naplat, že bojové scény jsou jak kdyby Wachovští a Zhang Yimou společně chtěli vzdát hold kinematografii a martial arts, když celek je mixem omílaných čínských dějin a kung-fu frází namyšlených "velmistrů". Pokud by se více držel Kar Wai Wong bojových scén v té podobě jaká je v úvodu (kapky deště skrápějící Mistrův klobouk a zvířené šosy mokrých kabátců) a dal by příběh do nějakého stavu, kdy se divák může těšit na něco víc, co by nevypadalo jako umělecký výlev režiséra a kameramana zneužívající fenomén bojových umění, tak nebudu lámat nad nimi ztvrdlý koláč. Takto jsem sledoval artovou intervenci do žánru, kde by se mělo víc konat, než mlčet. Pokud se rádi vyžíváte v moudrech zen-buddhistických říkadel a Yip Man v podání Donnie Yena vám přišel příliš rváčský, usaďte se do meditačního posedu v místnosti zařízené podle feng šuej, zapalte tyčinky a spusťte The Grandmaster. (09.06.2013)